100 dní Trumpa ve funkci: Američany připravil o pětinu úspor, jeho podpora je nejnižší od Eisenhowera

Platilo to před pětadvaceti lety, platí to i dnes: „It's the economy, stupid“. (Nejen) americké volby rozhoduje hlavně ekonomika a peněženky voličů. Donald Trump Američanům sliboval, že s ním přijde „zlatý věk Ameriky“, ekonomický růst a posilující akciové trhy, nic z toho ale během svých prvních sto dní ve funkci nedoručil. 

Právě naopak. Trumpovým největším ekonomickým počinem v prvních třech měsících v úřadu bylo zavedení „recipročních“ cel na celý svět a zejména na Čínu. To rozkolísalo nejen globální ekonomiku, která v posledních desítkách let stála na odstraňování obchodních překážek mezi jednotlivými státy, ale i americký trh. Došlo k výprodejům amerických akcií i dluhopisů, dolar se propadnul.

„Spojené státy vždy byly víc než jen národ,“ řekl v návaznosti Ken Griffin, zakladatel hedgeového fondu Citadel. „USA je brand. Univerzální brand ať z pohledu kultury, finanční či ekonomické síly. USA se povznesly nad to, že jsou pouze zemí a staly se aspirací pro většinu světa. Bohužel, nyní tento náš brand oslabujeme a podkopáváme.“ Griffin dodal, že za poslední čtyři týdny Američané zchudli o pětinu svých úspor.

Nejde přitom o jediného zástupce „big money“, kdo se k Trumpovi v poslední době staví poměrně kriticky přesto, že jeho nástup a politiku původně podporoval. Podobně to mají napříkald šéf největší americké banky JP Morgan Jamie Dimon anebo Ray Dalio, zakladatel největšího světového hedge fondu Bridgewater Associates.

„Nacházíme se na důležité křižovatce dalšího vývoje – a zároveň jsme blízko recesi,“ řekl před několika týdny Dalio. „Pokud nepřijmeme správná rozhodnutí, obávám se, že může přijít ještě něco horšího než recese,“ doplnila těžká váha z Wall Streetu. A Jamie Dimon dodal, že se obává „ekonomické nukleární zimy“.

Trumpova ekonomická a byznysová agenda totiž vedle domácností dopadá právě na valuace portfolií a hospodářské výsledky velkých finančních domů – právě jako je hedgeový fond Citadel. A zatímco lidé jako Griffin, Dimon či Dalio před volbami Trumpa otevřeně podporovali, nyní je jejich postoj o dost vlažnější.

Není divu. Během prvních sto dní Donalda Trumpa klesly americké akcie o osm procent, což je ve srovnání s úvodem funkčního období jiných prezidentů mimořádně špatný výsledek. Horší je to o to, že nejde o následek krizí a katastrof jako covid, zpřetrhaných dodavatelských řetězců nebo války. Důvodem je čistě prezidentova ekonomická politika.

Pokles akciových trhů však je jen jednou z oblastí, na kterou dopadla Trumpova ekonomická nekompetence. Problematický je i strmý růst výnosů amerických dluhopisů, který nejenže významně prodražuje obsluhu amerického dluhu, zároveň jej však lze interpretovat i tak, že globální investoři přestávají v USA věřit – a začínají se poohlížet po vhodných diverzifikacích. V Evropě nám to hraje do karet, protože peníze nyní míří na starý kontinent.

A do třetice: Trump stále častěji mluví o tom, že jeho opatření – především cla – mohou přinést ekonomickou recesi. Tvrdí, že ta bude jen krátkodobá, než se ukáže plně pozitivní efekt zaváděných cel, nicméně ekonomové s ním příliš nesouhlasí. Na každý pád, snad žádný volič si nic takového nepřeje. A to tím spíš, že podle propočtů už nyní mají Trumpova cla na peněženky domácností negativní vliv téměř pěti tisíc dolarů ročně.

Trump sice před svým zvolením sliboval „zlaté časy Spojených států“ a varoval před ekonomickou nekompetencí své protikandidátky, v důsledku je to ale on, kdo během svých prvních 100 dnů rozkládá americkou ekonomiku. 

Nikoho tak nemůže překvapit rekordně nízká důvěra, které se nyní jak samotný Trump, tak jeho ekonomické reformy těší. Američané totiž prezidentovi věří nejméně za poslední dlouhé desítky let a doplňovací volby, které se konají už příští rok, budou pro republikány jistě velkou výzvou.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.