KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Stanjurovo ministerstvo financí zčistajasna oznámilo, že do Ústavy ČR navrhuje zakotvit rozpočtovou zodpovědnost, proklamativně založenou na požadavku zdravých a udržitelných veřejných financí. Takové obohacení tuzemské ústavy by sice v budoucnu mohlo působit jako „zaklínací formulka“ motivující k záchranářským pokusům o vylepšení bilance státního rozpočtu. Jenže, vzhledem k tomu, že se Fialově vládě za dobu jejího působení zatím žádný – v pravém smyslu – rozpočtově zodpovědný pokus nepovedl, působí tato nejnovější předvolební aktivita tak trochu jako střelba slepou patronou na klamný cíl.
Úřad vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) navrhl zakotvit do Ústavy „rozpočtovou odpovědnost“. S tím, že v nově vzniklém článku by se státu a územním samosprávným celkům ukládalo, aby dbaly o „zdravé a udržitelné“ veřejné finance. Samotný ministr k tomuto záměru podotkl, že „zakotvení rozpočtové odpovědnosti přímo do Ústavy České republiky je klíčový princip nejen pro stávající, ale i budoucí generace“.
Tato vzletná a státotvorná slova o budoucích generacích by jistě bylo správné tesat do kamene. Ale přestože má současná vláda Petra Fialy rozpočtově-zodpovědný závazek ve svém programovém prohlášení, jde ze strany Stanjurova úřadu jednak o překvapivý, ale pro někoho možná i značně nepřesvědčivý „výstřel od boku“. Zejména s ohledem na to, že v posledních volebních obdobích se u nás z rozpočtové zodpovědnosti stal téměř bezobsažný slogan.
Je evidentní, že ze strany ODS (potenciálně od celé současné vládní koalice) jde primárně o předvolební počin, který ovšem nelze brát na lehkou váhu. Možná by bylo přesnější označit tento nápad za cosi jako (před)volební (případně i povolební) past na Andreje Babiše, respektive jeho hnutí ANO, jež setrvale dominuje předvolebním průzkumům.
Koaliční návrh na ústavní zakotvení rozpočtové zodpovědnosti se k parlamentnímu projednávání dostane do podzimních voleb jen stěží, ale teoreticky to možné je – a pokud by se to povedlo a hnutí ANO jej odmítlo, získala by nynější vládní koalice do předvolební kampaně pořádný „argumentační bič“. Tím by mohla „práskat hesla“ o tom, že Babišovo hnutí je, a zřejmě i v budoucnu hodlá nadále být, rozpočtově nezodpovědné.
Anebo v opačném případě, pokud by se návrh (tedy změna ústavy zakotvující zdravé a udržitelné finance) projednával a Babišovi poslanci (a senátoři) by takovou změnu podpořili, pak by si pomyslný bič upletli sami na sebe – míněno pochopitelně pro jednu z alternativ vývoje, v níž by se po volbách hnutí ANO dostalo k vládní moci.
