KAPITOLA — Králíková

Dočkáme se nekuřácké společnosti. Alternativy jsou méně toxické, říká Králíková

Jan Palička

16. 06. 2020 • 09:00
Profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze patří k největším českým expertům na problematiku závislosti na kouření. Přestože uznává, že jsme se za třicet let, co se oboru věnuje, posunuli, máme dle jejích slov ještě co dohánět. „Nevím jestli beztabákové, ale nekuřácké společnosti se určitě dočkáme,“ říká v pořadu Kapitola.

Za třicet let praxe se profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice potýkala s tisíci pacienty, které trápila závislost na kouření. Ačkoli jsme se během této doby podle ní posunuli, máme ještě co dohánět. „Dnes už je přeci jen povědomí, že kouřit není úplně v pohodě, a i zájem sester, lékařů a dalších odborníků je nesrovnatelný. Počet kuřáků se snížil. Na začátku 80. let kouřila skoro polovina osob nad patnáct let, dnes je to čtvrtina. Stále u nás ale kouří zhruba dvojnásobný počet lidí než v rozvinutých zemích typu Kanada, Velká Británie, Austrálie nebo Spojené státy,“ říká Králíková.

Podle Králíkové je menší počet kuřáků v těchto zemích dán hlavně vysokou cenou cigaret zatížených spotřební daní. „Vysoká cena cigaret je nejúčinnější prevenční opatření proti kouření, protože jsou na něj citliví hlavně ti, kdo ještě nejsou závislí, tedy především děti a mladiství, a ti, kdo s kouřením začínají. Když vyrábíte cigarety, musíte dostat zákazníky dříve, než oni dostanou rozum. Dospělí prakticky kouřit nezačínají, tam je to jeden z deseti, kdo si poprvé zapálí a je starší 18 let,“ vysvětluje Králíková s tím, že v Česku cigarety nejsou drahé. Naopak v poměru k průměrnému platu stojí skoro polovinu toho, co před třiceti lety.

„Pokud dítě žije v zemi, kde krabička stojí třeba tři sta korun, nikde nejsou cigarety inzerované a vystavené a nikde by je nevidělo prodávat, tak už v zásadě nemusíte dělat nic dalšího. Půvabné na tom je, že to je vše zadarmo,“ popisuje ideální opatření Králíková.

Profesorka také přiznává, že ani po všech letech praxe a všech pacientech neví, jaká je nejlepší cesta k tomu přestat kouřit. „Jakýkoliv způsob je dobrý, když se podaří. Problém je v tom, že když to lidé zkouší sami jen tak, tak po roce stále nekouří jen každý čtvrtý až pátý ze sta. Intenzivní léčba má desetinásobnou úspěšnost, což ale znamená, že i u nás je dost neúspěšných. To svým způsobem pacienti rádi slyší, protože mají pocit, že nejsou neschopní, že nejsou jediní, kdo s tím bojuje a že to zkrátka není nic lehkého,“ říká Králíková.

„Opakovaný neúspěch pochopitelně snižuje sebevědomí, takových pokusů přestat kouřit má typický kuřák až desítky za život. Poradila bych nepřestávat zkoušet přestávat, a pokud to nejde bez pomoci, tak tu pomoc vyhledat,“ radí těm, kteří by chtěli s kouřením přestat, což je podle statistik sedm z deseti kuřáků.

Králíková pozitivně hodnotí nejen nedávný zákaz prodeje mentolových cigaret, ale i přechod výrobců od cigaret k alternativním produktům s obsahem nikotinu, byť k tomu dle jejích slov byli donuceni okolnostmi. „Nechtěla bych použít slovo lepší, ale tyto produkty jsou méně toxické než klasické cigarety, v případě elektronických cigaret výrazně méně toxické,“ vysvětluje Králíková. „Pokud bychom mluvili o tom, co je zdravé, tak jedině čistý vzduch, nic jiného nelze doporučit. Musíme ale mít na paměti, co s čím srovnáváme. Když to bude čistý vzduch a elektronická cigareta, tak samozřejmě vítězí čistý vzduch. Jestliže srovnáváme elektronickou cigaretu s kouřem cigarety klasické nebo i se zahřívaným tabákem, tak z toho zas vyjde vítězná elektronická cigareta,“ uzavírá.