Audioverze
Profesor Tomáš Gřivna je vedoucím katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň advokát, který velmi často obhajuje v mediálně sledovaných případech. Jeho pohled na trestní právo tedy v sobě spojuje jak akademickou erudici, tak praktickou zkušenost. V době, kdy se v Poslanecké sněmovně schvaluje důležitá novela trestního zákona a trestního řádu, logický host dalšího dílu podcastu Dimun.
Úniky z přípravné fáze trestního řízení se bohužel staly součástí českého trestního procesu. Kritizuje je kde kdo, včetně ministra spravedlnosti Pavla Blažka, avšak návrh konkrétního řešení přinesl opoziční poslanec hnutí ANO Radek Vondráček. Ten by jednoslovnou změnou trestního řádu zapověděl zveřejňování takových informací plošně.
Přestože se pro jeho návrh vyslovila odborná veřejnost, konkrétně Unie obhájců či Česká advokátní komora, hysterie některých médií, která si na destrukci presumpce neviny postavila svoji redakční politiku i byznysový model, vedla k tomu, že nyní od tohoto návrhu dávají poslanci ruce pryč. A to návrh získal podporu všech členů sněmovního ústavněprávního výboru, s výjimkou piráta Jakuba Michálka.
Jak však v podcastu Dimun popisuje profesor Gřivna, je Vondráčkův návrh „věcně správným řešením“, které má potenciál změnit situaci, kdy dostává na frak jedna ze základních hodnot právního státu, totiž presumpce neviny.
„Pokud unikne příkaz k domovní prohlídce, který soud vydává na návrh policie a státního zástupce bez znalosti spisu, a kde je uveden popis skutku, ve veřejnosti se vytváří názor, že takto se to stalo. Vliv to má samozřejmě i na orgány činné v trestním řízení a poškozené. Medializace je způsobilá obhajobu limitovat a dotknout se toho člověka i v jeho budoucím životě, protože v médiích se tohle vždy ohřeje třeba až do pravomocného zproštění, o kterém se pak vydá jedna krátká zpráva,“ popisuje v podcastu negativní dopady úniků profesor Gřivna.
„Dovedu si představit, že to může být součástí taktiky orgánů činných v trestním řízení,“ dodává.
Sporný dětský certifikát
V podcastu jsme se věnovali i dalšímu kontroverznímu tématu, tzv. dětskému certifikátu. Podle profesora Gřivny je dětský certifikát sice dobrá myšlenka, avšak problém je v jeho navrhovaném provedení.
„Buď jdete cestou, že je to zákonná překážka výkonu pro určité činnosti, ztráta bezúhonnosti pro určité profese. Ale pak to musí být takto postaveno. Je třeba velmi vážit, jaké profese to mají být a jaký rozsah trestných činů,“ popisuje v podcastu Dimun profesor Gřivna své výhrady k návrhům poslankyň. Podle logiky těchto návrhů jde podle profesora Gřivny v podstatě o další trest, neboť soud posuzuje závažnost činu i osobnost pachatele.
Profesor Gřivna upozorňuje i na další problém návrhů poslankyň, totiž jeho zpětnou platnost a s tím spojenou dvojí kategorii „certifikovaných“.
„Jakmile uděláte dvojí cestu, že u těch starých případů to bude automaticky a u těch nových o tom bude rozhodovat soud, to mně připadá jako zvláštní konstrukce,“ vysvětluje profesor Gřivna. Podle něho si předkladatelé možná ani neuvědomují, že se to bude týkat desítek tisíc případů.
„Taková změna nemá být součástí návrhu, který se dostane do projednávání na poslední chvíli před volbami, ale až když na něm bude odborná shoda. A já si nepamatuji, že by okolo toho byly odborné konference,“ dodává Gřivna.
Proč považuje návrh nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc za gumový? Proč varuje před návrhem šéfa BIS Michala Koudelky, aby mohly být informace tajných služeb použity jako důkaz u soudu? A proč je podle něho potřeba zásadnější změna trestního zákona?
To vše v novém díle podcastu Dimun s profesorem Tomášem Gřivnou.
