V září loňského roku se Klára Kollárová stala národní sommeliérkou při Národním vinařském centru ve Valticích. Úkol, který na ni nyní čeká, rozhodně není jednoduchý – změnit tvář vinařství v Česku k lepšímu: a to jak na straně vinařů, tak konzumentů. „Ve vínu je to klišé nad klišé. Od devadesátých let jsme lidem vysvětlovali, co že to vlastně je pozdní sběr. Poměrně dlouho trvalo i to, než se vůbec začala vína odpovídající kvalitě pozdního sběru produkovat. A teď budeme zase bojovat s tím, abychom naučili lidi další věci okolo vína, což je sice také obrovská výzva, ale přesně taková, na kterou tu máme prostor,“ říká Kollárová v nové epizodě podcastu Chef Arena. „Všichni vlastně chceme to samé – dělat kvalitní víno ze správně uchopené odrůdy v daném místě. Kdo to už pochopil, ten je teď lídrem trhu,“ dodává.
Podle Kollárové je pro české vinařství a vinnou kulturu zcela zásadní mít dlouhodobou vizi, kam směřovat. „Vlastně i proto vznikl institut národního sommeliéra, protože je potřeba, aby tu byl někdo, kdo řekne, kde by mělo české vinařství být za dvacet let. Že bychom měli pěstovat nějaké odrůdy vína, které pro nás budou stěžejní a ideálně v jejich produkci budeme nejlepší na světě a lidé k nám kvůli nim budou jezdit,“ vysvětluje Kollárová s tím, že cílem není vinařům zakazovat pěstování určitých odrůd, ale spíše je směřovat k tomu, jaké odrůdy se kde pěstovat vyplatí a jak z nich udělat to nejlepší víno.
„Z Prahy se vymýšlení takové koncepce může zdát jednoduché. Jde však o to vinařům vnuknout myšlenku, že věci jdou dělat i jinak a lépe, což je běh na dlouhou trať. Zásadní pro národního sommeliéra je ale také komunikovat vše směrem do gastra i běžným lidem, vysvětlit jim třeba to, jak si vlastně vybrat víno v supermarketu. To zní jako jednoduchá otázka, ale ve finále je to docela složité,“ uzavírá Kollárová.
Jaké neduhy české vinařství trápí a jak je napravit? Co vše vlastně obnáší role národního sommeliéra? Poslechněte si celou epizodu.
