Všichni je odepsali, teď se vrací. Ukrajina našla „tajnou slabinu“ Ruska a nasazuje Bayraktary

V prvním týdnu plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se dron Bayraktar TB2 stal symbolem ukrajinského odporu. Jeho počáteční úspěch spočíval v napadání zranitelných ruských konvojů a nechráněné techniky.

Videa, na nichž TB2 ničí ruské tanky, obrněná vozidla a protivzdušné systémy, se rychle stala virálními. To mělo zásadní dopad na morálku Ukrajinců, kteří se už připravovali na bitvu o Kyjev. K té nakonec nedošlo, protože se Rusům nepodařilo do města dojet. 

Bayraktary cíleně ničily ruskou techniku tak, aby se konvoj musel zastavit, a v tu chvíli z lesa na čtyřkolkách začaly pálit do stojící kolony ukrajinské speciální jednotky zbraněmi typu Javelin nebo RPG. Bez nadsázky lze říci, že tyto turecké drony zachránily Ukrajinu před ruským obsazením Kyjeva.

O Bayraktarech vznikly i oslavné písně, které jsou dnes už součástí ukrajinského folkloru.

Ještě před rokem to vypadalo, že slavné turecké drony Bayraktar TB2 mají svůj čas za sebou. Ve chvíli, kdy Rusko posílilo protivzdušnou obranu nad Krymem a rozšířilo radarové pokrytí, se tyto poměrně pomalé drony s velkým radarovým podpisem staly snadným terčem. 

Ukrajina jejich nasazení výrazně omezila a přenechala prostor menším a hbitějším FPV dronům. A přesto jsou Bayraktary zpět – tentokrát v jiném kontextu a s jinou úlohou.

Návrat Bayraktarů je výsledkem promyšlené a úspěšné operace ukrajinské vojenské rozvědky. Ta nejprve cílila na klíčové části ruského systému protivzdušné obrany, konkrétně na západě Krymu.

V červnu a červenci se podle analytiků z DeepState podařilo zničit dva multifunkční radiolokátory 92N2E, dlouhodosahové průzkumné radary 29N6E a jednu kompletní odpalovací jednotku systému S-400. 

Výsledkem bylo, že se otevřelo nebe nad západním Krymem a severozápadní částí Černého moře a s tím i prostor pro opětovné nasazení dronů s delším dosahem, včetně Bayraktarů.

Důkaz? Pár týdnů staré záběry z útoku u Tendrivské kosy. Bayraktary zde ničily ruské výsadkové čluny ve chvíli, kdy se pokoušely vysadit vojáky na strategické ostrovy.

V jiném útoku se zaměřily na černomořské ropné plošiny obsazené Ruskem. Ty ve válce neslouží primárně k těžbě surovin, ale stávají se především klíčovými prvky v radarovém a komunikačním řetězci ruské armády, kdy slouží jako předsunuté monitorovací a naváděcí stanice, a dokonce jako základny pro signálový přenos dalších dálkově ovládaných systémů, jako jsou drony a podobně.

Ukrajina tak podle všeho aplikuje osvědčenou dvoufázovou taktiku: nejprve oslepit ruské senzory, následně zasáhnout zranitelná místa. 

A právě Bayraktary se znovu ukazují jako vhodný nástroj pro takové přesně řízené zásahy. Jejich kombinace s rychlými námořními drony a předsunutými útoky na plošiny podle expertů naznačuje, že nejde o jednorázovou akci, ale o trvale udržitelnou strategii.

Změnil se i systém dodávek dronů. Na počátku války byly Bayraktary dováženy z Turecka v omezených sériích, dnes Ukrajina ve spolupráci s Tureckem vyrábí více než 120 těchto dronů ročně přímo na svém území. 

To umožňuje jejich širší a flexibilnější nasazení v kombinaci s dalšími systémy – především námořními dronovými čluny a rychlými zásahovými jednotkami.

Už před dvěma lety se ukrajinským námořním silám přisuzovalo nebývalé vítězství, a sice že země, která prakticky neměla válečné loďstvo, vyhnala ruskou černomořskou flotilu do přístavů jihovýchodně od Krymu a prakticky ji tak vyřadila z války.

To se podařilo kombinací několika úspěšných útoků. Spektakulární bylo potopení vlajkové lodě černomořské flotily, křižníku Moskva, které se podařilo díky mimořádně příhodným povětrnostním podmínkám – zatažená obloha umožnila na loď vypálit protilodní střelu Neptun na vzdálenost, která podle všeho měla být pro Moskvu bezpečná.

Dlužno dodat, že protilodní střela, která potopila chloubu ruského námořnictva, vyletěla z českého podvozku Tatra. Tohle video zachycuje konkrétní moment vypálení střel na raketový křižník Moskva.

Aktuální situace nad Černým mořem oživuje vzpomínky na tyto zásahy. 

Zatímco Rusko přesouvá zbylé lodě dál od pobřeží, aby je ochránilo před dronovými útoky, nedělní oslavy dne ruského námořnictva musely být na poslední chvíli zrušeny, údajně kvůli „bezpečnostním důvodům“.

Zatímco ruská strana ztrácí schopnost aktivní obrany v oblasti, Ukrajina získává stále širší operační prostor. Její aktivity v Černém moři navíc monitorují západní spojenci. V posledních týdnech například britské elektronické letouny RC-135W, které patrolují nad západním Krymem a podporují ukrajinské operace zpravodajskými daty v reálném čase.

Na platformách získaných od Rusů se Ukrajinci snaží vybudovat trvalejší předsunuté pozice, které by umožňovaly jak průzkum, tak navádění dalších úderů – a to nejen drony, ale i střelami středního dosahu. Prostor se tak otevírá i pro další operace zvláštních jednotek podobného typu, jaké už Ukrajina v minulosti úspěšně provedla.

Ukrajinská strategie se tím stává výrazně komplexnější. Bayraktar už není jen symbolickou zbraní z prvních týdnů války – stává se opět součástí přesně kalibrovaného systému, jehož cílem je narušit ruskou kontrolu nad Černým mořem a připravit půdu pro další fáze konfliktu.

A pouze pro podtrhnutí kvality strojů Bayraktar, web Visegrad 24 v neděli oznámil, že Bayraktary si pořizuje Polsko k monitorování hranice s Běloruskem.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.