Skrytá fronta: Jak Ukrajinci lámou páteř ruské ofenzivy daleko za bojovými liniemi

Ukrajina v posledních týdnech podnikla soustředěnou kampaň zaměřenou na leteckou infrastrukturu Ruské federace, včetně základen, skladů munice a systémů protivzdušné obrany. Cíl je jednoznačný – oslabit schopnost provádět vzdušné údery, které aktuálně tvoří páteř ruské ofenzivní taktiky.

Často slýcháme, že je jen otázkou času, kdy Rusko svým sice šnečím, ale zato vytrvalým tempem ukrojí z ukrajinského území postupně větší a větší část, a to bez ohledu na ztráty. A že to znamená, že Ukrajinci prostě prohrávají. Pomalu, ale prohrávají.

Domnívám se, že je to jedno velké nepochopení, které plyne z toho, co je a co není vidět na mapě. Taktika se totiž navzdory obecné představě o strnulé zákopové válce poměrně dynamicky vyvíjí.

Letos na jaře přišlo Rusko s inovativním způsobem prolamování obranných linií poté, co Ukrajinci na kritických místech vybudovali daleko lepší (a především lépe skryté) pozice, než jaké využívali do loňského léta. V důsledku toho se ruská taktika živých lidských vln s obrovskými ztrátami stala ještě méně efektivní.

Rusové se z toho poučili. Dnes sice dále taktiku živých vln nekvalifikovaných pěšáků využívají, ale cílem již není obránce „přetlačit“, nýbrž pouze lokalizovat jejich přesné pozice. Jinými slovy – často jen chabě vybavené a nedostatečně vycvičené ruské jednotky jsou obětovány za účelem vyprovokování ukrajinské palby. 

Jakmile pak ruské velení lokalizuje obránce, další lidské vlny už neposílá, naopak začne provádět intenzivnější a přesněji zaměřené dělostřelecké, dronové a letecké útoky. Právě ty letecké, vedené především pomocí strojů typu Su-34, jsou nejúčinnější.

Ukrajinské velení to samozřejmě ví, a právě proto spíše než útočením na ruské vojáky (kterých je stále velmi mnoho) reaguje protiúdery na letecké základny, sklady munice a infrastrukturu protivzdušné obrany. Ty se nahrazují výrazně obtížněji a déle než lidská síla. Cílem je zkrátka omezit Rusku možnost poskytovat palebnou podporu ze vzduchu.

Zároveň tím ale také nutí Rusko k rizikovějším operacím, vyšší intenzitě nasazení techniky a nevyhnutelně také většímu počtu havárií. Analytik a pilot Boeingu 737 Denys Davydov na svém telegramovém účtu uvádí jako příklad nedávnou havárii letounu Su-34, při které zahynul zkušený pilot. Stroj přitom nebyl sestřelen, k nehodě došlo při přistání kvůli poruše podvozku.

Situaci prý navíc zhoršují ztráty zkušených pilotů a techniků, které za poslední tři roky „speciální operace“ jdou již do stovek. Kvůli nedostatku personálu a zároveň vysokému tempu provozu je Rusko nuceno zkracovat přípravu letů a nasazovat letadla blíže frontové linii. Tam jsou ale samozřejmě zranitelnější.

Ukrajinci mají drony, které už prokazatelně zasáhly i místa v Rusku vzdálená více než 1300 kilometrů od frontové linie. Vynucené umisťování ruských vzdušných sil blíže k frontě Ukrajincům práci značně ulehčuje. 

Podle nejnovější analýzy Institute for the Study of War se sice Rusové snaží urychleně začít budovat „obrněné hangáry“, ale ani mnozí proruští blogeři a analytici nechápou, proč tyto obranné stavby nejsou dávno hotové, když se ostře válčí už tři roky. Každopádně Ukrajinci absence krytů pro letadla nedávno náležitě využili.

Zprávy za posledních několik týdnů hovoří o několika přesně cílených ukrajinských útocích. Jeden z nejvýraznějších zasáhl letiště v ruské Voroněžské oblasti – základnu moderních letounů Su-34, Su-35 a Su-30SM, které při svých misích shazují na ukrajinské obránce z bezpečné vzdálenosti půltunové bomby, proti nimž neexistuje efektivní obrana.

Ukrajinský útok podle analytiků vyústil v rozsáhlé požáry a zničení skladu naváděných leteckých pum. Předběžné zprávy hovoří také o vážném poškození minimálně jednoho cvičného bojového letounu, ale velmi pravděpodobně bylo zničeno i několik dalších.

Druhý úspěšný útok mířil na základnu v Kurské oblasti, kde ukrajinské drony zasáhly sklad leteckých bomb a raket. Co je v tomto ohledu zajímavé – a pro Rusy jistě znepokojivé – je fakt, že byl zničen i systém protivzdušné obrany Pancir-S1, který měl základnu chránit.

Protože to není rozhodně první takový zdokumentovaný případ, musejí si Rusové lámat hlavu nad tím, jak se Ukrajincům daří ničit protivzdušnou obranu právě (a paradoxně) pomocí vzdušných sil.

Ještě ničivější zásah byl pak veden proti 160. logistickému středisku v Brjanské oblasti, kde po zásazích dokonce došlo k sérii sekundárních detonací. Ukrajinské drony na místě, kde byly sklady plné leteckého paliva, maziv, raket a bomb, napáchaly obrovské škody.

Za nejtěžší úder Rusko považuje útok na základnu ve Volgogradské oblasti. Zde ukrajinské speciální jednotky potvrdily zničení čtyř stíhacích bombardérů Su-34, tedy klíčových letadel využívaných k útokům na ukrajinské cíle. Satelitní snímky jasně ukazují krátery a rozsáhlé škody, což naznačuje i destrukci dalších muničních skladů.

Oficiální ruské instituce a ministerstva k ukrajinským útokům většinou mlčí. V době sociálních sítí ale není problém dostat se do proruských skupin, v nichž se k válce vyjadřují nejen běžní lidé, ale i vojenští profesionálové a uznávaní odborníci.

Na síti Telegram často vyjadřuje svou frustraci bývalý ruský vojenský pilot a respektovaný letecký analytik píšící pod přezdívkou Fighterbomber. Ten popisované incidenty označil za „další mnohamiliardovou ztrátu rublů, které se dalo a mělo zabránit“.

Ten samý člověk se již v minulosti pozastavoval nad vážnými nedostatky, které se navíc zdají být systémové povahy: posádky základny i nadále umisťují na letadla pneumatiky jako ochranu proti útokům dronů – improvizace, která se však dlouhodobě ukazuje jako neúčinná. Navíc přetěžuje údržbářské týmy a zhoršuje celkovou provozní připravenost ruských leteckých sil.

Pokusy o zlepšení ochrany v podobě výstavby betonových ochranných konstrukcí (v rámci reakce na předchozí operaci Pavučina) se ukázaly jako nedostatečné. Ruské letectvo tak zkrátka zůstává stále v ohrožení.

Sečteno podtrženo: ukrajinská strategie, jak ukazuje poslední vlna úderů, spočívá v neutralizaci ruské vzdušné převahy. Nejde o spektakulární průlomy v první linii, ale o vytrvalou destrukci klíčových prvků ruské vojenské síly.

Tyto operace, často přehlížené v mediálním prostoru, mají přitom zásadní dopad – chrání civilní infrastrukturu, zmírňují tlak na ukrajinské obránce a podkopávají schopnost Ruska útočit během klíčových letních měsíců.

Zatímco ruské velení pokračuje ve vysílání vojáků na smrt s cílem najít slabá místa ukrajinské obrany, ukrajinské údery míří na zázemí, na logistiku a především na letadla, která mají „průzkumné“ oběti proměnit ve zničené obranné linie. Tato na mapě neviditelná válka je důležitější, než se na první pohled zdá.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.