Audioverze
Stíhání nenávistných projevů není pro státní zástupce nic příjemného, ani to není laciná čárka, říká prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna. Ve svém vystoupení na exkluzivní debatě vydavatelství Czech News Center o právu a justici mluvil Foldyna i o tom, že není rovnítko mezi zprošťujícím rozsudkem a pochybením státního zástupce. A také že on sám by neměl problém se za chybu omluvit, ale proč tak nemůže učinit jako funkcionář státního zastupitelství. Debata se konala 19. září pod záštitou předsedů obou nejvyšších soudů a prezidenta Soudcovské unie.
Co se dozvíte:
Proč je investice do bezpečné AI v justici otázkou společenské stability, nikoli luxusu.
Jak by garance platů mohla posílit důstojnost a stabilitu administrativních pracovníků.
Proč diskuze o platech justice spíše prohlubuje společenskou nespokojenost.
Jaké legislativní vakuum panuje ohledně omluv za nesprávná rozhodnutí.
Jak těžce se hledá „cesta“ v řešení nenávistných projevů a hranic svobody slova v polarizované společnosti.
Tomáš Foldyna, prezident Unie státních zástupců ČR, je bývalým okresním státním zástupcem a dnes působí na Nejvyšším státním zastupitelství, kde se specializuje na kyberkriminalitu.
Hned na úvod se vrací k tématu elektronizace justice a využití systému umělé inteligence. Foldyna zde nevidí jen technickou výzvu, ale především etické a bezpečnostní riziko. „Úplně stejný problém jako soudy samozřejmě řeší státní zastupitelství,“ říká a okamžitě upozorňuje na obavu státního zastupitelství z úniku dat, neboť státní zástupci řeší případy ve fázi neveřejného přípravného řízení.
Foldyna proto varuje, že otevřené AI systémy dokážou informace sdělovat na cílený dotaz, pokud byly někým do celkového systému vloženy. Apeluje proto na politiky, aby předešli živelnému používání AI v justici systémovým řešením. „Pokud stát neposkytne systémy, tak je lidi začnou využívat živelně, začnou si prostě kupovat licence za 20 EUR na měsíc,“ upozorňuje s tím, že toto je riziko, které stát podstupovat nemá a které by mohlo mít nedozírné důsledky pro integritu spravedlnosti.
Za garanci platů administrativy
Digitální éra s sebou přináší i proměnu pracovních pozic v justici. Tomáš Foldyna popisuje složitost obsluhy velké spousty roztříštěných elektronických systémů a zdůrazňuje, že kancelářská síla je využívána spíš na obsluhu a využívání informačních systémů, což není úplně jednoduché.
S uznáním mluví o navýšení rozpočtu na platy administrativy, nicméně upozorňuje na klíčový problém: „Jedná se o rozpočet na platy administrativy, nikoliv garanci nárokových složek.“
Jde o to zavést jistotu pro lidi, kteří odvádí klíčovou práci, často za příjem lehce nad zaručenou mzdou po mnoha letech praxe. „Stálo by za to zamyslet se nad garancí finančních prostředků pro administrativu. Tak aby je administrativa mohla dostat formou nároku hned od prvního dne roku. Je to otázka stability a důstojnosti profese, nikoli jen prosté alokace peněz,” navrhuje Foldyna.
Platy v justici: Marnost nekončící debaty
Když přijde řeč na platy justice a politiků, Tomáš Foldyna vyjadřuje rezolutní postoj. „Už do toho automatu nesahejte,“ vyzval přítomné politiky. A to podle něho platí i pro platy politiků. „I tvorba zákonů, jak říkal pan doktor Šimka, v té atmosféře tekuté naštvanosti není jednoduchá,“ míní Foldyna.
Podle něho navíc diskuze o platech nepřinesla ani jeden jediný hlas navíc žádné politické straně. Naopak. „Čím víc se toto téma víří, tím houstne tekutá nespokojenost nebo naštvanost,“ míní Foldyna. Lidé totiž budou mít podle něho pocit, že jsou soudci a státní zástupci přeplacení, i kdyby pracovali za minimální mzdu.
Hmotná odpovědnost a omluva
Téma hmotné odpovědnosti za nesprávná rozhodnutí a otázka omluvy za ně se podle Foldyny ukazuje jako mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Podle Foldyny totiž neplatí, že pokud soud někoho zprostí obžaloby, jedná se o pochybení státního zástupce. A uvádí případy, kdy se rozhodnutí ruší v několika instancích a poslední slovo má třeba až Ústavní soud. „Hmotnou odpovědnost pak ponese soudce Nejvyššího soudu?“ ptá se Foldyna.
Nedávná novela kárné odpovědnosti je podle něho solidní krok, ale stále platí, že osobní odpovědnost může přicházet v úvahu jen v případě, že je zjištěno a prokázáno konkrétní pochybení soudce nebo státního zástupce.
K otázce omluv, kterou moderátor Petr Dimun podtrhuje jako lidskou slušnost, Foldyna přiznává, že by neměl problém se omluvit za zproštěnou věc. Zdůrazňuje však zároveň, že tak může učinit „bokem, jako Tomáš Foldyna“, ale ne jako okresní státní zástupce. „Omluva je nějaká role, a je to prostě role toho státu,“ míní.
I přes soudní rozhodnutí, které omluvám ze strany soudců a státních zástupců za chybná rozhodnutí nebrání, Foldyna upozorňuje na absenci zákonného zmocnění pro funkcionáře tak učinit.
Svoboda slova v digitální éře: Hledání cesty zákona v moři nenávisti
Závěrem padla otázka na téma, které se prolíná programem většiny stran: svoboda slova a údajné zneužívání trestní represe. Nejsou pro státní zástupce tyto případy tzv. jednoduché čárky? „To určitě ne, nejsou to jednoduché čárky. Stíhat hate speech je pro státní zástupce spíše nepříjemné,“ odmítá tento názor Foldyna.
V době, kdy je společnost rozdělená a jsou v ní poměrně velké názorové střety, justice teprve začíná řešit tyto jevy. „Je to ale primárně věc politického rozhodnutí, zda půjdeme cestou jako Spojené státy a řekneme, že svoboda slova je absolutní hodnota. Evropa touto cestou ale nejde. My v současné době aplikujeme zákon a snažíme se ho aplikovat co nejlépe,“ říká. A upozorňuje na to, že ani u soudů nejsou jednotné názory, jak jednotlivé projevy posuzovat, což vede k tomu, že se tyto složité případy dostávají až k Nejvyššímu soudu, Ústavnímu soudu a dokonce i k Evropskému soudu pro lidská práva.
„Není to jednoduchá materie, ani laciná čárka pro státního zástupce. Jde o citlivé hledání cesty v polarizované společnosti, kde je rovnováha mezi ochranou jedince a základními svobodami stálou výzvou,“ dodává Foldyna.