Petr Pokorný je ekolog, skutečný specializovaný a habilitovaný ekolog, nikoliv „ten ekolog“, který se tak nazývá, protože předmět ekologie studoval v obecné rovině na přírodovědecké fakultě. Specializací je paleoekolog, který se zabývá především kvartérní paleoekologií a vývojem vegetace a krajiny v posledním glaciálu a současném interglaciálu s přesahem do společenských věd, zvláště archeologie a antropologie. Je také jedním ze signatářů stanoviska mezioborové skupiny vědců, kteří se nedávno vyjádřili k současnému dění v CHKO Kokořínsko, konkrétně k problematice trampingu.
Natočil jsem s Doc. Petrem Pokorným Ph.D. podcast i videopodcast a blahořečil si, že současná technologie nedokáže zprostředkovat i jiný zážitek než akustický a vizuální. V našem studiu se totiž rozvalil můj border teriér Caspar, který uprostřed nahrávání předvedl takový čichový zážitek, že jsme se museli všichni napít vody. A to ve chvíli, kdy Petr Pokorný na obrazovce ukázal slavný obraz Caspara Davida Friedricha Poutník nad mořem mlh. Ano, ten obraz, který je esencí romantismu 19. století a jehož étos promlouvá i do podoby dnešní ochrany přírody.
Petra Pokorného jsem si pozval k mikrofonu právě proto, že jeho vyjadřování k současné „žabomyší“ válce mezi odpůrci a příznivci táboření v CHKO Kokořínsko má zcela jiný, vědecký a filozofický rozměr.
Skupina aktivistů (zvláště novináři Brezina z Mf Dnes a Marek z ČT) neustále mluví o porušování zákona 114 a systémovém selhání ochrany přírody, které ilustrují absencí rozdávání pokut táborníkům a bojují za odstranění trampských tábořišť.
Mne osobně jejich přístup připomíná scény z dětství za socialismu, kdy mezi paneláky chodila podivná trojice: uniformovaný policista doprovázený členy PS VB (Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti) a kontrolovali dodržování veřejného pořádku. Ve skutečnosti jen buzerovali dospělé za špatné parkování a děti za to, že si v křoví vybudovaly bunkry – černé stavby a pohlavkovali je za to, že si za garážemi dělaly oheň.
Vše špatné je ale k něčemu dobré. Petr Pokorný se domnívá, že současní aktivisté sehráli podstatnou úlohu v tom, že upozornili na problém, ale jejich požadavek striktního naplňování špatného zákona vyústil v jakousi bizarní karikaturu ochrany přírody. Jejich umanuté tažení proti nocležištím pod skalními převisy nicméně podle jeho názoru může urychlit radikální debatu o ochraně přírody v Česku.
Pusťte si podcast Trampské války a dozvíte se, proč Petr Pokorný považuje zákon 114 za špatný a zastaralý, proč je debata o ochraně přírody na Slovensku dál (především díky náčelníkovi uskupení VLK Jurajovi Lukáčovi), proč jsou v Německu v úvahách ještě dál, proč ochrana přírody v Česku nefunguje dobře a proč je třeba ji změnit. A proč si rozhodně pod ochranou přírody nepředstavuje vysílání hlídek policie a rozdávání pokut.
„V diskuzi o ochraně přírody je třeba uvažovat i v termínech divočina a divokost – tedy spontaneita. I člověk může být divoký a takový tremp je v zásadě divoký, zdivočelý tvor. Aspoň na víkend. Tramp je také příroda a patří do ní,“ myslí si Petr Pokorný.
Nejen on, ale i ostatní vědci, kteří se k situaci vyjadřují, dokáží od tématu poodstoupit a jsou schopni se na rozdíl od „novinářských aktivistů“ na věc podívat principiálně a radikálně. Petr Pokorný je velmi kritický k současné ochraně přírody, protože se v ní podle něj odráží již překonané chápání přírody a navíc je příliš konzervativní – „není na úrovni doby, protože se již nedokáže vyrovnat s aktuálními vědeckými poznatky a je někdy až příliš romantická.“
Petr Pokorný, jeden z nejvíce citovaných českých vědců, se v rozhovoru nezdržuje podružnostmi, jako je anonymita některých aktivistů, ale exaktně vysvětluje, zda, kdy a kde má táboření v přírodě destrukční vliv, kdy je kritika aktivistů oprávněná a kdy až směšně přehnaná, mluví i o podobnosti mezi mezolitickými lovci a sběrači a dnešními trampy, o proměně krajiny za poslední tisíce let, o svých paleoekologických a archeologických průzkumech, o myšlenkách slovenského ekologa Juraje Lukáče, vzpomíná na slavného přírodovědce Vojena Ložka, baví se o důležitosti spontánních i řízených požárů a také se usmívá nad tvrzením aktivistů, že je člen trampské mafie.
Chcete také vědět, co se pod převisy při průzkumech našlo, proč lidé v pravěku měli ohniště na stejných místech jako dnešní trampové, jak hluboké jsou archeologické sondy, proč trampská ležení mohou naopak zakonzervovávat hmotné stopy našich předků nebo proč lesní pastva dobytka, kterou zakázala císařovna Marie Terezie, může být naopak přínosná?
Potom si nenechte ujít rozhovor Pavla Vondráčka s Petrem Pokorným, zvláště v jeho videoverzi, protože je doprovázena zajímavým obrazovým materiálem.
