KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I V malopolském Krakově začal od ledna platit zákaz vjezdu naftových aut nesplňujících emisní normu Euro 6 do centra města. V praxi to znamená, že do historického jádra vjedete zdarma s dieselovým modelem vyrobeným nejdříve v roce 2012. Při průměrném stáří polského vozového parku téměř 16 let jde o nekompromisní plán. Podobně jsou na tom ve Varšavě, další města se chystají. V Česku se radnice do podobných nepopulárních kroků neženou.
Docela nedávno mi bývalý šéf ACEA a pravidelný host podcastu Auto Moto Borski zde na INFO.CZ Ivan Hodáč popisoval svoje zděšení, když zjistil, že v domovském Bruselu už nemůže se svou hýčkanou a málo jetou Audi A5 z roku 2011 do centra města kvůli zavedení nízkoemisní zóny. Nezbylo mu než milované auto prodat, a to hodně pod cenou.
„Ti Belgičané...,“ říkal jsem si v duchu a pustil problém z hlavy coby hudbu velmi vzdálené budoucnosti. Teď už si musím o poznání hlasitěji brblat: „Už i ti Poláci!“ Ano, naši severní sousedé jako první z celého bývalého „Ostbloku“ nasadili tvrdý zelený kurz, jehož cílem je vyhnat z velkých měst i auta, která ještě poměrně nedávno postávala za výlohami autosalonů.
Beznaděj pro nafťáky
Že ekologům leží v žaludku zejména naftové motory, je známá věc. V Krakově zavedená Zóna čisté dopravy – po polski Strefa Czystego Transportu (SCT) – pokrývá skoro polovinu rozlohy polského královského města s více než 800 tisíci obyvatel. Podle oficiálních informací z městského webu se jedná o klíčový krok v boji proti znečištění, které dlouhodobě sužuje jedno z nejvýznamnějších historických center v Evropě.
Pro osobní automobily a dodávky do 3,5 tuny platí následující požadavky: benzínové motory musí odpovídat normě Euro 4 nebo být vyrobeny nejdříve v roce 2005, zatímco dieselové vozy musí splňovat Euro 6 nebo pocházet z roku 2014 či novějšího! Pro vozidla nad 3,5 tuny jsou pravidla podobná: benzín Euro 4 od roku 2005, diesel Euro 6 od roku 2012.
Aby se usnadnila adaptace, je zavedeno přechodné období trvající tři roky – tedy do roku 2028. Během této doby mohou majitelé starších vozidel vjíždět do zóny po zaplacení poplatku, který se bude rok od roku násobně zvyšovat. To má majitele aut motivovat k přechodu na ekologičtější alternativy pohonu, jako jsou elektromobily nebo aspoň hybridy.
Výjimky z pravidel zatím platí pro obyvatele Krakova, kteří ve městě platí daně, stejně jako pro speciální vozidla, historické automobily, auta osob se zdravotním postižením nebo vozidla dopravující pacienty do zdravotnických zařízení.
Cizinci si musí svá auta předem zaregistrovat. Od roku 2029 bude vjezd aut neplnícím požadované normy do města zcela zakázán a přísně sankcionován.
Vůbec první nízkoemisní zónu v Polsku zavedlo hlavní město Varšava už před dvěma lety, předpis ale nebyl zdaleka tak přísný jako teď v Krakově – benzinová auta mohla být stará až 25 let (emisní norma Euro 3), naftová 17 let (Euro 5). Zóna také dosud pokrývá pouze 7 % města, tedy především samotné centrum.
Oprávněnost vjezdu je automaticky monitorována kamerovým systémem, který pořízený záznam porovnává s registrem vozidel a případně rovnou rozesílá pokuty. Už letos ale dojde i ve Varšavě k dalšímu zpřísnění (předem se otestovat můžete zde), třetí fáze srovnatelná svými parametry se situací v Krakově nastane v roce 2028.
Česko nespěchá. Není kam
Zakazovat autům vjezd do měst je nanejvýš ožehavým politickým tématem a ten, kdo chce uspět ve volbách, si něco podobného prostě „nelajsne“. Tento úzus u nás platí napříč politickými stranami a hnutími aktivními v komunální politice, Zelené a Piráty nevyjímaje. V průměru 16,5 roku starý vozový park je dost jasným argumentem.
V České republice tedy k lednu 2026 žádnou plnohodnotnou nízkoemisní zónu (NEZ) pro osobní automobily, jak je známe například z Krakova, Varšavy nebo spousty západoevropských měst, jednoduše nemáme.
Praha zavedení NEZ dlouhodobě „zvažuje“, ale nic reálného se neděje. Existují studie proveditelnosti, zasedaly odborné komise a rada města projednávala možné parametry, například postupné zpřísňování od emisních kategorií Euro 3 a 4. K reálnému zavedení však zatím nedošlo kvůli řadě komplikací, jako je nedostatek vhodných objízdných tras, absence politické shody nebo nízký očekávaný přínos pro kvalitu ovzduší.
Důležitým krokem k budoucímu omezování je nicméně novela zákona o ochraně ovzduší (42/2025 Sb.), která vstoupila v platnost v roce 2025. Tato změna zjednodušila pravidla pro zavádění nízkoemisních zón – odstranila některé překážky (například povinnost mít objízdné trasy stejné kategorie), umožnila elektronickou kontrolu podle SPZ a registru vozidel, dovolila zpoplatnění vjezdu a zavedla novou dopravní značku „Emisní zóna“. Zákon tak dal městům reálný nástroj – konečné rozhodnutí ale zůstává na radě obce nebo města.
Brno si nechalo zpracovat studii proveditelnosti, ale zónu zatím nezavádí, pouze prověřuje budoucí varianty. Ostrava zvažovala podobný krok v minulosti, ale ustoupila od něj kvůli nízkému očekávanému efektu na kvalitu ovzduší. Další města, například Plzeň nebo České Budějovice, žádné konkrétní kroky dosud nepodnikla.
Pro srovnání: v Evropské unii funguje přes 320 nízkoemisních zón a jejich počet stále roste (zde aktuální interaktivní mapa). Přesto si nemyslím, že by jejich zavedení/nezavedení v českých městech mělo být aktuální otázkou života nebo smrti.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
