KOMENTÁŘ JANA MALINY | Největší ruská letecká společnost Aeroflot se 28. července 2025 doslova zřítila. Nikoli fyzicky, ale digitálně. Masivní kybernetický útok ochromil její IT infrastrukturu natolik, že bylo zrušeno přes 100 letů, včetně spojů dceřiných společností Rossija a Poběda. Letiště Šeremeťjevo bylo paralyzováno: lidé naštvaní, zaměstnanci leteckých společnosti bezradní. K útoku se přihlásily dvě hackerské skupiny z Ukrajiny a Běloruska. Na první pohled šlo o další z izolovaných pokusů znepříjemnit Rusům život. Někteří experti se ale domnívají, že cílem bylo něco většího. Něco, co se má plně projevit až v budoucnosti.
„Sedím na letišti ve Volgogradu už od 3:30!!!!! Let byl potřetí přeplánován!!!!!! Tentokrát byl přeplánován na přibližně 14:50, a to měl odletět v 5:00!!!“ psala podle agentury Reuters na ruskou sociální síť VK Malena Ashi.
„Call centrum nefunguje, web nejde, aplikace nejde. Jak mám vrátit lístek nebo ho vyměnit?“ rozčilovala se na téže sociální síti uživatelka Julija Pakhota. Další cestující mluvili o hodinách bez informací a čekání na letištích po celé zemi.
Russian media report a massive cyberattack on Aeroflot, the country’s largest airline.
— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) July 28, 2025
The version about a hack has now been officially confirmed — Russia’s Prosecutor General’s Office stated that the disruption was caused by a cyberattack. Hacker groups Silent Crow and the… pic.twitter.com/INVlmVnt99
K útoku se přihlásily dvě známé skupiny – běloruští Cyber Partisans a ukrajinská Silent Crow. Podle vyjádření samotných útočníků šlo o akci, jejíž pečlivá příprava trvala více než rok.
Skupiny tvrdí, že během roční infiltrace zničily 7 000 serverů a získaly přes 20 terabajtů (!) dat. Nejde jen o databáze cestujících, ale také o interní dokumenty, e-maily zaměstnanců, data z osobních počítačů manažerů nebo ta sdílená v rámci domněle zabezpečených komunikačních kanálů. A co víc: útočníci hrozí jejich brzkým zveřejněním.
Střípky do mozaiky?
Článek v deníku The Guardian tvrdí, že „Silent Crow se letos přihlásila k odpovědnosti za útoky na ruskou databázi nemovitostí, státní telekomunikační společnost, velkou pojišťovnu, IT oddělení moskevské radnice a ruskou pobočku jihokorejské automobilky Kia. Některé z těchto útoků vedly k únikům rozsáhlých dat.“
Na to konto se v bezpečnostní komunitě objevily úvahy, které by někdo mohl označit za konspirační teorie, ale...
Z pohledu zpravodajských služeb výše zmíněné cíle mají společné kromě ostudy režimu a nepohodlí běžných Rusů ještě něco jiného. Jak napsal komentátor hackerského fóra Schneier on Security, ukradená data „obsahují osobní údaje, které mohou hodně napovědět o ruské armádě a jejích příslušnících, především důstojnících od hodnosti kapitána výš, ale i nižších štábních pozic.“
Místo toho, aby lidi obviňovali hackery, jsou naštvaní na státní instituce, na Putina.
Údajně má celá akce rukopis čínského útoku na databázi OPM (amerického úřadu pro správu personálu, pozn. red.), jen je aktuálnější a rozsáhlejší.
A tyto informace lze využít nejen ke sledování samotných vojáků, ale i jejich nejbližších a širších příbuzných – včetně pracovních a školních adres. Přesně ten typ informací, který potřebujete, pokud chcete spáchat atentát na ruského důstojníka během dovolené s rodinou.
A kdybychom připustili možnost, že Ukrajinci z nějakého důvodu usoudí, že smrt zaslouží i nějaký příbuzný libovolného velitele... Ruské bezpečnostní složky budou schopny ochránit jen velmi omezený počet blízkých příbuzných vysoce postavených důstojníků – u širší rodiny a nižších hodností je šance na ochranu doslova mizivá.
Hrozba není jen teoretická
Dronové útoky na ruské bombardéry ostatně ukázaly, že ukrajinské speciální jednotky umí operovat hluboko za ruskými liniemi po velmi dlouhou dobu a připravit komplexní akce s až překvapivou lehkostí.
A nutno dodat, že útočit na rodiny je velmi „ruský“ způsob války. Putin sám podle všeho autorizoval stovky podobných operací jak v Rusku, kde byli lidé i celé rodiny vyhazováni z oken, tak v řadě evropských a dalších západních státech, kde docházelo k cíleným likvidacím.
Zatímco britská Metropolitní policie víceméně ignorovala přes 30 podezřelých úmrtí označených za nehody či sebevraždy, mnoho příslušníků ruské diaspory věří, že šlo o vraždy na přímý Putinův rozkaz. Jestli by ale Ukrajinci riskovali ztrátu pověsti tímto způsobem, je otázkou.
Jak to je doopravdy, ukáže až čas. Jedna z věcí, kterou tenhle útok ale bezpochyby způsobil, je, že se o něm začalo mluvit všude – nejen v médiích, ale hlavně mezi lidmi. A to i přes cenzuru a propagandu, kterými se Putin snaží udržet veřejnost v klidu.
Zároveň ale – a to je důležité – při tom nikdo nezemřel. Lidi to hlavně naštvalo, zkomplikovalo jim to den, dovolenou, život... Ale nedá se asi říct, že by kvůli tomu cítili nějakou zásadní nenávist k hackerům. Spíš to schytal stát, protože nezvládl ochránit vlastní systémy. Takže místo toho, aby lidi obviňovali útočníky, padá to na hlavu státních institucí. Na Putina.
A tenhle pocit se kumuluje. Když se takové věci opakují, lidi začnou ztrácet důvěru. Doufejme, že pocit bezmoci, frustrace, a pak i vzteku, že právě Putin tenhle chaos odstartoval, jen tak nevymizí.
Druhá věc je, že Putin sám se stylizuje do role „chlapa, co jedná tvrdě a rychle“. Takže musí reagovat, a to nahlas a viditelně. Jenže to stojí peníze, čas a lidi – a ti pak chybějí jinde, třeba na frontě.
Na první pohled to může vypadat jako drobnost. Jenže ekonomika je už teď hodně napnutá a rezervy docházejí. Je tak možné, že může přijít něco úplně malého, co odstartuje další pád ruského impéria.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
