Nejchudší unijní ekonomice schází tah na branku. Pomůže jí vstup do eurozóny?

Jakub Procházka, ExportMag.cz

Stále ještě nejchudší ekonomika EU opět roste solidním tempem a ukazuje překvapivou odolnost vůči přicházejícím krizím. Bulharsku po pandemii pomáhá oživení cestovního ruchu. Stále významnějším obchodním partnerem je i pro Česko.

Z údolí říčky Mesta vypadá vrchol Todorky majestátně jako alpské velikány. Ostrý bílý zub se tyčí nad Banskem do nadmořské výšky 2750 metrů. Pod ním se na 50 kilometrech skvěle upravených sjezdovek prohánějí v lednu 2022 – jakkoli to tu nebývalo zvykem – také desítky lyžařů z Čech, Moravy a Slezska.

O rok dříve, v lednu 2021 přálo počasí zimním sportům téměř v celé Evropě, většinu alpských středisek i domácí rezorty ovšem uzavřela pandemie covid-19. Nejatraktivnější alternativu ke Krkonoším či Alpám tehdy nabídlo českým turistům právě Bulharsko.

„České cestovky začaly hromadně nabízet zájezdy do tamních hor. My jsme zjistili, že cesta do Banska (jedno z největších lyžařských středisek ve východní Evropě) po vlastní ose trvá z Prahy asi 13 hodin, nepotřebujete testy na covid, všechny vleky jsou v provozu, ceny solidní a lyžařské podmínky pohádkové,“ popisuje tehdejší zkušenost Michal Kabát z Prahy.

Cestovní ruch se dnes podílí na výkonu bulharské ekonomiky více než deseti procenty.

Znovunalezené radosti

Zatímco zvýšení zájmu českých turistů o lyžování v Pirinu či Rile pomohla víceméně náhoda, poptávka po cestách do tradičních bulharských letovisek na břehu Černého moře roste v Česku už desítky let. Aktuálně je Bulharsko osmou nejoblíbenějších destinací pro tuzemské cestovatele. Ročně ho navštíví téměř 200 tisíc Čechů.

Po revoluci se na zemi na březích Černého moře zapomnělo. Zatímco za normalizace mířily každoročně na pláže Zlatých Písků, Slunečného pobřeží, Sozopolu nebo Primorska desetitisíce tuzemských turistů, kteří si domů vozili populární rakije či koňaky Pliska a Slnčev brjag, v 90. letech Češi vyrazili na Západ. Bulharsku a sousednímu Rumunsku zůstala pověst nepříliš zajímavého a zaostalého Balkánu.

Za znovunalezenými radostmi není podle zástupce cestovní kanceláře Geotour Zdeňka Kukala ani tak nostalgie po socialistických dovolených, ale poznání, že dnešní Bulharsko nabízí turistům moderní služby, krásnou přírodu a příznivé ceny. A zájem o tuto destinaci podle cestovních kanceláří stále roste.

A Bulharsko má dnes co nabídnout nejen českým dovolenkářům, ale také zástupcům českých firem.

Nadechující se ekonomika

Bulharsko je v současnosti otevřeným tržním hospodářstvím. Soukromý sektor produkuje asi tři čtvrtiny hrubého domácího produktu (HDP). Podle Mezinárodního měnového fondu je z hlediska HDP v paritě kupní síly 71. největší ekonomikou na světě.

Ztráta východních trhů v rámci Rady vzájemné a hospodářské pomoci (RVHP) v roce 1990 a následná „šoková terapie“ způsobily strmý pokles průmyslové i zemědělské výroby a ve druhé polovině 90. let přišel ekonomický kolaps. Ekonomika se nicméně v následujícím období úspěšně zotavila a od přelomu tisíciletí rostla poměrně rychlým tempem.

Také v posledních letech vykazuje bulharské hospodářství ve srovnání s unijním průměrem relativně vysoké tempo růstu HDP. Přesto jsou zde nadále nejnižší příjmy, nejnižší HDP na hlavu i nejhorší produktivita práce v EU.

V posledních letech se navíc balkánská země musí vyrovnávat se specifickým problémem. Málokterý stát na světě se dnes vylidňuje rychlejším tempem. Zatímco začátkem 90. let zde žilo v téměř devět milionů obyvatel, dnes je jich o dva miliony méně. Většina převážně mladých lidí odešla za hranice ještě před vstupem země do Evropské unie v roce 2007.

Bulharská ekonomika se naopak může pochlubit fiskální stabilitou a relativně zdravými veřejnými financemi. Zatímco ještě v roce 1998 byl státní dluh na téměř 80 % HDP, během následujících deseti let se snížil až na 14 procent. Ačkoli od té doby opět mírně roste, je Bulharsko v roce 2022 spolu s Estonskem a Lucemburskem jednou ze tří nejméně zadlužených zemí EU.

Bulharská vláda navíc letos na jaře schválila plán na přijetí eura. Země s jeho zavedením počítá v roce 2024. Pokud chce Bulharsko otevřít ekonomiku, mít možnost více exportovat a zároveň přitáhnout investory, je euro optimální volbou.

  • Jak Češi (znovu) objevili krásy Bulharska? Cítí nostalgii starých časů?
  • Jak nejchudší ekonomice v EU pomůže euro?
  • A co nabízí Bulharsko českým investorům a exportérům?

Přestaňme si nalhávat, že za stav evropské energetiky může Putin. Klimatická krize rozhodně nečeká, až si vyřídíme válečné účty

Tuhle zimu zvládneme. Že to ale může dopadnout i blbě, je bohužel fakt, říká Topolánek

sinfin.digital