Tradiční český výrobce klavírů Petrof čelí hluboké krizi. Změna chování spotřebitelů, nástup digitálních nástrojů i silný sekundární trh srazily tržby ikonické značky na minimum a uvrhly ji do velké ztráty. Šéfka podniku Zuzana Ceralová Petrofová sice propouští a škrtá náklady, drastický propad poptávky ale trápí i globální giganty.
Tradiční český výrobce pian a klavírů prochází náročným obdobím. Královéhradeckému Petrofu se v posledních dvou letech znatelně propadly tržby, dříve generované zisky se proměnily v narůstající ztráty. Konkrétně v loňském roce společnost utržila 163 milionů korun, meziročně o čtvrtinu méně, a vytvořila provozní ztrátu 54 milionů, meziročně o 9 milionů vyšší. Vyplývá to z koncem července zveřejněné výroční zprávy za loňský rok.
K rapidnímu zvýšení nákladů na nákup energií a dřeva, se kterým se potýkají i další české podniky, se v poslední době přidává další, z pohledu Petrofu velmi negativní faktor – celosvětová proměna chování spotřebitelů a životního stylu, trend, na který doplácí třeba i Yamaha a další zvučná jména globálního trhu.
„Tradiční akustická piana dnes soupeří nejen s moderními digitálními technologiemi, ale i s trhem levnějších použitých nástrojů. Stále častěji se setkáváme s tím, že zákazníci upřednostní nižší cenu před tradicí a kvalitou nového nástroje. Sekundární trh je také stimulován rostoucím globálním trendem v oblasti recyklace, udržitelnosti a cirkulární ekonomiky,“ uvádí prezidentka skupiny Petrof Zuzana Ceralová Petrofová.
Piana Petrof v potížích
To potvrzují například statistiky ze Spojených států. Zatímco v předchozí dekádě se na tamním rozsáhlém trhu prodávalo kolem tří desítek tisíc nových akustických pian ročně, předloni obchodníci udali necelých 18 tisíc. Digitálních pian přitom zamířilo k zákazníkům ve stejném roce více než 188 tisíc, vyplývá z údajů Music Trades Census. Stejně tak hodnota exportu pianin klesla v posledních několika letech řádově o desítky procent, ať už mířily na světové trhy z Česka, Německa nebo Japonska.
Petrofu se přitom v předchozích letech dařilo. Dohromady přes 53 milionů vydělal dokonce i v pandemií nejvíce ovlivněných letech 2020 a 2021, kdy utržil 280 a 333 milionů. I díky tomu loni ležel na účtech firmy nerozdělený zisk z minulých let ve výši 207 milionů, vyplývá z výroční zprávy. Poslední dva roky se však podniku nedaří.
„Protože tento vývoj již nepovažujeme za pouhý cyklický výkyv, ale za změnu trvalejšího charakteru, přistoupili jsme k zásadní restrukturalizaci a zefektivnění výrobních kapacit. Naším cílem je vytvořit agilnější a nákladově úspornější model fungování, který by zároveň zachoval naše cenné know-how výroby mistrovských nástrojů. Výrobu proto soustřeďujeme do menších prostor a optimalizujeme počet pracovních míst,“ říká podnikatelka Petrofová, jež kandiduje do Senátu za ODS.
Firma s více než 160letou bohatou historií v současnosti zaměstnává asi sto stálých zaměstnanců. Ještě předloni jich měla asi o polovinu více, v roce 2021 to byly více než dvě stovky. Rušení pracovních míst je podle Petrofové nezbytné, má-li být společnost dlouhodobě udržitelná v době, kdy poptávka zákazníků oslabuje ve prospěch digitálních hudebních nástrojů a těch z „druhé ruky“.
V potížích jsou i velká jména v zahraničí. Yamahu zasáhl propad prodejů v Číně o desítky procent, tradiční výrobce tak musel zavírat prodejny i část výrobních kapacit. Stejným potížím čelí i čínský Pearl River Piano, výrobci se loni propadly prodeje meziročně o 39 procent na 23 tisíc akustických pian. Výrobu zredukoval o více než polovinu.
Petrof, jehož klavír zdobil třeba i český pavilon na světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace, nicméně podniká také aktivní kroky, aby se vrátil k růstu. Nově se hodlá více soustředit na institucionální klientelu a na bohatší soukromé kupce. Tedy na tu skupinu zákazníků, která spíše než cenu upřednostňuje vysokou kvalitu, silnou značku a objednává i nástroje na míru.
Pozitivní náznak, že by se obchod s těmito hudebními nástroji mohl začít vzpamatovávat, přinesly poslední výsledky Yamahy za období duben až červen. Prodej pian v Evropě a Severní Americe už meziročně rostl o jednotky procent.
Odpověď na současné výzvy hledá Petrof i v expanzi na zahraniční trhy. Pochvaluje si třeba prodeje v Uzbekistánu, Ázerbájdžánu, USA, Polsku či Mexiku. Ve Spojených státech loni založil dceřinou společnost Petrof Pianos, která má fungovat jako klíčový distribuční článek a zefektivní obchodní procesy se zákazníky na severoamerickém trhu, tedy i v Kanadě a Mexiku.
K navýšení prodejů má přispět také spolupráce s mimoevropským partnerem, který vyrábí levnější typy pian. Nejvyšší produktovou řadu Mastery si nicméně Petrof drží doma v Hradci Králové.
Originál textu vyšel na sesterském webu E15.cz
