Ruská blamáž v Mali. Rebelové s drony zdecimovali velení, prezident uprchl do podzemí

Koncem dubna (25.4.) Mali zasáhla masivní, celostátně koordinovaná vlna útoků. Na jedné straně stojí vojenská junta podporovaná ruským Africkým sborem (paramilitární strukturou, která po smrti Jevgenije Prigožina formálně spolkla wagnerovce a stala se jakousi pěstí ruského ministerstva obrany v Africe).

Na straně druhé se zase zformovala snad ještě o fous horší aliance. Spojila se nejlépe vyzbrojená džihádistická organizace v západní Africe (JNIM, afilace Al-Káidy) a fronta tuaregských separatistů (FLA), která bojuje za autonomii severního území Azawad. Výsledek tohoto spojení byl pro vládu a Rusy drtivý.

Vše začalo koordinovanými explozemi a střelbou u obří vojenské základny Kati nedaleko hlavního města Bamako. Úder to byl zdrcující. Sebevražedný atentátník s autem naloženým výbušninami to napálil přímo do rezidence ministra obrany, generála Sadia Camary. On i část jeho rodiny na místě zahynuli. V tu chvíli ještě nikdo netušil, že se nejedná o pouhý atentát, ale že je to začátek vlny koordinovaných útoků po celé zemi.

Jak upozorňuje vlivný geopolitický think-tank Stratfor, útok na domovské základně rozprášil prakticky celé špičkové velení. Během tvrdých bojů byl těžce zasažen do hrudníku mocný šéf malijských zpravodajských služeb Modibo Koné (podle některých zpráv zraněním podlehl). Hlava státu, prezident Assimi Goita, se od útoku neukázal na veřejnosti. Podle informací analytiků ze Stratforu totiž stát vůbec neřídí, ale musel být pod palbou elitními jednotkami urychleně „exfiltrován“ do podzemního bunkru.

Zatímco se vláda skrývá, na frontové linii (která se v chaosu roztáhla na stovky kilometrů) narážejí ruští žoldnéři na něco, co z Afriky vůbec neznají: na masivní, organizované a přesné využití FPV dronů. 

Zveřejněná videa útoků na ruské pozice jasně ukazují, že operátoři dronů nejsou žádní začátečníci. Na rozdíl od pilotů libanonského Hizballáhu, kteří podle Izraelců stále dělají školácké chyby, malijští rebelové manévrují s drony na úrovni zkušených veteránů a bez milosti pálí ruskou techniku. V kuloárech se tak (zatím bez pevných důkazů) nahlas spekuluje, zda rebelové neprošli ukrajinským výcvikem.

Ostatně o nějaké ukrajinské stopě se spekulovalo už v roce 2024, kdy se wagnerovci (rovněž v Mali) dostali do léčky a během písečné bouře jich rebelové zlikvidovali desítky, některé údaje hovoří i o 80 mrtvých elitních ruských vojácích, kteří se přesouvali v konvoji.

I v současnosti jsou ztráty pro Moskvu tvrdé. Jak navíc hlásí specializované OSINT kanály a lokální média, rebelům se za pomoci moderní techniky podařilo sestřelit i bojový vrtulník Mi-35, na jehož palubě seděla ruská posádka a jednotka rychlého nasazení (QRF). Následně přišlo něco, co Rusové dělají jen málokdy: ruské ministerstvo obrany poprvé oficiálně a veřejně přiznalo ztráty z řad vlastního Afrického sboru.

Neschopnost udržet zemi pod kontrolou vyvolala v ruském informačním prostoru vášnivé debaty. Oficiální kanál ruského Afrického sboru na síti Telegram vydal prohlášení, které působí jako čisté sci-fi. Tvrdí v něm, že čelili 10 až 12 tisícům teroristů, které vycvičily západní tajné služby, a že se útoku účastnili „ukrajinští a evropští žoldáci se střelami Stinger“. Africký sbor se prý hrdinně ubránil, zabil přes 1 000 ozbrojenců a odvrátil „syrský scénář“.

Ruské žumpy jako Sputnik nebo stanice Russia Today okamžitě začala razit narativ, že jde o řízené západní povstání s cílem vytlačit Rusko z Afriky. Stále ta stejná pohádka.

Tyto fantasmagorie ale shazují ze stolu samotní Rusové. Vlivný ruský vojenský kanál Rybar informace Afrického sboru korigoval s tím, že zabitých útočníků bylo jen něco málo přes sto. A i samotný náčelník malijského generálního štábu generál Oumar Diarra hovořil ve státní televizi střídměji o „200 zabitých teroristech“. Je zjevné, že Africký sbor uměle nafukuje počty i původ útočníků, aby ospravedlnil to, proč mu pár stovek povstalců zlikvidovalo chráněnce.

Že má ruská kontrola nad regionem obří trhliny, dokazuje i situace na severu země. Původní zprávy deníku The New York Times (jehož zahraniční redakce je - narozdíl od domácí či názorové - stále na špičkové světové úrovni, pozn. aut.) hovořily o tom, že rebelové (respektive odnož Al-Káidy JNIM) nabídli Rusům dohodu: pokud odejdete, necháme vás žít a možná budeme mít v budoucnu dobré vztahy.

Podle nejnovějších zpráv z prvních dnů po víkendu je realita ještě potupnější. Ruský Africký sbor a malijská armáda totiž ze severního města Kidal oficiálně utekli před hrozícím obklíčením. Opuštění Kidalu je pro Moskvu kolosální potupou – právě jeho dobytí v roce 2023 totiž Rusové prodávali světu jako svůj největší africký triumf.

Když jako elitní bezpečnostní síla nezvládnete ochránit ministra obrany a musíte utíkat z pracně dobytých měst, vaši klienti začnou být nervózní. A přesně to se teď podle analýzy Stratforu děje. Bamako si uvědomilo, že ruský štít je děravý. Vojenská junta proto podle expertů panikaří a potichu hledá záchranu jinde – údajně už zvažuje rychlé navázání bezpečnostní spolupráce s Tureckem, a překvapivě i se Spojenými státy.

Moskva se tak na africkém kontinentu chytila do vlastní pasti. Slibovala režimům bezpečí, které Západ nedokázal garantovat. Jak se ale ukazuje pod vrtulemi útočících FPV dronů v Mali, ruští žoldnéři dokážou režimy možná vysávat, ale rozhodně je nedokážou efektivně ochránit.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete v obraze, co důležitého se děje v Česku i ve světě. Díky.