Ať si každý jí, co mu chutná. Proti „smažáku“ nic nemám, je jídlo jako každé jiné, říká Vlk

Karel Šimůnek

Petr Vlk patří mezi ty kuchaře, kteří raději než vyumělkované gastronomické umělecké dílo v rámci fine diningu připravuje obyčejná a poctivě uvařená jídla. Sám otevřeně přiznává, že žádný vyloženě oblíbený pokrm na přípravu nemá, vždy ale rád uvaří jakoukoliv hotovku. „Nejsem žádný takový ten zdobílek, nebaví mě crcání s tím, aby každé jídlo vypadalo stejně. Nejdůležitější je, aby to chutnalo, to pak oželím, zda je tam o naaranžovaný lísteček řeřichy méně, nebo více,“ vtipkuje Vlk v nové epizodě podcastu Chef Arena.

Pro mnoho kuchařů představuje smažený sýr pomyslné gastropeklo na talíři, dlouholetý šéfkuchař restaurace Na Kopci ale tento odsudek odmítá. „Proti smažáku nic nemám, ani proti kečupu nebo tatarce. Sám jsem na tom vyrostl a i teď si to čas od času rád dám, jen je to takové těžší a musí se to zalít pivem,“ říká Vlk. „Je to jídlo jako každé jiné, pokud se udělá z dobrých surovin. Když ho někdo kupuje mražený a předobalený, to už tedy považuji za vrchol lenosti a zbytečnosti, ale ať si každý jí, co chce,“ dodává.

Jakou restauraci by si jednou chtěl otevřít? A v čem je jiné nakupování ve francouzském a českém Makru? Poslechněte si celou epizodu.

SDÍLET
sinfin.digital