KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Na nepovedené derby mezi Slavií a Spartou je třeba nejrychleji zapomenout. A stejně rychle je třeba zapomenout na nápady, které do veřejného prostoru hází předseda slávistického představenstva, aby si zachránil kůži. Jedním z nich je zavedení technologie na rozpoznání tváře na stadiony.
Zavedení technologie znásilňující soukromí už jednou zarazil Úřad pro ochranu osobních údajů. Učinil tak z dobrých důvodů a dobře. Otázka se zdála dlouho vyřešená. Nejsme v Číně a je dobře, že stát odmítá šmírování během zábavy, jakou je sledování fotbalového utkání.
Jenže nápad na zavedení nezmizel v propadlišti dějin, jak se ukazuje v poslední době. A není náhodou, že jeho vzkříšení pochází z někdejšího čínského klubu, od předsedy představenstva, který pro Číňany dlouho pracoval a patrně nasál mnohé z jejich mentality.
Řekněme si to natvrdo: jeden exces není důvodem pro zásah do soukromí. Nebyl by to důvod, ani kdyby důsledky skandálního chování slávistických byly horší než ve skutečnosti. Není žádný důvod, aby společnost platila ztrátou soukromí za neschopnost pořadatelů.
Selhání pořadatelů
Protože události z derby byly především naprostým selháním pořadatelů. A nejen jich. Hlavní vinu nese Tvrdík. To on rád mluvil o „válce“, o tom, že „Eden bude hořet“, toleroval výstřelky slávistických rowdies, omlouval excesy hráčů i realizačního týmu.
Jenže když došlo k excesu, najednou v sobě objevil ráznost a začal jednat: vyhazovat, zakazovat a volat po zásahu do soukromí. To vše jen proto, aby ho majitel nevyhodil. Je to naprosté chucpe.
Řešením není šmírovat diváky en bloc. Řešením je, aby ve vedení českých klubů neseděli lidé jako Jaroslav Tvrdík. Na to technologii na rozpoznání tváře skutečně není potřeba.
