GLOSA MICHALA BORSKÉHO I Po rádoby zábavném a sexy ježdění 250 km/h po plzeňské dálnici nebo ignorování živnostenských předpisů se z vlastní vůle ministerský kandidát a samovládce Filip Turek vysmívá také legislativě stavebním pravidlům, a tím potažmo všem lidem, kteří úmorné procedury spojené s budováním nemovitostí dobrovolně podstupují. Kdyby měl někdo na stavebním úřadě v Praze 15 aspoň trochu koule a odvahu nebýt pro smích, výstavbu dvougaráže ani rodinného domku v katastrálně nezastavitelném území by v životě dodatečně nepovolil.
Ruku na srdce: trochu ohnout, obejít a překroutit platné zákony se občas snaží skoro každý průměrný občan České republiky. V případě pekelného předpisu, jakým je stavební zákon, to platí dvojnásob.
Nemám na mysli účelové porušování zákona, ale v případě toho stavebního spíš snahu usnadnit si administrativní a byrokratické těžkosti, kterých tzv. nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.) přináší běžným stavebníkům víc než dost.
Jde hlavně o nesmyslnou délku stavebního řízení, jeho složitost, nejednoznačnost některých institutů atd. Zkrátka – jednodušší je něco fyzicky postavit než to úředně povolit.
