Co je lákavého na garážích, v nichž vznikají nové firmy? Co považují investoři za nejdůležitější pro zdárný vstup do startupu? A kdy mají do hry vstoupit právníci? Hosty dalšího dílu podcastové série Právo & Byznys byli Jiří Zima a Daniel Janků, andělští investoři a zakladatelé firmy NiceBoy, a pohled práva ve studiu INFO.cz zastupoval partner advokátní kanceláře PRK Partners Martin Aschenbrenner.
Jiří Zima a Daniel Janků jsou zakladateli firmy NiceBoy, která se specializuje na vývoj spotřební elektroniky. Během několika málo let se její obrat přehoupl přes půlmiliardovou hranici a svou působnost rozšířila do osmi evropských zemí. Oba podnikatelé stáli v jejím čele do předloňského roku, pak se z vedení firmy stáhli a nyní se soustředí na investiční příležitosti.
„Řekli jsme si, že bychom dali dohromady několik kamarádů, kteří mají za sebou úspěšný byznys, a vytvořili skupinu andělských investorů, kteří budou společně vybírat zajímavé projekty,“ říká Daniel Janků.
K motivaci pustit se do světa investic Jiří Zima dodává, že samotná spolupráce se začínajícími invenčními podnikateli je velmi obohacující. „Člověk se tak sám rozvíjí. Úvodní půlhodinka vždy představuje takové mentální cvičení, kdy si sdílíme své zkušenosti s byznysem, a to považuji za přínosné pro obě strany. Většina z uchazečů o investici je dychtivá po nějaké zpětné vazbě ohledně svých nápadů, takže je to ve velké rychlosti a opravdu nás to baví,“ uvádí Jiří Zima.
Model, kdy zakladatelé úspěšné firmy předají management nové garnituře a začnou vyhledávat možnosti zhodnocení svých výdělků, není v Česku neobvyklý. „Najdeme zde příklady úspěšných podnikatelů, kteří se věnují investicím do nových nápadů. Mohou být v roli mentorů pro ty méně zkušené, a kromě nových příležitostí jim to do určité míry přináší také nový druh adrenalinu,“ myslí si Martin Aschenbrenner z PRK Partners.
Daniel Janků navazuje, že coby bývalí „garážoví podnikatelé“ mají rádi právě úplný start byznysových snah. „Sami jsme vyšli z garáže, takže tu garáž máme rádi a rádi se do ní vracíme. Budování byznysu je přesně pro nás,“ vysvětluje Daniel.
Základní rozpor
Není tajemstvím, že podnikatelské prostředí v Evropské unii nenahrává rychlému a bezproblémovému startu byznysu, mimo jiné kvůli přebujelé byrokracii a velké míře regulace. Podle Martina Aschenbrennera se právníci snaží začínající podnikatele nabádat k tomu, aby nástrahy paragrafů nepodceňovali.
Ne vždy je však jejich apel vyslyšen. „Je to trochu složité v tom, že právníci by rádi za svou práci dostali zaplaceno, a peníze jsou tím, čeho se startupům často nedostává. Čili to je základní rozpor, který vytváří jistou tenzi,“ ukazuje advokát příčiny určitého odstupu mezi těmito dvěma komunitami.
Dodává však, že existuje způsob, jak se i startupy bez volných finančních prostředků mohou právního poradenství domoci.
„I když podnikatel nemůže zaplatit penězi, má jiné platidlo, a tím je ekvita. Pokud tedy je jeho nápad dostatečně zajímavý a vybere si kancelář, která ve svém obchodním modelu počítá s možností převzetí podílu ve firmě, pak je možné takovou cestou jít,“ předkládá řešení advokát.
Zakladatelé NiceBoye však namítají, že alespoň podle jejich zkušenosti se i přístup startupistů postupem času mění. „Dnes když startup hledá finance, v kolonce nákladů většinou již právníky zahrnuté má a počítá s tímto výdajem,“ říká Daniel Janků. Jeho kolega Jiří Zima doplňuje, že obvykle se to týká „poučenějších“ firem.
„Máme zkušenost zhruba se stovkou firem a velká část z nich měla právníky za sebou. Většinou jde ale o trošku profesionálnější firmy, které třeba prošly různými koly v nějakých hubech. Bývají dost našláplí a nejde jen o kolonku finanční, ale je vidět, že legislativu berou vážně a snaží se to podchytit,“ dodává Zima.
V momentu, kdy už by do firmy měl vstoupit investor, je pak přítomnost právníků povinnost.
Transparence především
Janků se Zimou dali přednost andělskému investování před účastí ve fondu rizikového kapitálu z několika důvodů. Vyhovuje jim, že v případě andělského investování rozhodují o svých vlastních penězích, což obnáší jiný druh zodpovědnosti.
„Šli jsme do toho, protože si věci rádi děláme po svém a toto nám dává smysl. Zároveň nemáme za sebou obrovské finance, nejsme velký fond, takže spíše míříme na preseedové a seedové fáze byznysu, kde se můžeme více zapojit a najít si další srdcovku,“ vysvětluje Zima a dodává, že oběma investorům to vyhovuje i z důvodu právě menší legislativní náročnosti.
Z pohledu začínajících firem, které usilují o andělskou investici, je podle Martina Aschenbrennera důležité dodržet několik důležitých věcí.
„Každá situace je specifická, takže se těžko zobecňuje, ale firmám, které jsou v té úplně rané fázi a nikdo jim nepůjčí, nezbývá než najít někoho, kdo do toho rizika půjde výměnou za podíl ve firmě. Takové firmě bych doporučil maximální transparentnost. Protože jakmile investor pocítí zrnko pochybnosti, půjde od toho. Nebude totiž chtít vedle samotného byznysového rizika podstupovat ještě riziko spojené s tím, že nemůže plně důvěřovat svému obchodnímu partnerovi,“ myslí si Aschenbrenner.
Čím přesně se liší andělské investování od investic na trhu rizikového kapitálu? Jak velký problém představuje „nesystémový parťák“? A jak důležitá a v jaké fázi je chemie mezi zakladatelem a investorem? I to se dozvíte v podcastu Právo & Byznys.
