Kárný senát Vrchního soudu v Praze v úterý zrušil výtku, kterou státní zástupkyni Petře Lastovecké uložil její nadřízený, olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Výtka totiž nesplňovala formální náležitosti – nebylo jasné, co přesně měla Lastovecká porušit, a nepředcházel jejímu uložení ani pohovor. Spor tím ovšem nekončí: Dragoun může výtku uložit znovu. Vedení státního zastupitelství navíc aktuálně kritizuje i celkovou kvalitu práce Lastovecké.
Kárný senát Vrchního soudu v Praze v čele se soudcem Janem Kadlecem zrušil výtku, kterou za rozhovor pro iRozhlas.cz uložil olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun své podřízené Petře Lastovecké.
Lastovecká se v rozhovoru vyjadřovala k některým výrokům svých nadřízených, které zazněly ve veřejném prostoru k okolnostem vyšetřování tzv. bitcoinové kauzy. Mimo jiné v něm naznačila, že za jejím odvoláním z prací na vyšetřování tohoto případu stojí zájem vedení Nejvyššího státního zastupitelství.
Pro pochopení včerejšího rozhodnutí kárného senátu je nutné si připomenout, za jakých okolností byla výtka uložena.
Někdy v polovině prosince minulého roku byla Lastovecká přizvána tehdejším ředitelem Odboru závažné hospodářské kriminality a korupce olomouckého vrchního státního zastupitelství Petrem Šeredou, aby vypomáhala dozorové státní zástupkyni bitcoinového případu Lucii Slámové.
Jak v pondělí před kárným senátem vypověděl Dragoun, o tomto angažmá Lastovecké se dozvěděl od Šeredy až na začátku ledna. Konkrétně den před konáním porady státních zástupců a policistů, která měla vyhodnotit stav vyšetřování případu a vyjasnit neshody. „Oznámil mi to s tím, že Lastovecká už je na cestě do Prahy se všemi spisy,“ uvedl před kárným senátem Dragoun.
Na této interní poradě 6. ledna měla Lastovecká sdělit svůj osobní názor, že již bylo shromážděno dost důkazů pro to, aby bylo zahájeno trestní stíhání exministra Pavla Blažka a jeho tehdejšího náměstka Radima Daňhela.
Obrana Johanky z Brna
Po této poradě byla ovšem Lastovecká z výpomoci na případu odvolána. Jak vyplynulo z výpovědi Dragouna před kárným senátem, stalo se tak ve stejný den, kdy rezignoval na ředitelský post Petr Šereda, tedy 20. ledna.
Informace o tom následně unikla do Deníku N, který toto organizační opatření interpretoval tak, že to bylo právě z důvodu názoru Lastovecké na důvodnost stíhání Blažka s Daňhelem. S tím měli podle Deníku N souhlasit i všichni účastníci této porady, včetně Dragouna. Názor měli změnit až po zásahu z Nejvyššího státního zastupitelství.
Podle včerejšího Dragounova vyjádření před kárným senátem tomu tak ovšem nebylo: sama Lastovecká mluvila na poradě o svém osobním názoru, o němž musí ještě přesvědčit vedení.
16. března vydává Dragoun poměrně obsáhlou tiskovou zprávu, v níž reaguje na podle něj mediální spekulace, které se po článku Deníku N měly začít šířit.
Ten samý den si ovšem nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová vynutí ještě mimořádnou tiskovou konferenci, na které vystupují spolu s ní a Dragounem také Bradáčové první náměstek Zdeněk Kasal a dozorová státní zástupkyně případu Lucie Slámová.
Jak v tiskové zprávě, tak na tiskové konferenci se mluví o podjatosti Lastovecké jako o důvodu jejího odvolání z prací na bitcoinové kauze. O okolnostech vyšetřování pak ještě Dragoun poskytne 2. dubna poměrně obsáhlý rozhovor webu Seznam Zprávy.
„Řeknu to takhle: celý ten příběh o neohrožené zkušené státní zástupkyni doktorce Lastovecké, která na poradu přijede jako Johanka z Arku na bílém koni a celou kauzu spasí, je prostě lživý. Uškodilo to celé soustavě státního zastupitelství. Ať padne v případu jakékoli rozhodnutí, může se opět objevit nedůvodná spekulace, co za tím jejich rozhodnutím vlastně je a kdo tam co a proč ovlivnil,“ řekl v rozhovoru mj. Dragoun.
14. dubna pak vychází na iRozhlas.cz rozhovor s Lastoveckou, za který dostává výtku. Právě k rozsahu informací, které o případu poskytli Lastovecké nadřízení, kárný senát podle všeho přihlížel, když posuzoval důvodnost udělení výtky. „Rozhovor poskytla ve specifické situaci, kterou sama nezavinila,“ uvedl předseda kárného senátu Kadlec.
Výtka na samé hraně srozumitelnosti
Nevyloučil však zároveň, že se Lastovecká nemohla provinění dopustit. Například některými spekulacemi o roli Nejvyššího státního zastupitelství v celém případu. Státní zastupitelství je monokraticky řízená soustava a veřejné komentování jednání vedení řadovými státními zástupci může být problematické, naznačil výhrady kárného senátu k jednání Lastovecké Kadlec.
Největší problém však spočíval v nesprávném procesním postupu při udělení výtky a také její formě.
Dragoun totiž s jejím uložením velmi spěchal – výhrady s Lastoveckou nikdo osobně neprojednal, takže neměla možnost svůj postoj vysvětlit či případně uznat chybu, aniž by muselo dojít k formální výtce. Výtku dokonce Lastovecké neposílal datovou schránkou, ale nechal ji doručit obratem služebním řidičem.
Výtka také postrádala obvyklou formu – až tak, že byla podle kárného senátu na samé hranici projednatelnosti. V tomto směru Dragounovi nepomohla ani jeho přímá nadřízená Lenka Bradáčová, která kárnému senátu poslala vlastní námitky, čímž snížila minimálně pádnost jeho argumentace. Bradáčové výhrady však kárný senát neprojednal, neboť byly v neprospěch Lastovecké, což po její rezignaci nebylo procesně možné.
Muž mezi dvěma znesvářenými ženami
Spor dvou žalobkyň, v němž zatím prohrává Radim Dragoun, ovšem rozhodnutím kárného senátu nekončí.
Jednak olomoucký vrchní státní zástupce může Lastovecké výtku uložit znovu, formálně bezvadně a s důrazem na ty skutečnosti, kde kárný senát naznačil své pochybnosti o jejím jednání.
Lastovecká nyní odchází do advokacie. Vedení státního zastupitelství ale na interních poradách začalo kritizovat její práci coby státní zástupkyně. A to přestože byla dosud svými nadřízenými hodnocena vysoce kladně (za rok 2017 5,7 ze 6 bodů, za rok 2024 5 body ze šesti možných).
Lastovecká se o kritice doslechla a reagovala na to poměrně nezvykle: rozeslala všem státním zástupcům olomouckého vrchního státního zastupitelství email, v němž se odmítla podílet na záměru Bradáčové na vytvoření nového etického kodexu státního zástupce.
„V okamžiku, kdy o mně nejvyšší státní zástupkyně záměrně, mimo jiné mezi novinářskou veřejností, rozšiřuje informace o mém soukromém životě s cílem poškodit mě na pověsti, a to nejen mě, ale i další osoby, mi tvorba etického kodexu připadá jako absurdní divadlo,“ napsala Lastovecká v interním emailu kolegům.
„Kritika není spiknutí“
„Domnívám se, že paní doktorka Bradáčová má dlouhodobě tendenci vnímat nesouhlas s jejím osobním názorem nikoli jako legitimní odborný názor, ale jako součást spiknutí namířeného proti její osobě. Odlišné stanovisko pak není chápáno jako přirozená součást profesní diskuse, nýbrž jako projev osobní neloajality či příslušnosti k jakémusi názorovému táboru stojícímu proti ní,“ vysvětlila Lastovecká pro Info.cz svůj odmítavý postoj ke kodexu.
Podle Lastovecké je takový přístup mimořádně nebezpečný pro fungování soustavy státního zastupitelství. Ta je sice založena na hierarchickém uspořádání, zároveň však podle Lastovecké potřebuje otevřenou odbornou debatu, kritické myšlení a možnost věcně oponovat i názorům vedoucích představitelů.
Pokud podle ní totiž lidé získají pocit, že nesouhlas bude vykládán jako osobní útok nebo projev neloajality, přestávají své názory otevřeně formulovat. Ne proto, že by neměli co říci, ale proto, že nechtějí riskovat profesní důsledky.
Za zvlášť nešťastné považuji situace, kdy jsou tito jednotlivci, vyjadřující legitimní názorovou opozici, následně kritizováni nebo dehonestováni v jejich nepřítomnosti.
„Výsledkem je prostředí, ve kterém se nevede skutečná odborná diskuse a důležité problémy zůstávají nepojmenované. Za zvlášť nešťastné považuji situace, kdy jsou tito jednotlivci, vyjadřující legitimní názorovou opozici, následně kritizováni nebo dehonestováni v jejich nepřítomnosti na různých poradách a pracovních setkáních či školení, kde nemají možnost na podobná tvrzení reagovat s cílem záměrně pošpinit jejich profesní postoje a nezřídka i soukromý život. Takový způsob jednání neodpovídá standardům profesionální instituce a přispívá spíše k atmosféře obav než k atmosféře otevřené a poctivé diskuse,“ dodala Lastovecká pro Info.cz
„Paní státní zástupkyně zřejmě naráží na poradu vedení Nejvyššího státního zastupitelství s vedoucími státními zástupci na úrovni vrchních a krajských stupňů konané dne 2. a 3. června 2026, na které zaznělo jméno doktorky Lastovecké, ale i jiných státních zástupců, a to v rámci standardně prezentovaných výsledků kontroly činnosti obou vrchních státních zastupitelství,“ reagoval na Lastoveckou mluvčí NSZ Malý.
Podle něj na této poradě prezentoval první náměstek Bradáčové Zdeněk Kasal, do jehož působnosti spadá agenda odborů závažné hospodářské a finanční kriminality, objektivní data týkající se kvality práce jednotlivých státních zástupců ve vztahu k délce vyřizovaných věcí, počtu zrušených rozhodnutí či zaznamenaným pochybením.
„Doktorka Lastovecká měla jistě možnost na vytýkané nedostatky reagovat při komunikaci se svým nadřízeným. Je otázkou osobního přístupu každého ze státních zástupců, zda je schopen reflektovat profesní výhrady ke své práci, nebo zda je vnímá jako dehonestaci či útok na svou osobu,“ uvedl dále Malý.
Jaký byl účel?
Stanovisko NSZ ovšem vyvolalo další reakci Lastovecké, která se ohradila především proti tomu, že se ke kritice své práce nemohla vyjádřit.
„Můj nadřízený mi žádné výhrady k mé práci nesdělil. Pokud na uvedené poradě zazněly kritické závěry, prezentoval je první náměstek nejvyšší státní zástupkyně. Ten však není mým nadřízeným a není osobou, která by vůči mně vykonávala řídicí nebo hodnotící pravomoci,“ uvedla Lastovecká.
Z informací, které se k ní dostaly, je podle ní zjevné, že prezentované závěry navíc neodpovídaly realitě. O to důležitější podle ní je, aby případná kritika byla sdělována přímo tomu, koho se týká, a standardní služební cestou. Jen tak má podle ní dotčený člověk možnost uvést věci do souvislostí a případně kritiku vyvrátit.
„Právě skutečnost, že k takovému postupu nedošlo, ve mně vyvolává pochybnosti o skutečném účelu celé věci. Pokud by šlo o standardní profesní hodnocení, bylo by logické a přirozené sdělit případné výhrady přímo dotčenému státnímu zástupci prostřednictvím jeho nadřízeného. Místo toho byly kritické závěry prezentovány na fóru, kde jsem neměla možnost je slyšet ani na ně reagovat,“ dodala pro Info.cz Lastovecká.
Takový postup podle ní neslouží k profesnímu hodnocení ani ke zlepšování kvality práce, ale vede pouze k vytváření zkresleného obrazu o dotčené osobě bez možnosti účinné obrany.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Dozvíte se pak o nejžhavějších zákulisních hádkách v justici. Díky moc.
