Kdo zaspal s očkováním? Evropská komise opět čelí kritice

Kritika Evropské unie, že nákup a distribuce vakcín proti covidu-19 jsou příliš pomalé, znovu nabrala na síle. Je to celkem logická reakce na situaci, kdy nemocných a mrtvých stále přibývá a očkovací látka, která se zdála být na dosah ruky, je pořád dostupná jen pro velmi omezený okruh lidí. A ačkoli bylo od začátku jasné, že nelze naráz zabezpečit dostatek vakcíny pro všechny a je nutné stanovit priority, způsobuje momentální situace frustraci a vyvolává hledání viníka.

Členské země EU se loni na podzim na nejvyšší úrovni dohodly, že objednávkami a distribucí vakcín pověří Evropskou komisi, která bude postupovat podle pokynů Evropské lékové agentury (EMA). Komise objednala stovky milionů dávek hned od pěti farmaceutických společností; nemohla vědět, která z nich vyvine vakcínu jako první, tak neponechala nic náhodě. Členské státy se také shodly na tom, že každá vakcína musí dostat zelenou od EMA, která postupuje velmi pečlivě a nemíní své rozhodování nijak uspěchat. Takže jsme v situaci, kdy se očkování první vakcínou od firem Pfizer/BioNTech v zemích EU sotva rozbíhá, zatímco v Izraeli už dostalo první dávku téže látky 1,3 milionu lidí a rychleji se očkuje také ve Velké Británii. 

Evropa se tak ocitla na pranýři. Český premiér jako zatím jediný úřadující šéf členské země přímo obvinil komisi. „Je to špatně. Evropa musí jednat rychleji,“ řekl v úterý deníku Právo. Podobné výtky zazněly od řady politiků v členských státech a také z Evropského parlamentu. Jeho místopředsedkyně Nicola Beerová z německé opoziční FDP požaduje od komise „okamžitou transparentnost“ a vyhrožuje parlamentním šetřením, pokud neobjasní okolnosti svého jednání s farmaceutickými firmami. Vlivný německý bulvární list Bild označil postup evropské exekutivy za „vakcinační katastrofu“. 

„Určitě bych to nenazvala katastrofou,“ reagovala v rozhovoru pro server Politico komisařka Stella Kyriakidesová. „Navzdory kritice netřeba zapomínat, že za šest měsíců jsme dosáhli stavu, kdy máme široké portfolio vakcín,“ připomněla krátce předtím, než EMA ve středu po poledni doporučila schválit vakcínu od firmy Moderna. Kyriakidesová uvedla, že ještě v prosinci čelila naopak kritice za příliš rychlý postup a také obavám ohledně bezpečnosti vakcín, které byly vyvinuty překotně, v rekordním čase několika měsíců. Nyní se debata otočila. „Jakmile byla první schválena, začalo se debatovat o tom, proč nepostupujeme rychleji.“

Kdo ponese odpovědnost?

Evropští lídři se na prosincovém summitu znepokojovali, že značná část občanů v řadě zemí včetně Česka očkování nedůvěřuje a nemíní ho podstoupit. To byl jeden z důvodů, proč se schvalování svěřilo do rukou důsledné EMA, aby se lidem ukázalo, že nebylo nic zanedbáno. Tím druhým bylo to, že v případě zdravotních následků či komplikací způsobených očkováním nese u vakcín schválených EMA odpovědnost firma, která látku vyrobila. Naopak při urychleném schvalování, kterému daly přednost Izrael či Británie, leží odpovědnost na jejich vládách. 

Evropská komise dosud objednala zhruba dvě miliardy dávek od šesti výrobců, což bude bezpečně stačit na proočkování všech zhruba 450 milionů obyvatel unie. EMA zatím odsouhlasila vakcínu od firem Pfizer/BioNTech a Moderna; během několika týdnů lze očekávat zelenou pro vakcínu britské firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Následovat by měly společnosti Johnson and Johnson a Curevac. Francouzská Sanofi nejspíš nebude s vývojem hotova dříve než koncem roku. Každá z těchto vakcín je jiná, jinak se skladují a dopravují a jejich ceny se velmi liší – zatímco dávka od Moderny přijde na 18 eur a od Pfizeru na 15,5 eura, ta od AstraZeneca má stát jen dvě eura. 

Jedna věc je nákup a rozdělování vakcín a druhá pak samotné očkování. Očkovací kampaně, plně v gesci národních orgánů, se rozbíhají jen pomalu a čelí logistickým problémům. Ve většině případů včetně Česka se od startovního data 27. prosince nepodařilo ani spotřebovat první dodávky vakcíny. Například ve Francii dostalo do úterka injekci 5000 lidí, ačkoli k dispozici mají půl milionu dávek. A v Německu podstoupilo očkování zatím 317 000 lidí, přičemž dodáno bylo už 1,3 milionu dávek. Problém tedy bude spíš v domácí organizaci než v dostupnosti vakcíny.

Politické téma

V Německu, odkud přichází nejvíce kritiky, je debata na toto citlivé téma předzvěstí kampaně před podzimními parlamentními volbami – tím spíš, že jedním z hlavních uchazečů o kancléřské křeslo za vládní křesťanské demokraty CDU je právě ministr zdravotnictví Jens Spahn. Do této vřavy vstoupila v úterý kancléřka Angela Merkelová s jednoznačnou obhajobou rozhodnutí pověřit nákupem pro všechny unijní země Evropskou komisi; bylo podle ní „správné a důležité“. Vyložila, že je v zájmu Německa, obklopeného členskými státy unie, aby očkování probíhalo souběžně ve všech z nich, už proto, že „pracujeme ve svobodném vnitřním trhu a v schengenském prostoru volného pohybu“. 

Společný nákup vakcín prostřednictvím Evropské komise a jejich spravedlivá distribuce podle počtu obyvatel se navzdory bouři v prvních lednových dnech stále jeví jako ideální postup. Představme si, co by se dělo, kdyby o omezené množství vakcín bojovalo souběžně všech sedmadvacet vlád; předháněly by se, podváděly, přeplácely by farmaceutické firmy, hnaly ceny nahoru, uchylovaly by se k různým trikům. Bohatí by měli navrch, a také ti, na jejichž území se látky vyrábějí. Česko by pravděpodobně zůstalo na chvostu. Nastala by zřejmě horší situace než ta březnová kolem roušek a pomůcek, kdy každý kopal jen za sebe, na úkor jednoty a akceschopnosti celé EU. 

Merkelová to ostatně řekla jasně: „Pro Německo by nebylo výhodné, kdyby byl vysoký počet očkovaných lidí v Německu, v kombinaci s mnoha neočkovanými v našem sousedství. Proto nechceme žádné národní sólo akce, ale věříme, že nejúčinnější ochrany zdraví se dá dosáhnout společným evropským postupem.“

V zemi, kde lidé volí politiky, které nehodlají poslouchat, je i hledání viníka fraška

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital