Když dnes sázíte ve městě stromy, dobře si rozmyslete, jaké mají být a co od nich očekáváte. Zeleň může už brzy zásadně rozhodnout o tom, jaká bude kvalita života ve městě. Taková je rada odborníků směrem k očekávané radikální proměně městské zeleně.
Ke stromům ve městě mají různí lidé různý vztah. Důkazem jsou třeba České Budějovice. Minulý týden tady někdo úmyslně zapálil populární vrbu u jezu U Špačků, před časem také přímo v centru neznámý pachatel navrtal a otrávil čtyři vzrostlé stromy, na jejichž místě pak vyrostlo parkoviště.
Na druhou stranu existují ve městě lidé, kteří až úzkostlivě dbají na pečlivou ochranu stromů. Hned na několika místech ve městě je vidět symbolická ukázka toho, jak lze řešit i zdánlivě neřešitelný střet zeleně s novou zástavbou.
Někteří majitelé domů totiž místo toho, aby žádali o pokácení stromů tam, kde chtějí postavit plot či zeď, stromy (a dokonce i jednotlivé větve) raději pečlivě obestavují.
K této formě ochrany zeleně možná přispívá i sílící povědomí o tom, že v době klimatické změny, sucha a rostoucích teplot, přestává být zeleň ve městech jen na okrasu, ale stává se vlastně nezbytnou podmínkou k tomu, aby život v rozpálených aglomeracích zůstal snesitelný.
Stromy a keře poskytují stín, ochlazují mikroklima, zadržují vodu, zvyšují biodiverzitu, tlumí hluk a i když se to někomu nezdá, tak významně přispívají ke kvalitě života obyvatel. A tenhle význam stromů pro život ve městě při současném vývoji počasí navíc neustále roste.
Proto existuje i řada dotačních programů stejně jako nařízení, jejichž cílem je nejen stromy ve městě chránit, ale také sázet nové a pečovat o ně.
Není strom jako strom
Jenže právě v tom je problém. I mnozí odborníci docházejí k závěru, že výsadba zeleně a péči o ni probíhá živelně, nahodile, což může v konečném důsledku kvalitě života ve městě spíše ublížit, než aby mu to pomáhalo.
„Stromy, které v našich parcích a ulicích spolehlivě rostly před třiceti lety, dnes v rozpálených ulicích často bojují o holé přežití. Města i obce zažívají delší a častější vlny veder, sucho a potýkají se s udusanou hlínou, kam se voda jen stěží vsákne. Sázení stromů je v takových podmínkách pořádná výzva, ale zároveň i šance začít dělat věci jinak, s odvahou, čerstvým pohledem a bez svazujících pouček,“ píše v představení publikace Perspektivní dřeviny pro měnící se klima měst, vytvořené v rámci projektu LIFE COALA k adaptaci území Moravskoslezského kraje na klimatickou změnu.
Knížka představuje dřeviny, které mohou lépe obstát v náročných podmínkách městského prostředí v nadcházejících desetiletích.
I v již zmíněných Českých Budějovicích lze najít řadu ukázek toho, jak výsadba zeleně slouží spíše k získání dotací či stavebních povolení než k tomu, aby v budoucnu zachraňovala město před vedrem. Příkladem mohou být uschlá a zanedbaná stromořadí u některých supermarketů.
Vysazují se tak například některé druhy lip, které hůře snášejí dlouhodobé sucho. Podobné problémy se mohou týkat podle autorů publikace také určitých druhů javorů a dalších dřevin. Stromy přitom vysazujeme s očekáváním, že na daném místě porostou desítky, někdy i stovky let.
Určitá setrvačnost v přístupu k výběru dřevin vede k tomu, že se ve městech tradičně upřednostňují osvědčené domácí druhy, zatímco méně známé či cizokrajné dřeviny bývají přijímány s opatrností. Právě některé z nich však mohou nabídnout vlastnosti, které budou v budoucích klimatických podmínkách mimořádně cenné.
Není lípa jako lípa
Mezi perspektivní dřeviny s dobrou odolností vůči suchu patří, jak vyplývá z publikace, některé druhy a zahradní kultivary introdukovaných dřevin jako například borovice, cedry, jinan, ambroň, dřezovec, jerlín, parocie, břestovec, mákie nebo platan. Jejich využití může pomoci rozšířit druhovou skladbu městské zeleně a zvýšit její odolnost vůči nepříznivým podmínkám.
To ovšem podle autorů neznamená, že by tradiční dřeviny měly z českých měst zmizet. Důležitější než samotný původ stromu je výběr konkrétního druhu pro konkrétní stanoviště. Například místo lípy srdčité může být na některých místech vhodnější lípa stříbrná, která lépe snáší sucho a vysoké teploty. Podobně lze přistupovat také k výběru jednotlivých druhů javorů či dubů.
Jediný univerzální strom, který by se mohl stát pomyslným králem budoucí městské zeleně, však údajně neexistuje. Každé místo má jiné podmínky, od dostupnosti vody a kvality půdy až po intenzitu slunečního záření, prostor pro kořeny nebo okolní zástavbu. Právě tyto faktory musí při rozhodování o výsadbě hrát zásadní roli.
Stejný princip platí i pro městskou zeleň jako celek. Vedle stromů jsou její důležitou součástí také keře, trávníky a další vegetační prvky, které společně vytvářejí funkční a příjemné prostředí.
Jedno obecné doporučení je podle autorů publikace však zřejmé. Stejně jako se v případě českých lesů stále více zdůrazňuje potřeba pestré druhové skladby, měl by se tento princip výrazněji prosazovat také ve městech.
Pokud má městská zeleň skutečně plnit své funkce a dlouhodobě odolávat měnícím se vnějším podmínkám, bude muset být mnohem pestřejší než dnes. V tomto ohledu tak česká města čeká skutečná stromová revoluce, která může zásadně proměnit podobu jejich ulic, náměstí i parků.
Samotná pestrost druhů ale nestačí. Stejně důležité je zajistit stromům vhodné podmínky pro růst a kvalitní následnou péči. Ta by se měla stát jednou z hlavních priorit současných i budoucích vedení měst a obcí.
S rostoucími teplotami a častějšími obdobími sucha totiž nebude podle autorů publikace rozhodující pouze to, kolik stromů města vysadí, ale především kolik z nich dokáže dlouhodobě prosperovat a skutečně přispívat ke kvalitnějšímu životu svých obyvatel.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
