Profesor Hrbolek ve slavné filmové scéně řekne nezapomenutelnou repliku: „Nu, i skladník ve šroubárně si muže přečíst Vergilia v originále.“ Když přišel Jakub Sláma, „umanutý elektrikář odkudsi z Vysočiny“ k nám do redakce a držel v ruce knihu Chůze lesem (vydal Oikoymenh 2018) od německého politického publicisty Ernsta Jüngera, vybavila se mi ona proslulá scéna z filmu Marečku, podejte mi pero.
Jakub Sláma je sice „umanutý elektrikář“, jak ho posměšně nazývá novinář zvaný Kulbába, který odmítá diskutovat o ekologických otázkách včetně ochrany přírody na Kokořínsku s lidmi, kteří nemají formální vzdělání v oboru, ale jsem přesvědčen, že Sláma je nejen vzdělaný inteligentní člověk, ale jak jsem ho měl možnost poznat, i čestný muž.
Byl to on, přestože je neustále urážen a ponižován ze strany členů „Kulbaba's teamu“, kdo založil facebookovou skupinu Ivan a společenstvo práskačů. Tu sledují na Facebooku tisíce lidí a dosah jednotlivých příspěvků se počítá na desítky tisíc.
Díky Jakubovi Slámovi není již situace v Roverských horách vnímána tak jednostranně, jak se kvůli „mediálnímu výtlaku“ novináře Kulbáby zpočátku jevila. Tvrzení o systémovém selhání ochrany přírody, o stodvaceti trampských peleších, o ekologické katastrofě a dalších apokalyptických scénách na Kokořínsku trpělivě nejen vyvrací, ale díky své mravenčí detektivní práci odkrývá, kdo se skutečně skrývá za fb stránkami Trampské kempy a Roverští elfové.
„Tyto stránky nejen že zveřejňují souřadnice trampských tábořišť a dělají z klidných Roverek cíl pro masovou turistiku, ale jsou zdrojem dezinformací, vědomých lží a podpásových útoků,“ říká v podcastu Trampské války Jakub Sláma. „Novinář Kulbába vědomě lže, že není jedním z autorů těchto stránek. Ale je, on je jejich tvůrce,“ tvrdí Jakub Sláma a na přiložených fotografiích své tvrzení dokladuje.
Toxický pražcový ráj
Byly to právě osobní a verbální rasistické útoky (matka jeho dětí je částečně romského původu), které se objevovaly na těchto fb stránkách, které Jakuba Slámu přivedly k založení protistránky Ivan a společenstvo práskačů. Jakub Sláma se na rozdíl od svého názorového protivníka nevyhýbá nesouhlasným komentářům, nebanuje své oponenty a nemaže jejich komentáře.
„Naopak, ať tam jsou. Chtěl jsem se dokonce potkat s Kulbábou osobně a tak jsem jej navštívil ve vesnici, kde jako Pražák chalupaří, ale neotevřel mi dveře. Připadal jsem si tam jako v pražcovém ráji. Všude byly železniční pražce, o nichž sám Kulbába psal, že jsou karcinogenní a jedovaté. Je to toxický odpad, ale je z nich ohrádka na kompost, jsou jimi zpevněné břehy a jsou složené v trávě,“ popisuje Jakub Sláma svůj zážitek.
„Nechápu, jak může člověk, který má doma toxický odpad, kritizovat druhé za to, že táboří pod převisy a jak může člověk, který sám neustále porušuje zákon 114 o ochraně přírody, křičet, že někdo jiný ten zákon také překračuje,“ podivil se před natáčením Jakub Sláma.
Zpočátku byl lehce nervózní, ale v podcastu hovoří pevně a k věci. Jedna podstatná věc se však nestačila probrat, a proto natočíme další pokračování. Tématem bude vydírání a vyhrožování ze strany Kulbáby. Musím dát Jakubovi Slámovi za pravdu, neboť i já jsem konfrontován s vydíráním ze strany novináře zvaného Kulbába, který mi vzkazuje, že pokud zveřejníme článek o jeho pražcích, tak se na mne zaměří, zničí mi život a prověří můj dům na venkově. Takže samozřejmě text o ekologickém maléru, o pražcích v potoce vyjde.
Jakub Sláma komentuje také neetické a jednostranné chování tvůrců pořadu České televize Nedej se!, kteří na jednu stranu peskují trampy za rozdělávání ohně pod převisy a sami oheň v CHKO Kokořínsko rozdělávají.
Strach v médiích
Trampské války je možná nadnesený titulek ilustrující vypjatou náladu v Kokořínsku, ale hodí se do atmosféry, v níž Slámův oponent vystřeluje do mediálního prostoru termíny jako „trampská mafie“, „trampští gauneři“ nebo „tajná dohoda.“
Jakub Sláma popisuje také svoji marnou snahu dostat problém trampingu do médií, protože ve většině redakcí, které oslovil, narazil na obavy ze svého oponenta. Upozorňuje také na to, že každá akce vyvolá nejen vážnou reakci, ale i reakci ironickou a humornou a v případě boje o tramping tomu není jinak, jak můžete spatřit na fotografiích ve video podcastu.
Když Jakub Sláma odcházel z redakce, měl stále v ruce knihu Chůze lesem od Ernsta Jüngera (1895–1998). Není to náhodný výběr čtiva, protože filosof Jünger byl v mládí členem německého hnutí Wandervogel (Potulní „tažní“ ptáci), které bylo jedním z duchovních pramenů i českého trampingu.
Stejně jako čeští trampové, tak i němečtí wandervogelové vzešli z městského prostředí (již před první válkou). Wandervogel kladl důraz na nezávislost skupin, které nebyly tak organizované jako např. skauti.
Členové vedli skromný život, opovrhovali tradičními autoritami, rebelovali proti striktnímu dodržování zákonů, odmítali značené stezky a pohodlí ubytoven, hlásali návrat k přírodě, k samostatnosti a k dobrodružství i mimo zákonný rámec. Nelze se proto divit, že Wandervogel byl pronásledován nacisty a hnutí bylo potlačeno.
Přestože nemá Jakub Sláma „kulbábovské“ formální vzdělání, tak díky němu jsem se dozvěděl, že kořeny českého trampingu nejsou jen v dílech Setona a Londona, ale i v přirozené reakci českého prostředí na německý Wandervogel, který měl již v roce 1909 svoji pobočku v Praze.
