Svoboda: Lže Moskva o covid-19? Ruské statistiky budí pochyby

Karel Svoboda

15. 05. 2020 • 14:58

KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Rusko je v těchto dnech jednou z nejsledovanějších zemí, co se týče rozšíření koronavirové nákazy. Není divu, každý den se tam objevilo přes deset tisíc nově nakažených. Covid-19 se nevyhnul ani prominentům ruského režimu, premiér Michail Mišustin byl hospitalizován, nákazu potvrdila i ministryně kultury Olga Ljubimova či viceprezident Lukoilu Leonid Fedun. Koronavirus řádil také v okolí Vladimira Putina, nejprominentnějším nakaženým se stal prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov.

K dnešnímu dni má Rusko podle tamních úřadů potvrzených více než 262 tisíc nakažených osob, hlavně v Moskvě a Petrohradě, zatímco v regionech je situace relativně lepší. Jedno číslo nicméně zarazí již na první pohled, ostatně stalo se také předmětem debat v zahraničním i ruském tisku, ale také poměrně hysterické reakce ze strany ruských představitelů.

Rusko deklaruje, že v souvislosti s covid-19 zemřelo dosud jen lehce přes dva tisíce lidí. Když tento údaj porovnáme například s Německem, které je obecně považováno za zemi, která pandemii celkem dobře zvládla, a která při nižším počtu nakažených (cca 171 tisíc) uvádí více než trojnásobný počet zemřelých (7634), je zřejmé, že něco nesedí. Rusko zároveň hlásí extrémně vysoký počet vyléčených. Alespoň zvnějšku to tedy vypadá tak, že zatímco se lidé vyléčí z covid-19, umírají na cokoli jiného.

Podobným směrem se odvíjely také úvahy deníků Financial TimesNew York Times. Oba listy porovnaly statistiky obvyklých počtů úmrtí v Moskvě a Petrohradě v dubnu za posledních pět let s letošními čísly, přičemž došly k docela pochopitelnému závěru, tedy že Rusko neříká o situaci s koronavirem tak úplně pravdu. V uvedených městech letos dle zjištění novinářů narostl počet úmrtí o více než dva tisíce oproti průměru, ruské úřady ale přiznávají pouze 629 obětí koronaviru.

Články vzbudily velmi ostrou reakci ze strany ruských oficiálních míst. Výbor Státní dumy pro vyšetřování cizího vlivu do ruských záležitostí požadoval od ministerstva zahraničních věcí, aby přijalo vůči novinářům obou listů odvetná opatření, a to až po odebrání akreditace v Rusku. Pochybnosti o ruských statistikách výbor označil za „fake news“.

Ministerstvo zahraničních věcí pak adresovalo deníkům požadavek na dementi článků, přestože vycházely z oficiálních statistik a výpočty byly srozumitelně vysvětleny. Jde tak o zjevnou snahu cenzurovat názory samotných autorů. Odebrat akreditaci zatím ruská diplomacie odmítla. Ústy své mluvčí Marie Zacharovové ale vzkázala, že do budoucna to vyloučeno není. 

Přesvědčivě nevyznívá ani vysvětlení vicepremiérky Taťjány Golikovové, podle níž jsou „skvělá“ čísla počtu úmrtí na koronavirus způsobená „výborným“ stavem ruského zdravotnictví, respektive efektivitou opatření ruské vlády. Vzhledem k chronické podfinancovanosti ruského zdravotnictví a pověsti, kterou si získaly ruské testy na koronavirus, či nedávným případům vznícení plicních ventilátorů, je takové vysvětlení, mírně řečeno, nedůvěryhodné.

Z Ruska navíc chodí zprávy o nedostatečných ochranných pomůckách pro lékaře (nakazil se i šéflékař nemocnice v Komunarce, kde byl předtím Vladimir Putin na návštěvě) i výpovědích, které dává personál nemocnic určených pro léčbu covid-19. Ne, že by podobné informace o slabé ochraně zdravotníků nezaznívaly i odjinud, ale rozhodně nezavdávají důvod k tomu, aby bylo Rusko o tolik lepší, než je například právě Německo.  

S nejpravděpodobnější variantou, proč jsou čísla v Rusku natolik odlišná od ostatních zemí, přišla BBC. Podle ní tkví rozdíl ve způsobu, jakým jsou počítány oběti. Ostatně, i v západoevropských zemích se výpočty liší a porovnání statistik tak má jen velmi přibližnou orientační hodnotu. Rusko podle BBC reportuje pouze lidi, kteří zemřeli přímo na nákazu covid-19 a problémy spojené s ní. Ti, kdo zemřeli na jiné nemoci a měli zároveň pozitivní test na koronavirus, do statistiky nespadají a vedou se odděleně.

Ve většině jiných zemí se oproti tomu dostane do souhrnných statistik prakticky každý, kdo zemře a zároveň se u něho potvrdila nákaza koronavirem. Některé země dokonce počítají mezi oběti covid-19 i ty, u kterých pouze existuje podezření na přítomnost koronaviru. 

Proč Rusko používá nejužší možnou definici pro evidenci obětí covid-19, zatímco ostatní země se drží spíše té široké? Může jít o manipulativní snahu využít nízká čísla k sebepropagaci jak dovnitř, tak i navenek, podobně jako to Rusko udělalo v případě pomoci Itálii, USA, Srbsku či zemím postsovětského prostoru. Na to by ukazovala i snaha o tvrdý zásah proti těm, kdo příznivé statistiky zpochybnili. Na druhou stranu, jednotná metodika pro evidenci obětí covid-19, jak už bylo řečeno výše, neexistuje. Nelze tak porovnávat pouze čísla bez kontextu toho, jak vznikala.  

SDÍLET