Americká burza vymyslela vůči firmám požadavek, na nějž se v Česku nesmíte vůbec ptát, říká šéf NEWPS Aleš Kučera

Partnerská spolupráce

Americká technologická burza Nasdaq bude nově po firmách obchodovaných na svém parketu požadovat, aby měly alespoň jednoho ředitele, který se „identifikuje jako žena“, a alespoň jednoho, který patří k menšině nebo má jinou než heterosexuální orientaci.

„Kdybych já tady dnes vydal inzerát, že sháním člověka do vedení firmy, který se identifikuje jako žena nebo jako sexuální menšina, tak je to trestné. Nesmíte to udělat, nesmíte se na to těch lidí ani ptát,“ říká v dalším dílu Kyberglosáře předseda představenstva NEWPS Holdingu Aleš Kučera. Dnešní společnost se podle něj dostala do situace, kdy si stát a různé instituce myslí, že vědí lépe než my sami, co je pro nás dobře. Což ovlivňuje i stav našeho soukromí v digitálním světě, které je pod palbou z mnoha stran.

„Dnes existuje spousta lidí, kteří se tváří, že jsou kompetentní k tomu, aby viděli, co děláme my ostatní. Aby nás ochránili. Takže se nám do soukromí prolamují čím dál víc všude, kde můžou. Když se jich zeptáte: Kolik darebáků jste chytili na základě toho, že o nás všechno víte? Odpovědí: To vám neřekneme, to je tajné, ale hodně,“ říká Kučera.

Průnik do soukromí v mnohém usnadňuje skutečnost, že dnes téměř každý tráví významnou část života u terminálu globální počítačové sítě, který má na stole či v kapse. Naposledy se stala v této souvislosti středem pozornosti společnost Apple, když oznámila, že ve svých zařízeních zavede nové funkce, které dokážou odhalit a nahlásit dětskou pornografii. Vzápětí se strhla kritika a zazněly obavy, že to nemusí skončit u pornografie a že Apple vzdává ochranu soukromí.

„To mi nesedí. Apple ve svém měřítku hodnot velice vysoko staví své uživatele a jejich loajalitu,“ říká Kučera. A přidává příklad, že v předposlední verzi operačního systému iOS firma zahrnula pod kontrolu uživatele to, jestli zařízení posílá informace o jeho chování dalším stranám jako Facebooku či Googlu. „Když dnes používám iPhone, tak on se mě v řadě případů ptá, jestli chci sdílet nějaké informace. Většinou říkám, že ne, ale je to pod mojí kontrolou a já jsem s tím spokojen,“ popisuje vlastní zkušenost Kučera.

Ochrana soukromí podle něj obecně začíná jednoduchými věcmi. „Třeba tak, že můj počítač se nejmenuje počítač Aleše Kučery.“ Textový editor Word zachycuje autorství souboru, ale Aleš Kučera tam nemá vepsáno nic, podle čeho by byl sám identifikovatelný. „Většina lidí, když dostanou e-mailem wordovský soubor, ani netuší, že s sebou takovou informaci nese. Někdy bývá i úsměvné se podívat, kdo je v referencích napsán jako autor,“ říká. Užitečné také může být soubory heslovat, což není vůbec rozšířená praxe, jak si ověřil u studentů, kterým přednášel. Ty překvapila i myšlenka vystupovat na internetu pod jinou než vlastní identitou. „V principu je to o tom, jakým způsobem uvažujeme, jestli nás někdo naučil, že se o tu věc máme starat,“ říká Kučera.

Budoucnost našeho soukromí v digitálním věku ale vidí optimisticky. „Myslím, že je to dobré, protože nebude dost lidí, kteří by to vyhodnocovali. To samozřejmě nevylučuje situaci, že na vás jako na jedince přijde objednávka, aby vás někdo důkladně skenoval, ale na myšlenku, že by to šlo hromadně, nebude dost lidí,“ dodává. Variantu, že lidi nahradí umělá inteligence, odbývá s úsměvem tím, že i té musí vždy předcházet inteligence „normální“.

Kudy dnes i díky nařízení GDPR vede nejsnazší cesta k soukromým údajům? Co je známka toho, že firmy vás umí na internetu sledovat, ale nemají zaměstnance, kteří by údaje o vašem soukromí uměli správně využít? Jak to vypadá, když ve svém podniku zavedete „zero trust“? Poslechněte si celý Kyberglosář s Alešem Kučerou.

SDÍLET
sinfin.digital