Studenti o covidu: Vstávám s tím, že se netěším na den. Demotivace ke studiu je větší, než by člověk očekával

Lucie Buršová

INFO.CZ spolu s Evropou 2, společností T-Mobile a Vyšší odbornou školou publicistiky spustilo soutěž Student covid. V ní mohou studenti středních škol publikovat příspěvky, kde se zamýšlí nad budoucími dopady současné koronavirové krize. Všechny texty najdete na webu studentcovid.cz a ty nejlepší z nich pak na INFO.CZ. Níže si můžete přečíst článek Lucie Buršové ze Střední odborné školy pro administrativu EU v Praze.

Ačkoli se v době pandemie každý den setkáváme s názory různých odborníků, politiků a zdravotníků, nikdo se nezaměřil na názory studentů. Těch, kteří jsou nejvíce zasaženi dobou a už navždy budou svým dětem vyprávět a rozlišovat na život před covidovou pandemií a po ní.

Zrovna se probouzím do stereotypu posledního roku. Vstávám a zapínám online výuku. Jako každý den se ani nepřevléknu z pyžama a sedám k počítači. Každé ráno to samé dokola a stále nekončící proces. Píši tento článek proto, abyste měli představu, jak v této době vypadá běžný den studenta. Vstávám s tím, že se netěším na den. Demotivace ke studiu je větší, než by člověk očekával, a stesk po obyčejných každodenních rituálech studenta je nepopsatelný.

Chybí mi sezení v lavici, ranní dobíhání autobusu a vymýšlení výmluv, proč jdu tentokrát pozdě. Klábosení o hodinách, dokonce i pocit zranitelnosti, když mířím na zkoušení k tabuli. Obyčejné věci se staly neobyčejnými. Každý den se přesvědčuji, že se vše vrátí do starých kolejí. Určitě budu brzy mezi svými vrstevníky tančit do rytmu ve studentských klubech, v létě se potit dva dny na festivalech českých umělců, těšit se na přednášky od odborníků ve škole, o které jsme přišli. Už teď se těším na každý moment vyčerpání ze školy, který jsem nezažila už skoro rok.

Bojím se, že lidstvo ovládnou moderní technologie a staré dobré způsoby vymizí. Všichni jsme zjistili výhody a nevýhody online světa. Objevují se názory, že vše zůstane online, protože pohodlí domova je přece nejlepší. Stoupající úroveň moderních technologií jde nahoru možná rychleji, než bychom si představovali. Nasbírat zkušenosti, prožít je naživo a ne přes monitor, to je to, co nám studentům bude chybět a stěží se k tomu budeme vracet v pozdějších letech. Pandemie mi dala zkušenost, že moderní technologie nemohou nahradit vše. Spoléhat spíše na sebe než technologie by měla být cesta.

Procházím prázdným centrem Prahy a dívám se, jak se vše za poslední rok změnilo. Netroufám si říct, co se bude dít dál. Jedná se jen o moje představy o budoucnosti. Jako student se bojím, že se po pandemii zastaví čas, bude nedostatek pracovních pozic a nedostatek všeho, čeho jsme doposud měli dostatek. Není jisté, zda si vůbec studenti budou moci dovolit možnost samostatného ubytování po studiu. A nebude se doba posouvat spíše zpět než vpřed?

Nedokážu si představit, jak to bude nadále fungovat. Možnosti cestování možná nebudou neomezené. A spousta lidí bude muset změnit zaměstnání, protože vlivem pandemie nebudou schopni si zachovat svou pracovní pozici. Vrátíme se o krok zpět, abychom si uvědomili, že se nemusíme hnát mílovými kroky dopředu?

SDÍLET

„Létat je přece tak snadné“: Charles A. Lindbergh a jeho let přes Atlantik k nesmrtelnosti

Martin Kovář

Zlatá dvacátá léta (Golden Twenties), známá rovněž jako „léta, která řvala“ (Roaring Twenties), jsou kromě jiného dobou, kdy došlo k doposud největšímu rozmachu letecké dopravy. První vrchol příběhu moderních vzduchoplavců, jenž se začal psát na počátku 20. století, přišel v prosinci 1903, kdy bratři Wilbur a Orville Wrightovi na stroji Wright Flier, zvaném Flier I a později známém jako Kitty Hawk, několikrát vzlétli, či spíše „povyskočili“, do oblak. Druhým vrcholem „největšího dobrodružství nového století“ byl přelet Lamanšského průlivu Louisem Blériotem v červenci 1909. Tím třetím, poněkud smutným, pak souboje leteckých es za Velké války v letech 1914–1918. Nejslavnější kapitolu pionýrské éry letectví však napsal až v květnu 1927 americký důstojník Charles Lindbergh, který po startu v New Yorku a po více než třiatřiceti hodinách letu přistál v Paříži. A právě o něm bude dnešní, už čtrnáctý příběh našeho seriálu.

Přečíst celý článek
sinfin.digital