Ladislav Černý patří do mladé generace kuchařských nadějí. Ač maturoval teprve v roce 2016, má za sebou velmi slibně se rozvíjející kariéru, kdy vařil i po boku zvučných kuchařských jmen, což mu nikdy problém nedělalo a dle svých slov neměl problém se vedle zkušenějších kuchařů prosadit. „V gastru holt musíte mít ostré lokty, nejde jen sedět někde v koutě a doufat, že to nějak vyjde, občas musíte zabrat, občas něco skousnout a když mi někdo něco řekne, tak se z toho nezblázním,“ říká Černý, který bojuje s roztroušenou sklerózou, ale odmítá se nemocí nechávat omezovat. „Je to hlavně o psychice, spoustu lidí to rozloží. Já jen o něco hůře vidím, jinak jsem v pohodě, nepřipouštím si, že by se to zhoršilo. Vymlouvat se na nemoc je blbost,“ komentuje svůj život s nemocí.
Černý v nové epizodě podcastu Chef Arena vzpomíná i na zastaralost výuky gastronomie, kterou má ještě v živé paměti. „Ač jsem maturoval před pěti lety, učili jsme se z knížek z osmdesátých let. Jako slavnostní předkrm jsme tam měli rajče plněné šunkovou pěnou. Asi vrchol gastronomie roku 2016,“ kriticky hodnotí přístup ke vzdělávání mladých kuchařů Černý. „Mistrové mají titul, aby mohly učit, ale nemají praxi. Jedné jsem musel vysvětlovat, co je to pak choi a měl jsem z toho problémy. Nejsem rebel, ale když něco vím, tak to řeknu. Ačkoliv tedy nevím, zda je dobře, že vím více než mistrová,“ dodává.
Co Ladislava Černého baví na cateringu a co na české kuchyni? Jaké má plány do budoucna? Poslechněte si celou epizodu.
