Podnikatelské klima v současné době není nejpříznivější. K tuhé regulaci přibylo geopolitické napětí a nejistotu prohlubují i společenská polarizace či nástup umělé inteligence. Jak na to byznys reaguje a jak mohou pomoci právníci? Nejen tyto náměty se probíraly v dalším díle podcastu Právo & Byznys. Pozvání do studia přijali partner advokátní kanceláře PRK Partners Jan Kohout a CE Legal & Corporate Security Director ve společnosti Tesco Jan Klouda.
Nejistota je charakteristickým rysem současnosti. To se týká i tak rigidní oblasti, jako je legislativa. Z pohledu elitního firemního právníka Jana Kloudy představuje značnou nejistotu přístup k výkladu právních norem.
„Mám na starosti Česko, Slovensko a Maďarsko a vidím, jak se v každé zemi přistupuje k legislativě různě. Ona i různě vzniká. A především chybí kontinuita výkladu. Nejvíc mě šokuje, když se ani soudy po několika letech účinnosti legislativy neshodnou, jak se mají dané zákony vykládat. Co si pak s tím asi má počít občan nebo podnikatel?“ táže se řečnicky Klouda.
Pro externí právní poradce, v tomto případě advokátní kanceláře, je aktuálně „hrozbou“ nástup AI. Podle Jana Kohouta jde ale spíše o bubáka. „Na všech fórech slyšíme, jak nás brzy nahradí umělá inteligence. Jistě může být v některých oblastech prospěšná, ale myslím si, že v té vztahové rovině či v osobním kontaktu zůstane úloha advokátů nenahraditelná,“ říká Kohout.
Pokud jde o byznysovou rovinu, zde advokát Kohout vidí jistou rozhodovací paralýzu managementů, jejichž aktivitu často brzdí obava z následných horlivých kontrol. „Když vezmeme třeba veřejné zakázky, pozdější kontroly jdou často nad rámec obvyklých postupů v okolních zemích EU a snaží se kriminalizovat jednotlivá rozhodnutí, což vnáší značný prvek nejistoty do top managementů,“ myslí si advokát.
Jan Klouda navazuje přirozeně s globálnějším pohledem na trampoty byznysu. „Záleží, zda podnikáte lokálně, nebo mezinárodně. V našem případě nejistota pramení jednoznačně z geopolitického vývoje. Pokud jsou dodavatelské řetězce mezinárodní, nejčastěji zboží putuje z jihovýchodní Asie a na cestě do Evropy je dlouhá řada rizik. Jedním z nich je Suezský průplav. Dnes se zvažuje, zda neposílat zboží kolem Mysu Dobré naděje, což je mnohem dražší. Je obrovsky těžké předvídat a dělat rozhodnutí. Do toho vstupují další rizika, ať už ze strany států, typu Ruska či Číny, nebo soukromých subjektů, aktivistů, teroristických skupin a podobně. V tomto kontextu se velmi obtížně cokoli plánuje nejen na roky, ale i na měsíce dopředu,“ přibližuje svůj pohled šéf právního oddělení Tesco v regionu.
Advokátní kancelář PRK Partners má bohaté zkušenosti i s mezinárodním poradenstvím, a proto má dobrý přehled o mezinárodním legislativním terénu. Podle Jana Kohouta představuje stále velkou zátěž unijní legislativní iniciativa. „V tomto ohledu je důležité znát byznys klienta a odhadnout, co se ho může týkat a na co si má dát pozor. Jiná compliance je ve finančním sektoru, jiná ve stavebnictví. Pro malé firmy je to hodně svazující, ale ty si většinou najmou advokáta generalistu z okruhu svých známých a nechtějí do toho moc investovat, u větších firem a korporací je to jiné, a to je pro nás jako profesi příležitost,“ říká advokát.
Problém bez dobrého řešení
Je ale vůbec z pohledu podnikatelského subjektu realistické být s veškerou regulací v souladu? Jan Klouda o tom ví své. „Jedna věc jsou obchodní rozhodnutí, která se řídí firemní governance, jež odpovídá potřebám byznysu. Pokud jde o správu řízení společnosti, tedy řízení rizik a právní otázky, tam je nejtěžší udržet krok s tempem korporace, protože technologický rozvoj vám umožňuje zrychlovat byznys, ale s tím související regulace ho zase omezuje. Když za mnou přijde manažer s dotazem, zda může to či ono, musím být schopen mu to sdělit, a tak také částečně nést zodpovědnost. Je docela oříšek poradit rychle a relevantně tak, aby ta rada vydržela nějakou dobu,“ vysvětluje Klouda.
V této souvislosti oba právníci zmiňují, že se začínají množit problémy, které nemají dobré řešení. Jako příklad takové situace Jan Kohout uvádí průmyslové podniky s těžištěm byznysu v sankcionované zemi či zemi zasažené válečným konfliktem.
„Musíte rozhodnout, zda jste schopen ty trhy nahradit, nebo zda rezignujete, což znamená, že o práci přijde spousta lidí,“ uvádí Kohout. Dodává, že v tomto kontextu nesouhlasí s názorem, že český průmysl by měl diverzifikovat mimo EU. „V dnešním světě, kdy máme nejistý vztah i se Spojenými státy, mi přijde nejjistější držet si kvalitní partnery v nejužším celku, kde je překážek nejméně,“ předkládá svůj pohled.
Co je odolnost?
Zejména v postpandemickém světě se stále častěji setkáváme s termínem odolnost. Ať už ve vztahu k byznysovým entitám, ekonomikám nebo celé společnosti. Někdo s tímto termínem operuje jako s náhradou slova udržitelnost. Co si pod ním představují hosté podcastu?
Podle Jana Kloudy je to schopnost korporace být připravena na nenadálé události s negativním potenciálem. „Jde o to buď těm důsledkům předcházet, nebo být schopen se s nimi vypořádat, a to co nejrychleji. Příkladem jsou třeba povodně, kdy vypadne proud. Máte baterie, ale ty vydrží jen několik hodin. Takže procesy musí být nastaveny tak, aby se provoz obnovil co nejrychleji. Dobrým krokem je implementovat proces Business Continuity Management, díky kterému korporace ví, co je největší priorita. Když vypadne několik IT systémů, potřebují technici vědět, do čeho se pustit jako první. Nejhorší scénář je blackout, kde se otázka odolnosti týká celého státu,“ říká Klouda.
Jan Kohout navazuje s postřehem, který nevystavuje dobré vysvědčení nedávným evropským lídrům. „Žijeme v právním prostředí, které sjednocuje Evropská unie a má střednědobé a dlouhodobé priority. Ty byly nastaveny v nějaké době, ale ta současná už tomu neodpovídá. Ekonomičtí tahouni Evropy byly exportně orientované ekonomiky, ale z různých důvodů už nemají co exportovat. Vývoj a inovace tu ztratily tempo a do Evropy se brzy bude jezdit tak, jako my jezdíme do Rožnova. Tedy ne do tamní továrny na polovodiče, ale do tamního skanzenu. Bude to příjemné místo, jak to v přírodě bývá, ale nebude tu nic, co bychom nedováželi,“ říká Kohout.
Odráží se téma odolnosti v nové evropské regulaci? Patří oblast odolnosti výhradně do gesce právníků? A co nejvíce chybí v osnovách právnických fakult? I to se řešilo v podcastu Právo & Byznys.
