Sedmatřicátý prezident Spojených států amerických Richard Milhous Nixon (1913–1994; v úřadu v letech 1969–1974) je vesměs pokládán za muže, který ve funkci spáchal neomluvitelné přečiny a který pošpinil Bílý dům, a který proto musel na úřad rezignovat, neboť mu hrozila ústavní obžaloba, impeachment. Zároveň je jediným americkým politikem, který byl dvakrát zvolen viceprezidentem i prezidentem, státníkem, jenž významně změnil zahraniční politiku své země, vzhledem k čemuž s ním své kroky na poli mezinárodních vztahů konzultovala, pravda, ne vždy veřejně, většina jeho nástupců, a mužem, na jehož pohřbu se bez ohledu na jeho složitou minulost sešli všichni žijící exprezidenti USA včetně tehdy úřadujícího demokrata Billa Clintona.
Richard Nixon se narodil 9. ledna 1913 v nemajetné kvakerské rodině v kalifornském městečku Yorba Linda, vystudoval fullertonskou Union High School, soukromou Whittier College a následně, díky dobrému stipendiu, práva na Duke University School of Law v Severní Karolíně. Po neúspěšném pokusu stát se zaměstnancem FBI se vrátil do Kalifornie a začal pracovat jako právník; v roce 1938 již vedl firemní pobočku a následujícího roku se stal ve firmě partnerem. V roce 1940 se oženil se svou „láskou na první pohled“ Pat Ryanovou, s níž měl dvě dcery – Tricii a Julii, která se později, mimochodem, provdala za vnuka amerického prezidenta Davida Eisenhowera.
Druhé světové války se Nixon účastnil jako námořní důstojník v Pacifiku, poté sloužil i ve Spojených státech. Po skončení bojů neváhal a vrhl se do politiky, která jej od mládí lákala, konkrétně do voleb do Sněmovny reprezentantů, když, povzbuzen přáteli, vyzval na souboj dlouholetého kalifornského zákonodárce Jerryho Voorhise. Vzhledem k tomu, že by v „normální kampani“ zřejmě neměl velkou šanci, rozhodl se Nixon – nutno říct že v souladu se svým celoživotním přesvědčením – pro prezentaci ostrého antikomunistického postoje, díky němuž nakonec přesvědčivě zvítězil. Jako kongresman se celostátně zviditelnil nekompromisním „tažením“ proti Algeru Hissovi, bývalému vysokému úředníkovi ministerstva zahraničí, obviněnému a posléze usvědčenému ze špionáže ve prospěch SSSR; právě během Hissovy aféry republikáni pochopili, že mají v Nixonovi politika, s nímž mohou do budoucna počítat. Když v roce 1950 porazil ve volbách do Senátu hollywoodskou hvězdu Helen Gahaganovou Douglasovou, přítelkyni manželky bývalého prezidenta Franklina D. Roosevelta – paní Eleanor, měl cestu do nejvyšších pater politiky otevřenou.
