Technologie a regulace. To jsou hlavní dvě témata nového dílu podcastu Právo & Byznys. Jaký je dopad těchto dvou oblastí na současný bankovní a finanční svět? A kdy mají regulace plné zuby i advokáti? Nejen o tom si přišli do studia INFO.CZ popovídat Marek Ditz, CEO Partners Banky a Václav Bílý, spoluřídící partner advokátní kanceláře PRK Partners.
Typické pro regulaci či legislativu je, že bývá reaktivní. Ošetřuje tedy činy a jevy, které nastaly či byly uskutečněny. V dnešní době překotného vývoje technologií je tak přirozené, že legislativa je i v této oblasti o krok zpět.
Při zavádění technologických inovací je tak vždy na místě dbát na soulad s platnou legislativou, ideálně i tou budoucí. Právě to zmiňuje výkonný ředitel Partners Banky Marek Ditz jako jednu z podstatných starostí finanční instituce.
„Sledujeme primárně technologické výzvy, protože je naší povinností uvádět je do praxe, a snažíme se skloubit je s regulací a nejlépe být první, kdo to skloubí, protože řadu firem právě strach z technologií a regulace paralyzuje. To je obrovská příležitost pro startupy, jako jsme my,“ říká šéf Partners Banky.
Jako příklad uvádí opatření, které se ještě před pár lety jevilo jako nesmyslné.
„Do Česka jsme přivedli první banku, která je stoprocentně v cloudu, což není legrace. Museli jsme vytvořit strategii multicloudu, přičemž všechny cloudové společnosti nám tvrdily, že jsme se zbláznili, že nám nebudou pomáhat přepínat z Amazonu do Googlu a zpět.
My jsme říkali, že pokud se to nenaučí, nebudou mít ve finančním sektoru postaveném na robustnosti a odolnosti šanci, protože nás bude regulátor hodnotit podle toho, jak rychle umíme přepnout z jednoho cloudu na druhý.
No a dnes kdekdo chodí po stagi a mluví o multicloudu. Takže my jdeme inovacím naproti,“ představuje přístup Partners Banky Ditz.
Zavádění digitalizačních inovací, včetně například umělé inteligence do provozu, představuje výzvu i pro právníky. Podle Václava Bílého to má dvě roviny.
„Jednou z nich je poskytování právních služeb, což v současné době je třeba implementace evropského nařízení DORA (které má podpořit právě digitální provozní odolnost finančního sektoru – pozn. red.), další věcí jsou právní aspekty používání umělé inteligence.
Pracujeme pro firmy, které se zabývají umělou inteligencí a nabízejí služby tohoto typu i finančním institucím, což bude mít svoje právní aspekty.
I proto jsme ustavili specializovaný tým právě na činnosti zastřešené slovem digitalizace, který se bude zabývat nejen tím, jaké právní služby budeme poskytovat našim klientům, ale i jak nástroje tohoto typu budeme moci využívat ve své vlastní práci i u právních služeb, které s tím nebudou souviset,“ přibližuje komplexnost problému Václav Bílý.
AI a odpovědnost
Ve věci implementace nástrojů umělé inteligence se v Partners Bance odhodlali k nepříliš obvyklému pojetí decentralizovaného výběru.
„Nechtěli jsme to pojmout tak, že vybereme jednoho člověka, který si na tom bude dělat PR a pak dostane ten produkt. Otočili jsme to a umožnili jednotlivým týmům nominovat nástroje, které prošly vnitřním hodnocením z hlediska bezpečnosti. Vznikla tak tabulka různých nástrojů, které se ověřují v různých oblastech,“ říká Marek Ditz.
Šéf Partners Banky dodává, že se zapojením každého automatizačního nástroje dochází k přenášení jisté části odpovědnosti na technologii.
„Vezměme třeba podvodné transakce. Systém na odhalování takových pokusů, který se trénuje na transakcích zastavených člověkem, když na něco podezřelého narazí, transakci zastaví a postoupí ji manuálnímu zpracování. To znamená, že ten nástroj již má část zodpovědnosti,“ dává příklad.
Jak je to ale s odpovědností za vzniklou škodu, pokud by taková transakce byla nástrojem AI zastavena neoprávněně? Podle Václava Bílého nasazení AI nezbavuje daný subjekt zodpovědnosti.
„Banka bude nadále zodpovědná za škodu, kterou způsobí svým klientům, byť to neudělal lidský zaměstnanec. Záleží, jaký přístup banky zvolí v použití těchto nástrojů ke svým klientům.
Zatím jsou velmi opatrné, a navíc přišla evropská regulace v podobě Aktu o umělé inteligenci, který je sice nařízením, ale částečně má materiálně povahu směrnice, protože pro určité věci vyžaduje implementaci do lokálních právních řádů.
V Česku je ten proces v počátcích, teprve nedávno se vláda dohodla, že to bude mít na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu a implementace se teprve připravuje. Takže zatím nevíme, jak to bude vypadat, ale určitě to vstoupí do života,“ líčí aktuální stav partner PRK Partners.
I v tomto případě se tedy může ukázat reaktivní podstata legislativy, kdy bude se zpožděním část osvojené praxe zapovězena, a naopak přibudou nové povinnosti. To je podle advokáta Bílého vlastně v pořádku.
„Vždy platilo, že právo spíše reaguje na situace, a myslím, že je to tak správně. Právo nemá určovat, jak bude vypadat svět. Bohužel mám dojem, že toto je trochu ambice toho AI Aktu, že se snaží tu záležitost zregulovat komplexně.
Přitom lokální implementace se zpožďuje a svět mezitím běží nějakým směrem. Je možné, že právě AI Act Evropu zpomaluje a znevýhodňuje. Přitom už teď je Evropa ve vývoji aplikací spíše na chvostu pelotonu,“ myslí si Bílý.
Ušetřená půlmiliarda
V Evropě není obecně o regulaci nouze a ve finančnictví to platí dvojnásob. V tomto kontextu Marek Ditz zmiňuje, že Partners Banka se části regulace chtěla vyhnout. Aby se to ale podařilo, musela tomu uzpůsobit byznysový model.
„Hned na začátku jsme se vzdali představy, že bychom dělali firemní bankovnictví. Jednak kvůli přísné regulaci, jednak kvůli vlastní averzi na riziko. Nechtěli jsme, aby k nám naběhli všichni ti, které z ostatních bank vyhodili, protože mají podivná eseróčka, přes která něco perou a podobně, a my jsme nechtěli pálit energii tím, že to budeme sledovat.
Takže jsme založili banku v první fázi jen pro fyzické osoby. Vidíme, že je to dobré rozhodnutí, protože svět se za dva, tři roky velmi změní. Identifikace právnických osob napříč Evropou dostane úplně jiný technologický rámec a my ušetříme obrovské peníze. Konkrétně asi tak půl miliardy korun, takže vzít hned i právnické osoby by bylo velmi nevýhodné i pro naše akcionáře,“ předkládá překvapivou kalkulaci Marek Ditz.
Jakákoli regulace je obvykle chápána jako synonymum brzdy, limitu. Může někdy naopak otevřít dveře k praktické inovaci, která posune vpřed celý obor?
Podle Václava Bílého se tak děje, ale spíše jako vedlejší efekt než jako záměr regulátora. Marek Ditz ale oponuje a zmiňuje chystaný projekt evropské digitální peněženky, který má být součástí procesu KYC (Know Your Customer) a legislativy AML (proti praní špinavých peněz).
„To bude jednotný digitální nástroj, který umožní fyzickým osobám i firmám identifikovat se napříč Evropou, což by bylo velmi přínosné. Jenže každá země má své úřady, které potřebují být důležité, takže si tam přimyslely různé věci,“ poukazuje Ditz.
V této věci si přisazuje i Václav Bílý, protože advokacie spadla rovněž mezi povinované z pohledu legislativy AML.
„V podstatě se po nás chce, abychom se chovali stejně jako banky, což je pro nás nesmírně zatěžující záležitost. Zejména pro mandáty menšího rozsahu, kdy vidíte, že procedura přijetí klienta je tak složitá, že to skoro ani nemáte chuť dělat. Rád byste pomohl, ale víte, že polovinu práce na případu představuje AML procedura vyplňování formulářů a vyžadování si dalších informací,“ říká Bílý.
Proč v Partners Bance zvažovali, zda nevzniknout v Litvě? Je vůbec možné vést v Evropě byznys v souladu s veškerou legislativou a přitom prosperovat? A jak se hosté ve studiu dívají na institut hromadných žalob? I to se dozvíte v podcastu Právo & Byznys.
