KOMENTÁŘ MARTINA HAMPEJSE | Hoří školy, policie zatkla téměř dva tisíce lidí a podle politiků za všechno může krajní levice. Klasický protestní týden ve Francii. Předem si musíme říct, že levičácký šílenec Jean-Luc Mélenchon a jeho Nepoddajná Francie protesty silně podporují. Ven se ale dere úplně jiná síla – pocit mladých, že jim nikdo nenaslouchá. A ten se nelimituje jen na Francii.
TLDR: Francii zasáhla vlna blokád středních škol, ke které se přidávají také vysokoškoláci. Protesty přerostly z lokálního sporu o podmínky ve školách v celostátní politický problém. Kromě nedostatku učitelů a chátrajících budov upozorňují na nerovnosti ve francouzském vzdělávání a bouří se i proti školnému. Podle vlády krajní levice podněcuje nepokoje, její proxy zapalují školy a útočí dlažebními kostkami. Nyní mají demonstrující obavy, že jejich původní požadavky kvůli nepokojům půjdou stranou.
První protesty začaly 21. září na lycée Saint-Exupéry v Créteil, kde nebyla obsazena část učitelských míst. Následně se rozšířily po pařížském regionu a poté po celé Francii. Studenti žádají více učitelů a dalšího personálu, opravy budov, méně přeplněné třídy a rozvrhy.
Pro Le Monde řada studentů popsala, v jak dezolátním stavu mnohdy jejich učebny a školy jsou. Frustrace se dere na povrch. „Chceme, aby na nás vláda myslela,“ popsal jeden z protestujících středoškoláků.
U starších ročníků jde částečně i o obavy z budoucnosti. Kritizují tlak spojený s přijímacím systémem Parcoursup, který měl původně zjednodušit přijímačky na vysoké školy. Vysokoškoláci přidali kritiku financování univerzit, systému Mon Master (přijímací systém pro magisterské vzdělání) a vyššího školného pro některé zahraniční studenty.
Vláda už v reakci na protesty ustoupila od jedné rozpočtové změny. Zrušila plán, podle něhož měli ne-stipendisté nově platit registrační poplatek 178 eur v programech BTS a 270 eur v přípravných třídách pro grandes écoles. Studentské organizace však pokračují v širších požadavcích na financování školství.
Protestní vlna se během několika dní rozšířila napříč zemí. A především přerostly v násilnosti. V několika městech hořely školy či jejich části a docházelo ke střetům s policií. Ve čtvrtek bylo podle francouzského ministerstva vnitra zatčeno 1 949 lidí. Devadesát procent z nich byli nezletilí.
Vláda už část protestů nenazývá nikoli jako běžnou studentskou mobilizací, ale označuje je za pouliční násilnosti. V pátek zůstalo uzavřeno přes 400 škol a výuka se v nich přesunula na dálku jako za covidu.
Podle vyjádření úřadu premiéra za velkou částí nepokojů, barikád a útoků na bezpečnostní složky stojí krajně levicová strana Nepoddajná Francie (LFI) a její proxy hnutí. Matignon se dokonce odvolával na zjištění tajných služeb.
LFI taková tvrzení odmítá. Koordinátor strany Manuel Bompard vyzval vládu, aby podle jeho slov „nesklouzla ke konspiračnímu myšlení“, a označil protest za spontánní důsledek frustrace ze špatných podmínek ve školství. Samotný stranický šéf Jean-Luc Mélenchon již zvládl odsoudit reakci policejních složek a na X napsal, že „vláda provokuje studenty.“
Bývalý ministr vnitra Bruno Retailleau (Republikáni) již navrhl, aby byla LFI zakázána, pokud se ukáže, že opravdu způsobuje nepokoje v ulicích.
Rodiče zaplatí
Mezitím se vláda snaží situaci klidnit skrze rodiče. Ministr školství Édouard Geffray je požádal o pomoc, protože „na ulici jsou děti v nebezpečí“. „Rodiče se velmi jasně musejí zapojit a říct svým dětem, aby nechodily na blokády,“ vyzval ve vysílání stanice BFMTV.
Naopak ministr spravedlnosti Gérald Darmanin jim pohrozil, když požádal státní zástupce, aby v případě škod způsobených jejich dětmi během blokád středních škol vyvozovali vůči rodičům občanskoprávní odpovědnost, a tím je přiměli „zaplatit opravy“, řekl v pátek na stanici RTL.
„Není to nezletilý, kdo platí, jsou to rodiče. Dnes je to i problém rodičů,“ shrnul ministr den po svém setkání s generálními prokurátory s tím, že tuto reakci považuje za „mnohem užitečnější než zavírání do vězení“.
Server actu.fr, který se zaměřuje na mladé, připomíná, že se mezi studenty již nyní šíří obavy, že „požadavky středoškoláků budou zatlačeny do pozadí za dnes všudypřítomnou otázku udržování veřejného pořádku.“
Podhoubí nespokojenosti
Je upřímně zajímavé, z jakého podhoubí tyto protesty rostou. Ve Francii každý rok před nástupem studentů do škol provádí společnost Elabe velký průzkum nálad mezi Francouzi. Podle posledních zjištění se 89 procent Francouzů domnívá, že se zemi nedaří dobře – z toho 51 % uvádí „ne moc dobře“ a 38 % „vůbec ne dobře“. Naopak 10 % má za to, že se jí daří dobře (9 % spíše dobře a 1 % velmi dobře).
Pesimismus se prolíná všemi skupinami obyvatelstva, nicméně mladí ve věku 18–34 let (78 %) jsou o něco méně alarmističtí než lidé ve věku 50 let a více (95 %). Mezi mladými lidmi převažují tyto emoce – strach (32 %), únava (31 %), rozhořčení (29 %) a hněv (26 %).
Největší rozkol mezi generacemi ale tkví v tom, co by podle nich mělo být prioritou vlády. Zatímco pro lidi 34+ je to síla trhu, bezpečnost a rostoucí dluh státu, pro mladé je to vzdělání, nerovnosti ve společnosti a zaměstnanost. A očividně i proto jsou nyní mladí v ulicích. Jak píše Le Monde, chtějí být vyslyšeni.
Podobné pocity mají mladí napříč Evropou. OECD letos upozornila, že zhoršování duševního zdraví mladých není specifické pro jednu zemi. Ve většině sledovaných zemí se v posledním desetiletí zvýšila míra psychického stresu, depresivních příznaků a dalších problémů. Mezi faktory patří mimo jiné finanční problémy, nejisté bydlení, obavy ze sociálního sestupu a akademický tlak.
Je tak vlastně na pováženou, že protesty studentů jsou zatím jen ve Francii.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a pochopíte frustraci mladých. Díky.
