Covid nás vysvlékl do naha v tom, jak používáme digitální svět, říká šéf NEWPS Aleš Kučera

Partnerská spolupráce

Pandemie koronaviru urychlila využívání různých druhů digitální identity, protože lidi přinutila dělat mnohem více věcí na dálku, bez osobního kontaktu. Zároveň obnažila, jak na tom společnost v možnostech online fungování vlastně je. „V první řadě otázka zní, jestli to, s jakou jistotou chcete identifikaci provést, určujete vy, nebo vám do toho zasahuje někdo třetí. Představte si, že takhle chcete někoho zaměstnat a najednou vám do toho vstupuje regulátor, který vůbec nepředpokládal, že lidi najmete jen na základě toho, že se s nimi bavíte distančně,“ říká v dalším dílu Kyberglosáře šéf představenstva NEWPS Holdingu Aleš Kučera. Naplno se podle něj ukázalo, že zákoník práce je zcela nepoužitelný nejen pro online najímání pracovníků, ale i pro hojně využívaný home office. „Kdo ho dnes lidem dává, právně riskuje,“ říká Kučera.

Pokud nejde o agendy regulované státem, sám byznys se podle něj s nutností fungovat na dálku stejně jako s online identifikací vyrovnává bez problémů. Digitální identita může mít dnes celou řadu forem a na výběr tak mají uživatelé s různými preferencemi. „Obecný problém je spíše ten, že lidé by chtěli mít naprosto jednoduchý klíč od neprolomitelného zámku,“ glosuje Kučera.

Letošní novinkou je v tuzemsku bankovní identita, kdy člověku k prokázání totožnosti v online světě stačí přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Že jde opravdu o něj, pak potvrdí banka, která tyto přihlašovací údaje vydala a svého klienta už minimálně jednou identifikovala osobně. „Výsledek je prostě ten, že v našem případě bude mít hodně lidí způsob, jak se prokazovat distančně, a to je dobře. Myslím, že nikdo neumí spočítat, kolik peněz banky stálo zavedení internetového bankovnictví v tom smyslu, že nás ověřily na svých pobočkách. Teď můžeme mít prospěch z toho, že ta identita tady existuje,“ říká Kučera.

Je však třeba jasně nastavit, jaké ověření totožnosti stačí k jakým aktivitám. „Dost často to slyšíme: vy s obyčejnou identitou nějaké obyčejné platební karty nějakého obyčejného úplatného bankovního úředníka prodáte babičce dům nad hlavou. Já říkám, že není zase tak složité udělat to tak, abych si s identitou Bank ID kupoval rohlíky, máslo a online obsah, ale barák už ne,“ vysvětluje Kučera.

To samé podle něj platí pro stát, který dnes také nabízí řadu digitálních identitních prostředků, ale zatím nebyl schopen smysluplně odstupňovat, jaká úroveň identifikace je potřeba k jakým úkonům. „Už dvakrát to v zákoně bylo, snad to potřetí někdo přehlédne, a konečně to tam zůstane,“ říká Kučera.

A dodává, že obecně je silnou brzdou elektronizace představa, že když se vytvoří nějaký prostředek, třeba k online identifikaci, tak má fungovat zcela univerzálně. „Kdybyste byl architekt takové věci, měl byste o tom uvažovat tak, že chcete posloužit 80 a více procentům lidí v 80 a více procentech agend,“ myslí si šéf NEWPS.

Jak se liší přístup k identitě v našem a anglosaském světě? Lze si pamatovat 30 přihlašovacích jmen a hesel? Je lepší svazek digitálních klíčů nebo jeden klíč univerzální? A proč by měl člověk raději přijít osobně, když chce koupit 90 procent akcií ČEZ? Poslechněte si další díl Kyberglosáře s Alešem Kučerou.

Existují stovky druhů kyberútoků, ale na začátku obrany musí být vrátný, který nepustí každého do baráku, říká šéf NEWPS Aleš Kučera

V tichosti tu vznikly české variace na Amazon, je zatím obrovský kus IT a digitalizace, říká šéf NEWPS Aleš Kučera

Už žádní noví úředníci. To je cesta k digitalizaci státu, říká šéf NEWPS Aleš Kučera

SDÍLET
sinfin.digital