Dřív jsem byl hodně introvertní a měl problém s vyjadřováním emocí. Teď už umím poslat lidi do háje, říká Řezníček

Anna Vamberská

Právě divadlo a umělecká škola pomohly Honzovi Řezníčkovi s vývojem jeho osobnosti, především s emocemi. Ostatním lidem s podobnými problémy by poradil, aby se nestyděli, nekontrolovali a pustili emoce naplno. S průbojnější náturou funguje Honza aktuálně jako herec na volné noze a vidět ho můžete např. v Divadle Na Jezerce, Divadle Bez zábradlí nebo v Letních shakespearovských slavnostech.

Divadla, ve kterých se mu dobře hraje, mají rodinnou atmosféru a prostředí, ve kterém se lidi nestresují. A když už se přeci jen objeví nekomfortní situace, moc si s tím známý herec hlavu neláme. „Jsem flegmatičtější člověk. A snažím se vše rozchodit. Málokdy bouchnu,” říká Honza.

Divadlo a svou profesi má rád také pro její proměnlivost. „Nemám rád stereotyp. Nesnesl bych vstávat do práce v sedm a jít domů v pět. A aby to tak bylo každý den. Už ta představa mě stresuje,” vysvětluje Honza s tím, že si užívá, když má každý den jiný.

Aktuálně hraje převážně v komediích, role jemu ušitá na míru by ale byla na vážnější notu. „Rád bych si zkusil zahrát Hamleta. Myslím si, že ho nějakým způsobem chápu. Po svém. Byl svým způsobem cynik. Byl tlustej, protože byl bohatej. A byl to intelektuál, protože ležel víc v knihách, než se věnoval šermu,” říká Honza.

Jak pracuje s nevhodnými tématy v rozhovorech? Jakým způsobem dává zpětnou vazbu kolegům a svým studentům? A proč nemá rád muzikály? I o tom mluví Jan Řezníček v podcastu Jeviště.

Další díly


sinfin.digital