KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Reform UK Nigela Farage přesvědčivě ovládla britské komunální volby. Spíše než o jeho triumf jde však o drtivou prohru Starmerových labouristů. Farage už sice pomýšlí na ovládnutí Dolní sněmovny, mohl by však brzy dopadnout stejně jako současný premiér.
Vítězství Reform UK je jasné a drtivé. Ještě jasnější a drtivější je však debakl labouristů. Martin Kovář ve svém komentáři velmi trefně poznamenal, že číst výsledek konzervativců jako úspěch je mírně řečeno optimistické, byť Kemi Badenochová jistou naději skýtá. Ale to ve srovnání se současným britským premiérem téměř kdokoli.
Keir Starmer vyhrál poslední parlamentní volby podobným způsobem, o jaký se nyní pokouší Farage. Nezvítězil díky oslnivé vizi nebo převratnému programu, ale prostě a jednoduše proto, že se konzervativci zcela znemožnili. Brexit se ekonomicky nevydařil a toryové během čtrnácti let u moci ztratili zdání kompetentnosti, jak sebekriticky uznávali i někteří z jejich řad.
Labouristé tehdy vítězství tak trochu utrpěli, protože představovali změnu. Hlavním důvodem hněvu voličů nebyl odpor k hodnotám konzervativců, které ostatně strana ani neprosazovala, ale nefunkční stát: špatné zdravotnictví, nezvládnutá migrace a tíživá kriminalita.
Starmer však s migrací nic dělat nehodlal a na zbytek mu chyběly prostředky i politická síla. Od začátku mandátu je v hluboké defenzivě. Prakticky neuplyne týden, aby jej i vlastní spolustraníci nevyzývali k rezignaci.
Právě z této frustrace těží Nigel Farage. Ostatně, dělal to vždycky. V kampani před brexitem sliboval zářné zítřky a tvrdil, že peníze posílané do EU zachrání britské zdravotnictví. Když se nic z toho nesplnilo a on musel přiznat, že vědomě lhal, na čas se stáhl do ústraní.
Zpět na výsluní ho vynesly hlasy nespokojenců, podle kterých brexit selhal jen proto, že nebyl dostatečně důsledný. A také kritika Starmerova sbližování s Evropou – což je přitom z hospodářského hlediska pravděpodobně to nejrozumnější, co premiér dělá.
Pokud Nigel Farage stejně přesvědčivě ovládne i parlamentní volby, bude mít příležitost se ukázat. A to bude – jako u mnohých jiných populistů – pravděpodobně začátek jeho konce. Je naivní si namlouvat, že vztahy se Spojenými státy, k nimž se upíná, se zlepší s výměnou premiéra – Washington bude vždy sledovat své vlastní zájmy a po Londýnu požadovat plnění spojeneckých závazků bez ohledu na to, kdo sedí v Downing Street. A na opravu státu, který Britové vnímají jako rozbitý, nemá Farage a jeho lidé to nejpodstatnější: schopnost skutečně vládnout.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
