Rekordní deficity ukazují vážnou nemoc vlády – propadla sebeklamu falešné prosperity

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Uprostřed druhé koronavirové vlny přišlo ministerstvo financí s návrhem státního rozpočtu na příští rok. A ten je podobně expandující jako virus sám - ministryně Schillerová totiž plánuje deficit 320 miliard korun, a to ještě nezohledňuje zásadní vlivy, jako je propad příjmů státní kasy po zrušení superhrubé mzdy. Celkem se tak schodek v příštím roce může vyšplhat na 400 miliard, což ve spojení s letošním enormním deficitem představuje dramatický skok nesprávným směrem.

Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v příštím roce být 1,487 bilionu a výdaje 1,807 bilionu korun. Znamená to rozdíl 320 miliard a to by dnes byl i bez dalšího prohlubování druhý nejhorší výsledek v historii Česka. I v čase těžké hospodářské krize v roce 2009 byl schodek „jen“ 192 miliard. Jistě, protloukáme se zcela nevídanou situací, přesto je to celé na pováženou.

A to se v návrhu ještě nezohledňuje „daňový balíček“ na příští rok, protože o něm se teprve jedná. Víme, že sice počítá s vyšším zdaněním cigaret, ale může také přinést snížení spotřební daně z nafty. A zcela zásadní je, že navržený deficit nebere v potaz dopady zrušení superhrubé mzdy, které by vedlo ke snížení daňové zátěže zaměstnanců a tedy, z pohledu státu, k oslabení jeho příjmů. Odhady se liší, ale mělo by jít o nějakých 50 miliard až 90 miliard mínus. Schodek rozpočtu by se tak dostal na zhruba 400 miliard korun. 

Pro pořádek zdůrazněme, že jde jen o plán či odhad, který se pod vlivem politických turbulencí a objektivních ekonomických faktorů může změnit. Vzpomeňme třeba jen několikerou letošní novelizaci zákona o státním rozpočtu, která vyšroubovala deficit z původních 40 miliard na plánovaného půl bilionu (reálně má být o něco méně; na konci září byl rozpočet v mínusu 253 miliard).

Cinknutá výjimečnost internetových gigantů před zákonem končí

sinfin.digital