Regulace ani deregulace není nikdy dost. A tak přišli čerstvé zprávy hned z několika klíčových oblastí práva představit do podcastu Právo & Byznys Daniel Vejsada, Kristýna Faltýnková a Tomáš Bureš z advokátní kanceláře PRK Partners. Na jaké legislativní novinky z bankovnictví, developmentu a pracovního práva se letos můžeme těšit? A mají právní experti z některých novinek radost?
Kristýna Faltýnková v debatě reprezentovala oblast developmentu a realit, pracovní právo zastupoval Daniel Vejsada a nejnovější dění v bankovnictví představil Tomáš Bureš. Přestože zmíněné specializace nemusí mít zdánlivě příliš pojítek, občas se stane, že se trojice účastníků podcastu setká u jednoho stolu i pracovně.
„U velkých transakcí se potkáváme všichni, protože když kupujete společnost, většinou má nějaké své sídlo, to zajímá mě, nějaké zaměstnance, což zajímá Dana, a je nějakým způsobem financována nebo se řeší financování samotné transakce, a to zajímá Tomáše,“ dodala kontext Kristýna Faltýnková.
Nové překážky
O legislativní podněty v jednotlivých specializacích každého z účastníků debaty není nouze. Tomáš Bureš uvedl, že pokud jde o finance, co sledovat je spíše v oblasti veřejného práva.
„V soukromém právu se toho od přijetí nového občanského zákoníku naštěstí moc nestalo. V lednu vstoupil v platnost nový zákon o veřejných dražbách, což se trochu propisuje do realizace zajištění, ale je to spíše technická změna než revoluce,“ nastínil.
K větším změnám dochází v oblasti bankovní regulace. „Letos přichází na scénu regulatorní rámec Basel III, který se do evropského, potažmo českého práva dostává prostřednictvím nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích. Používají se pro ně zkratky CRR III a CRD VI. Nařízení CRR je účinné již od ledna, směrnice CRD má být implementována do národních právních řádů do ledna příštího roku. Zároveň letos v lednu nabylo účinnost nařízení DORA, které má posílit digitální a kybernetickou odolnost v sektoru finančních služeb,“ představil novinky Tomáš Bureš.
Zatímco v oblasti bankovnictví se tedy již aktéři seznamují s novými platnými pravidly, v developmentu se stále řeší evergreen v podobě stavebního zákona, který se zatím do praxe nepromítá.
„Průšvih je, že aktuálně je stavební právo na takzvaném technologickém bypassu, a každý, kdo sleduje doktorské seriály, tuší, že to není úplně dobré,“ popsala Kristýna současnou situaci kolem stavebního řízení.
„Poté, co se ukázalo, kolik vad má systém spuštěný loni v červenci, se rozhodlo o tom, že se opraví ty nejhorší chyby, aby to nějak fungovalo, a současný plán současné – což zdůrazňuji – vlády je vytvořit úplně nový systém, který by mohl být spuštěn v roce 2028. Takže nás čekají tři roky na bypassu. Ten funguje tak, že úředníci dostávají žádosti skrze portál stavebníka, vedle něj si otevřou starý systém a přetahují údaje z jednoho do druhého. Takže o žádném zrychlení nemůže být řeč,“ připomněla Kristýna Faltýnková.
Z perspektivy pracovního práva je aktuálně jedním z často skloňovaných témat směrnice o transparentnosti, která podle Daniela Vejsady může posloužit jako vzorový příklad evropské byrokracie.
„To, čemu tento ukázkový produkt evropské regulace věnuje největší pozornost, jsou různé informační a reportovací povinnosti, jejichž prostřednictvím se má dosáhnout změny. Nejsem si jist, jestli někdo sleduje efektivitu těch změn. My v pracovním právu jsme ale zvyklí, protože takové směrnice, které ukládají povinnost vytvářet nějaké papíry, máme skoro na denním pořádku,“ konstatoval Daniel.
Mezi zaměstnavateli již podle něj rostou obavy ze zvýšené administrativní zátěže, ale nejen z ní. „V praxi nebudou mít ze směrnice největší dopad nové administrativní povinnosti, ale nutnost zavést skutečně transparentní systém odměňování,“ řekl.
„Je tu mnoho zaměstnavatelů, kteří to mají zavedeno správně, mají mzdové tarify a jasné podmínky, jak se výše mzdy určuje. Na druhé straně máme velké množství zaměstnavatelů, kde je určování mzdy otázkou ad hoc rozhodování a kde zaměstnanci nemají žádnou šanci zjistit, jaké peníze jsou adekvátní jejich pozici v rámci dané firmy. Týká se to samozřejmě i gender pay gapu,“ přiblížil problematiku Daniel Vejsada.
Pozitivní výhonky
Situace s evropskou, respektive českou legislativou ale není tak beznadějná, jak by se mohlo z výše uvedeného zdát. Tomáš Bureš připomněl příklady některých zásahů, které mohou přinést pozitivní změny; podnítit nové projekty a usnadnit jejich financování.
„Z poslední doby je to například novela energetického zákona známá jako lex OZE III, kde tou pozitivní změnou má být nastavení podmínek pro akumulaci elektrické energie. To je důležité i pro banky, protože u takových projektů lze předpokládat dobrou návratnost,“ poukázal Tomáš Bureš.
„Bohužel se k tomu přilepila další změna, a to je možnost okleštit podporu pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 v návaznosti na dosažení určité míry návratnosti investic. To je naopak změna negativní, protože ohrožuje platební schopnost firem, které mají ve svém portfoliu tyto elektrárny. Musí na to reagovat banky a ohrožuje to i některé nové projekty, které byly na ty staré navázány,“ dodal.
Pozitivní změnou je podle něj i další návrh novely energetického zákona, která má zavést zrychlení povolovacích procesů u výstavby paroplynových elektráren.
Ačkoli na vše kolem realit dopadá dlouhý stín nepovedeného stavebního zákona, i v tomto příšeří lze nalézt pozitivní výhonky. Jedním z nich je stále čilejší debata o dostupném nájemním bydlení.
„Dost se to řeší napříč nemovitostním segmentem. Řeší se jednak, kdo to bude financovat, jednak kdo to bude stavět. Je tam předpoklad, že by se do toho měly pustit obce, ale to nejsou profesionální developeři. Takže se přemýšlí o spolupráci obcí s developery, třeba i PPP projektech,“ upozornila Kristýna Faltýnková.
„Zároveň se u toho zapomíná na institut, který přinesl nový občanský zákoník právě pro takové případy, a to je právo stavby. Jde o to, že obec má pozemek, se kterým v dohledné době třeba 20 let nemá žádný plán, ale nechce se ho vzdávat. V rámci práva stavby tam může někdo jiný postavit stavbu na 99 let, přičemž ve smlouvě je upraveno, co se stane po uplynutí této doby. Pozemek stále zůstává obci, která je ‚nesmrtelná‘,“ vysvětlila Faltýnková.
Podle právníků současně nebývá výjimkou, že návrh, který měl přinést pozitivní změnu, je připraven tak špatně, že by bylo lépe, aby neprošel. To je podle Daniela Vejsady případ pozměňovacího návrhu u takzvané flexinovely zákoníku práce, konkrétně tématu výpovědi bez udání důvodu.
„Osobně bych pro výpověď bez udání důvodu jako poslanec ruku zvedl. Pohledem do praxe vidím, že by to spoustu věcí zjednodušilo a zprůhlednilo. Myslím, že představa, že zaměstnanec musí zůstávat u zaměstnavatele, který o něj nestojí, už dnes není relevantní, navíc tam jsou dostatečné pojistky typu zvýšeného odstupného, i toho, na koho se to vůbec může vztáhnout,“ míní Vejsada.
„Ale pro aktuální pozměňovací návrh bych ruku nezvedl, protože jsou tam nejasnosti, dokonce zjevné chyby, a trochu mě to překvapuje. Hovoří se dobrého tři čtvrtě roku o tom, že je třeba do flexinovely výpověď bez udání důvodu doplnit, ale návrh působí tak, že ho někdo napsal za jeden večer,“ povzdechl si Vejsada.
Naopak palec nahoru podle něj autoři flexinovely zaslouží za prodloužení lhůty, během níž může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď pro porušení povinností, z dvou na tři měsíce. „Prospět může i prodloužení maximální zkušební doby z tří na čtyři měsíce, u vedoucích zaměstnanců z šesti na osm, včetně možnosti domluvit si prodloužení během zkušební doby, což dosud nešlo,“ dodal Daniel Vejsada.
Jak bude vypadat evropské úsilí o deregulaci? Jak se v oblastech práva, na něž se hosté podcastu specializují, projevuje nástup umělé inteligence? A jak se do pracovního práva odráží agenda ESG? I to se dozvíte v podcastu Právo & Byznys.
