Tunelování OKD od začátku režíroval Bakala, naznačuje sněmovní komise | info.cz

Články odjinud

Tunelování OKD od začátku režíroval Bakala, naznačuje sněmovní komise

Případová studie o budování kapitalismu v Čechách. I tak by se mohla jmenovat závěrečná zpráva sněmovní vyšetřovací komise k OKD. Dokument čítající i s přílohou něco přes padesát stran detailně popisuje řetězec vysloveně špatných, v některých případech možná kriminálních činů, jejichž cíl měl být jediný: Co nejrychleji prodat OKD Zdeňku Bakalovi, který společnost postupně vytuneloval. Je to truchlivé čtení o tom, jak několik českých vlád nezabránilo naprosté likvidaci jednoho z největších podniků v zemi. Nepřekvapí tedy, že se sněmovní vyšetřovací komise rozhodla na základě svých zjištění podat několik podnětů a trestních oznámení. Její zprávu teď projedná sněmovna jako celek.

„Vyšetřovací komise zjistila závažné skutečnosti, které se týkají potenciální trestné činnosti bývalého ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, bývalého ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického, bývalého předsedy výkonného výboru Fondu národního majetku České republiky Romana Češky, šéfa sekce majetkových účastí Fondu národního majetku (FNM) Pavla Šandy a dalších spolupracujících osob,“ píše se hned v prvním odstavci přílohy k závěrečné zprávě vyšetřovací komise.

Kromě výše zmíněných mužů bude trestnímu oznámení čelit také expremiér Bohuslav Sobotka, zcela jistě pak Zdeněk Bakala, který se podle dokumentu dopustil podvodu, přičemž s ohledem na zapojení více osob (včetně advokátních kanceláří) sněmovní komise nevylučuje, že Bakala společně s Viktorem Koláčkem a Petrem Otavou toto jednání spáchal jako člen organizované skupiny. „Vláda prodala v roce 2004 minoritní podíl v OKD společnosti KARBON INVEST, která již v té době měla podepsanou smlouvu s finanční skupinou Zdeňka Bakaly, a reálným kupujícím tak byl od počátku pan Bakala,“ píše se v dokumentu.

Z dostupných informací podle autorů materiálu nicméně nelze jednoznačně zjistit, zda vláda o této skutečnosti věděla. „Skupina Zdeňka Bakaly ovládla OKD za cenu 4,1 miliardy korun a vyvedla z ní do zahraničí nejméně 65 miliard korun předtím, než společnosti přivodila úpadek a de facto ji předala zpět státu. Vlastník NWR vyvedl ze společnosti maximum a útlum těžby včetně eventuálního ukončení těžby ponechal na České republice, která těžbu a zpracování černého uhlí odkoupila do státní společnosti PRISKO.“ Jsou to drtivé závěry o tom, jak několik jednotlivců brutálně zbohatlo na úkor desítek tisíc lidí.

O nich až za moment, předtím ještě pár slov o úloze Zdeňka Bakaly. Závěrečná zpráva mimo jiné upozorňuje, že případ OKD je prvním prokázaným propojením ekonomické a mediální sféry (NWR, OKD, nakladatelství Economia), jednajícím ve společném zájmu. „Toto propojení vyplývá z personálního propojení pana Bakaly a Luboše Řežábka. NWR byla kotovaná na kapitálovém trhu, vydávala dluhopisy, přičemž nakladatelství Economia vlastní ekonomické tituly poskytující cenotvorné informace a vytvářející mediální obraz propojených společností.“

A dále: „Součástí tohoto mediálního obrazu bylo i propojení s regionálními politiky (přímo honorovaným členem dozorčí rady společnosti OKD byl hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský). Tito svými jmény zaštiťovali aktivity týkající se OKD, aniž by se dal identifikovat prospěch pro společnost i region či zaměstnance, a podíleli se tím na vytváření mediálního obrazu. Ten byl také rámován štědrými sponzorskými dary politickým stranám a hnutím. V roce 2009 a 2010 Zdeněk Bakala daroval třem politickým stranám – ODS, TOP 09 a Věci veřejné – celkem 29,3 milionu korun.“

Podle autorů dokumentu přitom nelze vyloučit, zda tyto dary souvisely s vytvářením pozitivního politického klimatu v probíhajících politických diskusích týkajících se bytů OKD a následných politických kroků. „Tedy zejména ochoty zahájit spory pro porušení podmínek privatizační smlouvy či ochoty pravdivě informovat Evropskou komisi o privatizačních skutečnostech. Dále podle záznamů Ministerstva vnitra v roce 2012 pan Bakala poskytl minimálně 500 000 Kč na kampaň Karla Schwarzenberga k prezidentským volbám.“

Mimoto dokument připomíná, kterak Bakala štědře dotuje rozličné projekty, nadace, programy nebo think-tanky, a to prostřednictvím svých nadací Bakala Foundation a Fondation Zdenek et Michaela Bakala. Kromě jiného Bakala financoval aktivity Knihovny Václava Havla, Aspen Institute of Prague, Člověka v tísni, Galerie DOX nebo Design Museum a další. „Z jedné strany je mecenášství a podpora vzdělávání samozřejmě pozitivní činností, nicméně vzhledem k zaměření některých darů je otázkou, zda se jedná o altruismus, nebo budování klientelistické sítě,“ píše se ve sněmovním dokumentu.

A teď k těm desetitisícům podvedených. Dokument detailně popisuje selhání několika v úvodu zmiňovaných politiků, jejichž vinou přišel stát o majoritu v OKD, čehož přímým důsledkem pak bylo kromě vytunelování podniku především oklamání desetitisíců lidí, kteří bydleli a bydlí v bytech, jež byly součástí bytového fondu OKD. Cituji: „Nedbalý, či dokonce úmyslný přístup státu (a jím najatých právních poradců) umožnil soukromým subjektům (akcionářům KARBON INVEST či subjektům, které přímo nebo nepřímo ovládal Zdeněk Bakala), aby se na úkor státu obohatily o miliardové částky.“

A nejen to: „Vyjma obohacení soukromých osob na úkor státu (metodou tzv. podnikatelského incestu) došlo i k oklamání tisíců nájemníků bytů v bytovém fondu pod správou OKD, kteří na základě vyjádření vlastníků společnosti KARBON INVEST důvodně očekávali, že budou mít možnost odkoupení bytů za zvýhodněnou cenu.“ Je to už mnohokrát popsaná kauza, přesto má smysl se k ní vrátit. Nájemníci nakonec ostrouhali, byty jim za zvýhodněné ceny ke koupi nabídnuty nebyly. A podle zjištění komise lze vcelku přesně určit, kdo za nesplnění slibu nese odpovědnost.

Jde to především za tehdejším ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, případně za tehdejším ministrem průmyslu Milanem Urbanem. Sobotka podle autorů zprávy nezajistil, aby závazky KARBON INVEST (byty, zaměstnanost) byly smluvně garantovány právě osobami, které jménem KARBON INVEST vystupovaly (Viktor Koláček a Petr Otava). „A přitom právě sociální závazky a stabilita OKD byly důvody pro to, aby OKD byla prodána stávajícímu majoritnímu vlastníku za exkluzivních podmínek.“

Jménem KARBON INVEST vyjednávali s Fondem národního majetku smlouvu o prodeji akcií OKD zmínění Koláček s Otavou. Klíčová je v tomto ohledu tato pasáž dokumentu: „Navzdory tomu, že si pánové Koláček a Otava byli vědomi zájmu státu, aby vedli společnost OKD, vyjednávali souběžně oba jmenovaní skrytě se společností CHARLES CAPITAL (tedy s panem Bakalou) o prodeji společnosti KARBON INVEST, která měla být nositelem závazků vyžadovaných státem. Jednání těchto pánů vůči státu lze označit za podvodné. Oba jmenovaní si byli vědomi, že vláda zahájila exkluzivní jednání o prodeji akcií s jimi ovládanou společností (KARBON INVEST) právě z důvodu jejich osobní účasti na podnikání OKD.“

Jinak řečeno: Oba zmínění muži jednali s vládou o koupi akcií OKD a současně „tajně“ vyjednávali o prodeji jimi vlastněné společnosti (KARBON INVEST) Bakalovi. Podle závěrečné zprávy vyšetřovací komise lze důvodně předpokládat, že vláda by v roce 2004 postupovala při prodeji akcií OKD jinak, pokud by ministrům a ministryním bylo známo, že Koláček s Otavou nehodlají osobní i majetkovou účastí garantovat závazky uložené společnosti KARBON INVEST ve smlouvě o prodeji akcií (podepsána byla v září 2004). Pozoruhodné jsou i pasáže, které popisují, jak bytový fond řešila, případně neřešila na svých jednáních vláda.

„V původním návrhu privatizační smlouvy, o kterém hlasovala vláda na své březnové schůzi, žádná ustanovení o bytovém fondu nebyla a předkladatel Bohuslav Sobotka ji před jednáním vlády neřešil. Na absenci řešení bytového fondu poukázal na jednání vlády ministr kultury (!) Pavel Dostál. Ustanovení týkající se bytového fondu se do privatizační smlouvy dostala až na základě ukládacího dopisu ministra Sobotky, který uložil FNM, aby mimo jiné po uplynutí pěti let kupující přednostně prodával části bytového fondu nájemníkům za ceny stanovené znaleckým posudkem.“

Autoři nicméně dodávají, že smlouva bohužel explicitně neobsahovala povinnost vyčlenit bytové jednotky, a tím vytvořit možnost nabídnout je k prodeji. „Podle výpovědi Bohuslava Sobotky před vyšetřovací komisí vycházel dopis z jednání na politické úrovni ČSSD, které vyústilo ve výše uvedené požadavky.“ Sněmovní vyšetřovací komise se domnívá, že požadavek přednostního prodeje po uplynutí pětileté lhůty znamená, že po uplynutí pěti let měl být zahájen prodej bytů, přičemž byty měly být přednostně nabízeny nájemníkům. Nic takového však do smlouvy zakotveno nebylo. A nakonec se také nic takového nestalo.

„Požadavky v ukládacím dopise byly zpracovány advokátem kanceláře Allen & Overy Radkem Váňou tak, že kupující měl vymezit bytové jednotky ve svých bytových domech a při převodu je nabídnout nájemcům, přičemž se měl nabyvatel zdržet všeho, co by výkon předkupního práva znemožnilo. Taková konstrukce sice nenaplnila původní účel ukládacího dopisu, nicméně by efektivně mohla zabránit vyvádění a spekulacím s ním. Bohužel toto již oslabené ustanovení bylo dále pozměněno s největší pravděpodobností právní zástupkyní společnosti KARBON INVEST Petrou Novákovou, která měla na starost vyjednávání smlouvy za KARBON INVEST,“ píše se ve zprávě.

Nakonec to dopadlo pro lidi žijící v bytech OKD tím nejhorším možným způsobem. Smluvní ustanovení, které v privatizační smlouvě zůstalo, totiž ponechalo na vůli vlastníka, zda se rozhodne, jestli vyčlení bytové jednotky, nebo bude s byty nakládat jiným způsobem. „Vlastně ustanovení nedává podle názoru vyšetřovací komise ani ekonomický smysl, protože proč by to vlastník činil, když by musel byty nájemníkům prodávat za nízkou cenu? Kromě toho smluvní strany byly vázány mlčenlivostí a nájemníci se o podmínkách, které měly sloužit k jejich prospěchu, nemohli standardním způsobem dozvědět,“ píše se v dokumentu.

Vyšetřovací komise v neposlední řadě připomíná, že aktuálně je vlastníkem bytového fondu společnost Residomo. A ta není vázána závazky z privatizační smlouvy. „Ani není jakýmkoliv jiným způsobem zajištěno plnění závazků z privatizační smlouvy (tj. zvýhodněné předkupní právo vůči nájemníkům) ze strany společnosti RPG Industries (nástupnická společnost společnosti KARBON INVEST), neboť společnost Residomo, již není součástí holdingu BXR a je pravděpodobně vlastněná jiným konečným vlastníkem.“

Přesto podle dokumentu mohly být porušeny podmínky zakotvené v privatizační smlouvě. „Přičemž ministerstvo financí dosud neuplatnilo příslušnou smluvní pokutu a neuplatnilo ani jiné možné právní kroky.“ A podle názoru vyšetřovací komise bylo porušeno ještě jedno ustanovení privatizační smlouvy. To stanovilo, že OKD bude řádně spravovat a udržovat bytový fond společnosti. „Vzhledem k provedené restrukturalizaci však tato podmínka splněna nebyla, neboť bytový fond skončil ve správě zcela jiné společnosti. Bohužel pro Českou republiku pro případ porušení této podmínky nebyla sjednána smluvní pokuta.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud