Boj s vysokými cenami energií bude státní rozpočet v letošním a příštím roce stát v přímých nákladech přibližně 200 miliard korun, říká v pořadu Kapitola ministr financí Zbyněk Stanjura. „Pro letošní rok to bude ve vynulování plateb za obnovitelné zdroje šest miliard a za úsporný tarif přibližně 12 miliard,“ vypočítává. Pro příští rok se k těmto nákladům přidá nově oznámených 100 až 130 miliard na zastropování cen pro maloodběratele a asi 30 miliard pro velkoodběratele. „Ano, ta částka 200 miliard pro oba rozpočty tak přibližně vychází,“ říká Stanjura a prozrazuje, z čeho ji chce zaplatit.
Stanjura se tím dostává i k plánované dani z nečekaného zisku pro banky, kterou má připravenou, a vysvětluje, kde se nápad zdanit právě finanční domy vzal. „Omlouvám se, že mluvím tak otevřeně, ale banky si za to mohou samy,“ říká ministr. „V Česku máme vysokou základní úrokovou míru, komerční banky ji využívají, ovšem jaká je jejich nabídka klientům? Střadatelům? To se nedá porovnat!“ argumentuje Stanjura. „Pokud by banky dlouhodobě byly vstřícnější vůči svým střadatelům, nabízely jim lepší podmínky na běžných a spořicích účtech, tak by neměly tak vysoké zisky a my bychom řekli, že se o ty peníze se svými klienty dělí. Ale to se neděje v dostatečné míře. To je myslím pravý důvod, proč jsme o tom začali přemýšlet.“
Co říká na námitku, že je takový přístup vyznívá socialisticky? Jak se staví ke kritice Národní rozpočtové rady? Sledujte celý pořad.
