Nejtěžší bylo vystoupit z otcova stínu. Vařit s ním byla obrovská zkušenost, říká Pavel Sapík

Jsou rodiny, kde se řemeslo dědí z generace na generaci klidně i stovky let. A jednou takovou rodinou je i rodina Sapíkových. „Táta vždycky říká, že kuchařinou a řezničinou se naše rodina zabývá od 17. století,“ říká Pavel Sapík, jehož otec Jaroslav Sapík je bezesporu jeden z nejznámějších českých kuchařů. I Sapíkova sestra oboru neunikla a je cukrářkou a specialistkou na studenou kuchyni. 

Rády pak vaří i Sapíkovy děti. „Dceři je 10 a už třeba sama peče rohlíky. Jestli budou děti v tradici pokračovat, uvidíme. Necháme to na nich,“ komentuje možné pokračování rodinné tradice Sapík. Se svým otcem pracoval i v jedné kuchyni – jak v hotelu Ambassador, tak v rodinné restauraci v Klokočné u Prahy. „Kolikrát to byla s tátou výměna názorů, a on to chtěl po svém. Někdy se to dá vydržet, někdy to skřípe, ale jsem za to rád, byla to obrovská zkušenost. Byly tam věci, které člověk ve 20 nechápe. V některých věcech měl táta pravdu, v některých si dodnes myslím, že jsem ji měl já. Byla to každopádně i škola toho, jak podnikat,“ vzpomíná na roky spolupráce s otcem Sapík.

Proč považuje za výhodu projít si více restauracemi než pracovat celou kariéru v jedné? A z jaké kuchyně nejraději čerpá inspiraci? Poslechněte si celý podcast.