Vše, co je dobré vědět o výživném pro neprovdané matky

Institut výživného neprovdané matky je upraven v ustanovení § 920 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Tento paragraf stanoví, že:

1. Otec dítěte je povinen přispívat matce na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.
2. Otec je povinen matce poskytovat přiměřené výživné po dobu dvou let od porodu, pokud není schopna se sama živit.

Podle výše uvedeného ustanovení musí matka dítěte uplatnit svůj nárok nejpozději do dvou let od porodu. To znamená, že soudní řízení musí být zahájeno do dvou let věku dítěte, jinak nárok zaniká.

Cílem této právní úpravy je zajistit, aby matka nebyla v období těhotenství a mateřství ponechána bez finanční podpory. Otec dítěte je povinen podílet se na nákladech stejně, jako by tomu bylo v manželství.

Aby mohla matka výživné požadovat, musí být splněny následující podmínky:

• Matka a otec dítěte nebyli v době těhotenství ani porodu manželé.

• Otcovství je prokázáno buď souhlasným prohlášením na matrice, nebo rozhodnutím soudu.

• Matce vznikly prokazatelné náklady související s těhotenstvím a porodem.

• Otec má dostatečné finanční prostředky na úhradu výživného.

Pod výdaje, které lze zahrnout do nároku na výživné, spadají například náklady na lékařskou péči, těhotenské oblečení, výživové doplňky, zdravotní pomůcky nebo ušlý příjem matky v důsledku těhotenství a porodu. Důležité je, že výživné se nevztahuje pouze na samotný porod, ale i na období následujících dvou let, kdy matka často nemůže naplno pracovat a její příjmy jsou tím pádem omezené.

Aby mohla neprovdaná matka uplatnit nárok na výživné, musí být splněny následující podmínky:

1. Otcovství musí být určeno – Výživné lze požadovat pouze od otce dítěte. Pokud otcovství nebylo určeno, musí se matka nejprve domáhat jeho určení prostřednictvím soudu.
2. Matka musí prokázat zvýšené náklady související s těhotenstvím a porodem – Může jít o výdaje na lékařskou péči, léky, výživové doplňky, oblečení pro těhotné, pobyt v porodnici apod.
3. Matka musí být v situaci, kdy se není schopna sama živit – Tato podmínka se vztahuje k výživnému po porodu a vychází z faktu, že matka může být kvůli péči o dítě dočasně ekonomicky závislá.

Český právní řád nestanoví pevně danou částku výživného. Soud rozhoduje individuálně na základě několika faktorů:

• Příjmy otce – Pokud má otec stabilní a vyšší příjem, soud mu může uložit vyšší výživné.

• Náklady matky – Pokud matka prokáže vysoké výdaje související s těhotenstvím nebo porodem, může požadovat vyšší částku.

• Životní úroveň rodičů – Soud se snaží, aby matka nebyla oproti otci ve výrazně horší finanční situaci.

Výživné se obvykle pohybuje v rozmezí tři tisíce až deset tisíc korun měsíčně, v závislosti na příjmech otce a potřebách matky. Ve výjimečných případech může být ještě vyšší. V některých případech soud přizná i jednorázový příspěvek na náklady porodu, například na úhradu pobytu v porodnici nebo na nutné vybavení pro dítě.

• Náklady spojené s těhotenstvím a porodem – lze požadovat jednorázově nebo ve více splátkách.

• Výživné na matku – poskytuje se po dobu dvou let od porodu, pokud matka není schopna se sama živit (například kvůli mateřské dovolené nebo zdravotním komplikacím).

Nejrychlejší a nejjednodušší cestou je dohoda mezi matkou a otcem. Pokud je otec ochoten přispívat, mohou spolu sepsat písemnou dohodu, kde se stanoví výše výživného, způsob platby (například měsíčně, jednorázově) a délka trvání výživného.

Pokud se rodiče nejsou schopni dohodnout, matka se může obrátit na příslušný soud s návrhem na určení výživného. Předmětný návrh by měl obsahovat identifikaci obou rodičů a dítěte, požadovanou částku a její odůvodnění, stejně jako důkazy o výdajích. Je nutné přiložit:

• Doklad o otcovství – rodný list dítěte nebo soudní rozhodnutí o určení otcovství.

• Doklady o nákladech matky – faktury, účtenky, lékařské zprávy, pracovní smlouvy dokládající ušlý příjem.

• Důkaz o nemožnosti matky se sama živit – potvrzení o pobírání peněžité pomoci v mateřství či rodičovského příspěvku.

• Doklady o pravidelných příjmech otce – pokud jsou matce dostupné.

Soud pak rozhodne na základě předložených důkazů a ekonomických poměrů obou stran.

Pokud otec odmítá platit i po soudním rozhodnutí, matka může podat návrh na exekuci. Exekutor může například provést:

• Srážky ze mzdy – Zaměstnavatel otce bude část výplaty posílat přímo matce.

• Blokaci bankovního účtu – Z účtu otce mohou být strženy dlužné částky.

• Zabavení majetku – Exekutor může zabavit nemovité věci, automobil, elektroniku nebo jiné cenné věci.

V krajních případech může být neplatící otec odsouzen za neplnění vyživovací povinnosti, což může vést až k trestnímu stíhání.

• Může se výživné měnit?
  Ano, pokud se změní finanční situace otce nebo matky, lze požádat o jeho zvýšení či snížení.
  
• Lze žádat výživné zpětně?
  Ano, ale maximálně za dva roky zpětně. A výživné se matce poskytuje po dobu dvou let od porodu, pokud není schopna se sama živit.
  
• Co když otec popírá otcovství?
  Matka musí podat nejprve návrh na určení otcovství. Soud pak může nařídit DNA testy k prokázání otcovství.

1. Uchovávejte veškeré doklady o výdajích. U soudu budete muset prokázat skutečné náklady.
2. V případě nejistoty konzultujte s advokátem. Odborná pomoc zvýší šance na úspěch.
3. Snažte se o mimosoudní dohodu. Je to rychlejší a méně nákladné řešení.
4. Neodkládejte podání návrhu k soudu. Čím dříve podáte návrh, tím rychleji může být rozhodnuto.
5. Pokud otec neplatí, jednejte. Neplacení výživného lze efektivně vymáhat exekučně.

Případ č. 1: Otec požadoval snížení výživného kvůli hypotéce

Lucie podala žalobu na otce svého dítěte, podnikatele Marka, který měl nadstandardní příjmy. Soud jí přiznal výživné ve výši 12 tisíc korun měsíčně a jednorázovou úhradu 50 tisíc korun na těhotenské náklady. Po roce však Marek požádal o snížení výživného, protože si vzal vysokou hypotéku na nový dům. Soud však jeho žádost zamítl s odůvodněním, že osobní závazky otce nemohou mít přednost před jeho zákonnou vyživovací povinností.

Případ č. 2: Neprovdaná matka si nevědomky zkrátila dobu nároku na výživné

Andrea po rozchodu s otcem dítěte pobírala výživné, které bylo stanoveno na pět tisíc korun měsíčně. Po roce se však vrátila do zaměstnání na plný úvazek a měla dostatečný příjem. Otec dítěte se obrátil na soud s návrhem na ukončení placení výživného, protože se matka stala finančně nezávislou osobou.

Soud jeho návrhu vyhověl s tím, že výživné se poskytuje jen po dobu, kdy je matka skutečně závislá na pomoci otce dítěte. Pokud se vrátí do práce a je schopna se sama živit, nárok na výživné tímto zaniká.

Případ č. 3: Otec popíral otcovství, test DNA otcovství potvrdil

Radek odmítal uznat otcovství a odmítal platit jakékoli výživné. Matka podala žalobu na určení otcovství a soud nařídil test DNA. Test potvrdil Radkovu biologickou příslušnost k dítěti a soud mu stanovil nejen povinnost platit výživné, ale i zpětně uhradit náklady na těhotenství ve výši 35 tisíc korun.

Případ č. 4: Neplacení výživného a exekuce

Martina se po rozchodu s otcem svého dítěte ocitla ve finanční tísni, protože přestal platit soudem stanovené výživné. Po několika marných výzvách podala návrh na exekuci.

Soud pověřil exekutora, který nařídil srážky z platu otce a obstavil jeho bankovní účet. Po těchto opatřeních začal otec výživné znovu řádně platit.

Výživné neprovdané matky je důležité pro zajištění finanční stability ženy v době těhotenství a mateřství. Otec dítěte je podle zákona povinen přispívat na náklady spojené s těhotenstvím a porodem a také na výživu matky po dobu dvou let od narození dítěte.

Mimosoudní dohoda je vždy nejlepším řešením, protože soudní spor může být časově i finančně náročný. Pokud se dohoda nepodaří, soud přihlíží k příjmům obou rodičů a stanoví výši výživného podle jejich možností. Neplacení výživného může vést k exekuci nebo trestnímu stíhání.

Pokud řešíte otázku výživného a potřebujete odbornou právní pomoc, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář. Pomůžeme vám s vymáháním výživného, přípravou návrhu na určení výživného i právním poradenstvím.