George Foreman (* 1949). Z nelítostných pouličních rvaček se probojoval do nejtvrdších ringů vrcholového boxu. Vítěz olympiády, světový šampion, ikona „Rachotu v džungli“. Po prohře s Muhammadem Alim našel víru a stal se pastorem. A pak se vrátil – silnější než kdy dřív. Připomeňme si jednoho z nefalšovaných „American Heros“, jehož životní pouť se uzavřela letos na konci března.
Po písmenech A (trojice slavných Armstrongů – muzikant Louis, astronaut Neil a cyklista Lance), B (gangster Benjamin „Bugsy“ Siegel), C (český rodák, starosta Chicaga Antonín Josef Čermák/Cermak), D (legenda amerického filmu Walt Disney) a E (Amelia Mary Earhartová, první žena, která přeletěla Atlantik), přichází v našem seriálu pod písmenem F na řadu legendární boxerský šampión v těžké váze George Edward Foreman, přezdívaný „Velký George“.
Zemřel v březnu letošního roku (21. 3. 2025) a jeho životní příběh je v řadě ohledů příběhem moderní Ameriky, příběhem její „duše“, jak napsali někteří z jeho životopisců. Tak se na něj pojďme podívat podrobněji.
„Rachot v džungli“
Jenom vzácně se stává, že nejslavnějším počinem v životě velikána v tom či onom oboru či odvětví lidské činnosti je ten, který dotyčný prohrál.
Někdy to tak ale je. Například český atlet Emil Zátopek nevstoupil na olympijských hrách v Londýně do historie tím, že vyhrál závod na deset kilometrů, nýbrž tím, jak „slavně“ o vlásek prohrál v závodě na „pětku“ s Belgičanem Gastonem Reiffem.
Něco podobného potkalo i našeho dnešního hrdinu, George Edwarda Foremana (1949–2025). Jakkoli je jedním z největších světových boxerů a sportovců všech dob, nejznámější a nejslavnější mač, který kdy boxoval, je ten, jejž 30. října 1974 prohrál s Muhammadem Alim (1942–2016).
Tzv. „Rachot v džungli“ (The Rumble in the Jungle), jak byl zápas Foreman versus Ali v zairské Kinshase (bývalé Léopoldville), nazván, patří k legendárním okamžikům nejen tohoto sportu.
O sedm let mladší „Velký George“ šel podle sázkařů i v očích odborné i laické veřejnosti do zápasu jako velký favorit. On sám byl rovněž plný sebedůvěry, trápila ho „jen“ jedna věc, která mu v posledním měsíci zkomplikovala trénink, a sice zahojená tržná rána nad okem, kterou utrpěl při sparringu s Billem Murrayem, jež musela být sešita jedenácti stehy a kvůli níž byl zápas, plánovaný na 24. září (25. září v USA), odložen na již zmíněného 30. října. Podle Foremana bylo zranění „tím nejlepším dárkem, jaký mohl Ali v Africe dostat“, podle odborníků ale mač o titul nijak neovlivnilo.
Začátek „rachotu v džungli“ vypadal podle předpokladů. Dvaatřicetiletý Ali, jenž dávno neměl rychlost a pružnost jako v mládí, kdy letěl jak kometa vzhůru a získal titul šampióna, byl doslova zasypán „salvami ran“ od v ringu dosud neporaženého o sedm let mladšího Foremana, a vše nasvědčovalo tomu, že vítězství „Velkého George“ je jen otázkou času.
