Válka, morová epidemie a Velký požár aneb Londýn uprostřed zkázy

SVĚTOVÉ EPIDEMIE | Anglie, šedesátá léta 17. století, první roky po obnovení stuartovské monarchie, konkrétně léta vlády Karla II. Stuarta (1660–1685): čas zběsilého honu na stoupence padlého režimu lorda protektora Olivera Cromwella a pozvolné, nezřídka násilné stabilizace země i bujaré nevázanosti, jež byla reakcí na předchozí léta puritánské upjatosti. Napjatá, hektická doba, a to nejen z vnitropolitických důvodů, ale také proto, že od roku 1665 vedl ostrovní stát již druhou námořní válku s Nizozemím. A právě v okamžicích, kdy vnitropolitické napětí i válečné akce vrcholily, zasáhla londýnskou metropoli morová epidemie, jež si vyžádala na sto tisíc obětí. V září 1666 pak zkázu Londýna dovršil tzv. Velký požár.

 

Šedesátá léta 17. století byla v Anglii velmi složitým obdobím, což ostatně platí pro velkou část celého „revolučního“ 17. století. Na jaře 1660 se po více než deseti letech faktické vlády armády v čele s lordem generálem a (od roku 1653) též lordem protektorem Cromwellem do země vrátil se svým dvorem z francouzského, respektive nizozemského exilu král Karel II. Stuart a vzápětí byla, z velké části díky zdiskreditování republikánských ideálů, obnovena monarchie. Na vnitropolitické scéně byla situace byla velmi nepřehledná. Různé skupiny roajalistů, prahnoucích touhou po pomstě, po satisfakci i po majetkovém odškodnění, zuřivě bojovaly o přízeň panovníka, jenž se snažil udržet v zemi klid, především proto, aby se „již nikdy nemusel vydat na cesty“, tj. do emigrace, jak říkal.

Pokud jde o zahraniční politiku, král byl překvapivě přístupný lobbování různých vlivových skupin, zejména obchodníků. Především na jejich naléhání potvrdil platnost tzv. zákona o plavbě (Navigation Act) z let Cromwellovy vlády (1651), který umožňoval dovážet do Anglie zboží pouze na anglických lodích nebo na plavidlech zemí, v nichž bylo vyrobeno, což postihovalo především nizozemské přepravce. Navíc obnovil výsadní listinu Východoindické společnosti (East India Company) a povzbuzoval ji k činnosti v oblastech, které dosud ovládali rovněž Nizozemci, hlavní obchodní konkurenti Angličanů. V březnu 1664 učinil svého bratra Jakuba, vévodu z Yorku, vlastníkem rozsáhlých území včetně Nového Amsterodamu a údolí řeky Hudson, která byla dosud nizozemskými državami, a v květnu nařídil připravit expedici, jež měla budoucí Nový York dobýt.

Schmarcz: Nový cíl pro roky obnovy? Staňme se tygrem v inovacích, které zachraňují životy

sinfin.digital