ANALÝZA JANA ŽELEZNÉHO | Mělo by se to stát „budíčkem pro Ameriku“ – přesně těmito slovy komentoval prezident Donald Trump uvedení na trh nového čínského chatbotu DeepSeek. Ten svými schopnostmi a především deklarovanou finanční efektivitou (vytrénovat ho údajně stálo násobně méně, než tomu bylo u jeho amerických konkurentů) vrhl stín na dosavadní šampiony v podobě ChatGPT od OpenAI či Gemini od Mety.
Reakce finančních trhů na sebe nenechala dlouho čekat a americké technologické akcie zaznamenaly jeden z nejhorších dnů posledních let. Gigant s téměř monopolním postavením v oblasti designu a prodeje nejpokročilejších grafických čipů Nvidia tak během 24 hodin odepsal téměř 600 miliard dolarů ze své tržní hodnoty, což je nejvíce v historii burzy.
V šoku byla i řada technologických expertů a politiků. Začali se nahlas ptát, co tento důkaz nečekané rozvinutosti čínského průmyslu umělé inteligence znamená pro vůdčí postavení USA ve sféře moderních technologií a jejich mocenského postavení. Řada odpovědí na tyto otázky stále není zcela známá, nicméně už nyní je jasné, že DeepSeek zřejmě vstoupí do dějin jako tzv. „Sputnik moment“ závodů o hegemonní pozici v rámci umělé inteligence.
Tento pojem odkazuje na vesmírné soupeření mezi USA a SSSR, kdy úspěšný sovětský pokus o vyslání první umělé družice Země v podobě tzv. Sputniku 1 v roce 1957 způsobil šok v řadách amerického establishmentu. Amerika se tehdy nakonec dokázala rychle otřepat a svůj „souboj o vesmír“ s Moskvou zakončila vítězstvím. Jak však dopadne nynější závod s Pekingem?
Geniální matematik z malé čínské vesnice
Začněme tím, co přesně DeepSeek je a kdo je Liang Wenfeng, muž stojící za úspěchem tohoto projektu. Odpověď je mnohem složitější, než se může na první pohled zdát. Pokud totiž očekáváte výstředního „geeka“, který ve stylu Elona Muska exaltovaně poskakuje na pódiu, stylového chlapíka v kožené bundě, jenž si rád hraje s publikem jako Jensen Huang z Nvidie, nebo zaníceného vizionáře s afrem na hlavě typu Alexe Karpa, šéfa Palantiru, budete zklamáni.
I přes současný věhlas zůstává Liang Wenfeng veřejně nepříliš známou osobností, která se sice tu a tam objeví v domácích čínských médiích, nicméně je povahou a vystupováním od svých amerických protějšků vzdálena stovky světelných let.
Styl rockových hvězd tomuto synovi chudého učitelského páru z malé vesnice poblíž jihočínského města Čan-ťiang (Zhanjiang, mj. hlavního přístavu čínské jihomořské flotily) nikdy příliš nepřirostl k srdci. Těch několik málo známých svědectví vypráví příběh značně introvertního chlapce, jenž však již jako malý žák exceloval ve výrazně složitých matematických úkolech a miloval čtení komiksů, které začaly do Číny po jejím otevření v 80. a 90. letech proudit.
Tuto svoji zálibu pak rozvinul studiem mechaniky na poměrně prestižní Zhejiang University ve městě Chang-čou (Hangzhou), kde se poprvé přichomýtnul k zárodkům umělé inteligence.
Od vědy však po dokončení studií přešel Liang k financím, když s několika spolužáky založil malý kvantitativní hedgový fond s více než výmluvným názvem High-Flyer, který zaznamenal raketový úspěch a vytvořil skupině dostatečný finanční polštář pro její koketování s umělou inteligencí a dalšími technologiemi budoucnosti.
Dle některých lze právě zde nalézt kořeny poněkud vlažného přístupu čínské vlády ke své „AI hvězdě“. Fond se měl totiž vyznačovat velmi agresivním postupem, díky němuž měl mít vcelku permanentně „oplétačky“ s regulačními úřady.
Co je však podstatné, v roce 2019 se jeho vedení rozhodlo vytvořit spin-off s cílem zlepšit algoritmus svého finančního systému „Fire-Flyer-1“. DeepSeek tak byl na světě! Mateřský fond do něj následně – na čínské poměry velice štědře – investoval, což mimo jiné vedlo k vytvoření poměrně úctyhodného clusteru více než 10 000 grafických čipů A100. Ty představovaly pro Čínu speciálně vytvořenou variantu čipu H100 (Hopper), ještě nedávno standard v rámci odvětví, u něhož americká Nvidia záměrně snížila výkonnost, aby tak vyhověla stále přísnějším americkým vývozním omezením na tyto citlivé technologie.
Americkým miliardám navzdory
Výsledkem těchto oparem nejasností zamlžených snah se loni na jaře stal první superlevný chatbot, postavený na jejich univerzálním modelu V2. Ten vzbudil ohlas povětšinou pouze v samotné Číně a Asii, nicméně jeho nástupce v podobě modelu R1 již zahýbal celým rozvinutým světem s USA v čele.
Jeho schopnosti jej řadí na špici dosavadních platforem, tedy těsně za Gemini od Alphabetu, Llama od Mety či nejnovější verzi ChatGPT Altmanova zářného OpenAI, přitom jeho vycvičení mělo firmu stát „pouhých“ 6 milionů dolarů – jen nepatrný zlomek miliardových investic, které američtí giganti jako Alphabet, Meta nebo Microsoft každoročně lijí do nákupu nejnovějších verzí čipů od Nvidie, AMD či vývoje vlastních alternativ ve spolupráci s Broadcomem.
Nepřekvapí proto, že v Silicon Valley i na finančních trzích zavládl nakrátko šok. Sociální sítě a další média zaplavily zprávy o konci americké dominance v rámci umělé inteligence či dokonce o krachu odvětví samotného. Probleskly zprávy o tom, že američtí giganti vytvářejí specializované týmy inženýrů s cílem zjistit, jak přesně DeepSeek svého úspěchu dosáhl, přičemž v sídle Zuckerbergovy Mety mělo být obzvláště „dusno“.
Že se však ve výsledku jednalo o další krátkodobou senzaci, potvrdily události následujících dní, kdy tito stejní technologičtí obři s již zmiňovaným Zuckerbergem v čele oznámili pokračování investic do AI infrastruktury v hodnotě desítek miliard dolarů. Základní strategie přebít čínskou konkurenci ve smyslu kvality tedy zřejmě zůstává neotřesena.
