Herecká profese je často o štěstí. Může dojít k vyhoření i pocitu marnosti, říká Robert Jašków

Anna Beránková

Jak vysvětlit dětem, v čem tkví úskalí herecké profese? „Je to často nejistá a nevděčná práce. Můžete být oblíbení, krásní, obdaření talentem. Ale i tak to nic neznamená. Může vás vystřelit film, ale i tak si na vás za 14 dní nikdo nevzpomene,” říká herec Robert Jašków s tím, že by ale svým dětem nikdy nic nezakazoval. „Zkus si to a uvidíš, jaký to je,” uvádí herec v podcastu Jeviště.

Robert Jašków do toho před lety šel. Vystudoval DAMU pod vedením Jaroslava Vostrého, Petra Čepka a Věry Galatíkové. Působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, později v Praze v divadle Labyrint a v CD 94 v Celetné ulici. Vidět jste ho mohli i v Divadle na Maninách nebo v Divadle Kalich v muzikálu Krysař. A především si jeho herecké výkony můžete užít ve Švandově divadle, jehož členem je od roku 2002. Aktuálně ho tam můžete vidět v inscenacích Kabaret Winton, Příliš drahý jed, Cyrano z Bergeracu, Adamova jablka, Smrt mu sluší, Pohřeb až zítra nebo Protest/Rest.

Ke svým rolím přistupuje známý herec poctivě. A dodává, že je důležité rozumět svým replikám ve scénáři. Vždy by mělo jít na prvním místě o obsah a až poté o formu. „Rozmohl se nám tady takový nešvar, že je najednou důležitější forma než obsah - že je důležitější jak to říkám, než co říkám. A to u nás i v zahraničí. Udělat z toho show a překroutit to. Něco, co diváka překvapí, šokuje, bude to vizuálně zajímavý, potrhlý, nechutný. O ten obsah pomalu přestává jít. A to je na hovno milí posluchači,” vysvětluje Robert Jašków.

Se správným vyvážením mezi obsahem a formou ale podle jeho slov nemají problém na jeho domovské scéně ve Švandově divadle. „Děkuju bohu, že ve Švandově divadle se to neděje. Nám jde především o obsah,” doplňuje herec s tím, že je i rád za kolektiv svého divadla, protože jsou tam všichni dle jeho slov normální. Dalším nešvarem v umělecké branži, který totiž moc nemusí, je herecké prožívání. „Čím je herec známější a úspěšnější, tím roste jeho prožívání a nemožnost vystoupit z role. Jakkoliv jsou to kecy,” říká Jašków.

Jaká zpětná vazba ho potěší? Proč by si klidně mohl říkat spoluautor scénářů? Jaká byla umělecká i lidská zkušenost v New Yorku? I o tom mluví v podcastu Jeviště Robert Jašków.

sinfin.digital