Zneužívání sociálních sítí k ovlivňování voleb je závažný globální problém, říká ústavní soudce Jan Wintr

Ústavním soudcem je Jan Wintr od června 2023, kdy byl spolu s Josefem Baxou a Danielou Zemanovou jmenován prezidentem Petrem Pavlem. A prakticky od první chvíle v nové funkci začal s uplatňováním disentů, tedy odlišných stanovisek k těm většinovým. Do dnešního dne jich má na svém „kontě“ 14 – výrazně více než všichni noví ústavní soudci. Některé z nich sám sepsal, k některým se připojil.

„Přicházím z akademického prostředí a považuji ty disenty za velmi důležité, aby se ústavní právo jevilo veřejnosti jako prostředí, kde se střetávají argumenty pro a proti,“ vysvětluje v podcastu soudce Wintr.

„Ve dvanácti případech jsem stál na pozici zdrženlivosti. Navrhoval jsem, aby příslušný návrh či ústavní stížnost byly zamítnuty. Důvodem toho je, že se akademicky zabývám teorií práva a ústavním právem. Vnímám Ústavní soud jako jeden z orgánů v systému dělby moci, kde kladu velký důraz na demokratickou legitimitu zákonodárce i na roli obecných soudů a snažím se respektovat to, jak rozhodly. Mám pocit, že Ústavní soud má zasahovat jen v případě excesů. Zjišťuji, že pro tento zdrženlivý přístup ne vždy získám většinu,“ dodává.

Na otázku, zda se tedy ocitl v aktivistickém tělesu, které má ambici zasahovat a měnit, reaguje soudce Wintr souhlasně. „Ale je to neseno určitou snahou činit ten právní řád hodnotově koherentním, přinášet do toho právního řádu řešení, která lépe navazují na jiná ustanovení právního řádu, lépe chrání hodnoty, jež mohou být narušené,“ popisuje soudce Wintr motivaci kolegů. On sám opakovaně zdůrazňuje, že má na rozdíl od nich „respekt k řešení, které zvolil zákonodárce“.

K poslednímu názorovému střetu na Ústavním soudu, kde se soudce Wintr připojil k disentující menšině, došlo nedávno, když se soud vyslovil k možnosti právnických osob požadovat zadostiučinění za nehmotnou újmu.

Většina jeho kolegů se rozhodla dosavadní výklad občanského zákoníku změnit a právnickým osobám toto právo přiřknout s odůvodněním, že se jednalo o tzv. nevědomou mezeru zákonodárce, což vyvolalo kritiku části odborné veřejnosti.

„Nelze nevidět určitý trend v 21. století, že dochází k posilování významu právnických osob, což se projevuje například tím, že v roce 2011 u nás byla zavedena trestní odpovědnost právnických osob. Já ten trend považuji za, v určité míře, nebezpečný.

Zdůrazňování práv právnických osob může vést třeba k omezování svobody projevu, kdy zejména velké právnické osoby mohou zastrašovat své kritiky tím, že budou podávat strategické žaloby proti kritickým novinářům,“ vysvětluje svůj pohled soudce Wintr.

Zatímco u tohoto nálezu se k disentu připojil, v případě toho „přílepkového“ byl Wintr jeho autorem. Jeho disent byl na poměry Ústavního soudu vcelku ostrý a samotné většinové stanovisko prošlo jen o jediný hlas.

Podle soudce Wintra tento nález komplikuje již tak problematický legislativní proces v Poslanecké sněmovně. Pohled Ústavního soudu je totiž podle něho aktuálně nepředvídatelný.

„Podobných návrhů, jako byl tento, jsou v Poslanecké sněmovně desítky. To může vytvářet značnou právní nejistotu do budoucna. Připadá mi, že zbytečně. Vidím řadu jiných problémů ve fungování Poslanecké sněmovny a zrovna problematika přílepků mi připadá jako méně závažná. Sněmovna si nějakou hranici našla a Ústavní soud nyní přišel s hranicí, která je přísnější,“ vysvětluje v podcastu soudce Wintr.

V podcastu jsme se věnovali i volebním kampaním a roli, kterou může sehrát Ústavní soud. Podle soudce Wintra je zde legislativní deficit v regulaci kampaní, protože současná úprava neumožňuje efektivní obranu proti lžím a manipulaci. Stejně tak vidí problém ve zneužívání sociálních sítí.

„Považuji to za asi nejzávažnější problém současného ústavního práva. Jsem pro svobodu projevu, ale je evidentní využívání těch sociálních sítí k manipulacím, lžím a dezinformacím, které jsou nebezpečné a mohou významně ovlivňovat volby. Je to závažný globální problém a lidstvo bude muset hledat nějakou rozumnou rovnováhu, jak zachovat co nejširší svobodu projevu, ale zároveň bránit zcela evidentním manipulacím a lžím,“ popisuje svůj pohled v podcastu Petra Dimuna soudce Wintr.

Pohrdají někteří ústavní soudci politiky a politikou? Pokud ano, proč tomu tak je? Proč a jak je podle Jana Wintra potřeba více regulovat volební kampaně? A proč by podle něho bylo potřeba, abychom důkladně vyšetřili, jak vznikala na ministerstvu zdravotnictví pandemická opatření? Více v novém dílu podcastu Dimun s ústavním soudcem Janem Wintrem.