Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš jede za Merkelovou. Jeho bizarní výroky o migraci kancléřka řešit nebude, míní expert

Babiš jede za Merkelovou. Jeho bizarní výroky o migraci kancléřka řešit nebude, míní expert

Andrej Babiš letí poprvé ve funkci premiéra na státní návštěvu Německa, kde se setká s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Hlavním tématem jejich středeční schůzky bude jednoznačně řešení migrace do Evropy. Právě Angela Merkelová přitom Babišovi v jeho debatách o migraci slouží jako příhodný terč, do kterého se může před voliči strefovat. „Výroky typu ‚paní Merkelová si je pozvala, tak ať je krmí‘, nebo že nepřevezmeme ani jednoho uprchlíka, to jsou v německém kontextu absurdní politické postoje, které by německá politika čekala spíš na večírku než na vrcholné politické úrovni. Ale k tomu se kancléřka vyjadřovat nebude,“ říká pro INFO.CZ expert Vladimír Handl. Co tedy od setkání čekat?

Andrej Babiš se s německou kancléřkou Angelou Merkelovou neuvidí poprvé. K jejich prvnímu osobnímu setkání došlo už před dvěma lety – 25. srpna 2016, kdy měl Babiš šanci s Merkelovou mluvit během její návštěvy v Praze ještě jako ministr financí. Ve středu však Babiš poprvé zavítá na oficiální návštěvu Berlína už ve funkci českého premiéra a témat k řešení bude víc než dost.

„Je to setkání, na které čekal dlouhou dobu a konečně se dočkal. Je určitě důležité, že český premiér dostal možnost přímo mluvit s Angelou Merkelovou, protože Německo je i za nové vlády náš nejdůležitější spojenec a strategický partner. V otázkách, které jsou teď důležité, jako je migrace nebo nejbližší finanční perspektiva, je velmi důležité naše postoje koordinovat nebo alespoň našeho nejdůležitějšího partnera informovat o tom, jaké naše postoje jsou,“ říká pro INFO.CZ ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic.

Babiš plánuje s německou kancléřkou hovořit o rozpočtu Evropské unie, brexitu, květnových volbách do Evropského parlamentu nebo o česko-německé spolupráci. Tím hlavním tématem je ale řešení migrace do Evropy, na kterém si český premiér před volbami velmi zakládá. Minulý týden o migraci jednal s premiéry Itálie, Malty i Maďarska, kterým představil svůj „plán“ řešení migrace založený hlavně na podpoře afrických zemí.

Návrhy na řešení migrace do Evropy chce Babiš ve středu prezentovat i před německou kancléřkou, kterou přitom v českých médiích často kritizuje – především za její rozhodnutí pomoct Maďarsku a Rakousku, kde v září roku 2015 zůstávaly desetitisíce syrských uprchlíků volajících po tom, aby se dostali do Německa. Merkelová se pod tlakem událostí rozhodla hranice tisícům uprchlíků otevřít, a to v noci ze 4. na 5. září – s Babišem, který její vstřícné gesto označuje za „pozvánku“ migrantům do Evropy, se tak příhodně setkává přesně tři roky poté.

Od té doby se Babiš „vítáním“ uprchlíků ze strany Merkelové často ohání – naposledy v neděli v pořadu Partie TV Prima. „Tento způsob oslovování německé politiky je podle mě samozřejmě nešťastný. Naznačuje to, že u nás dominuje populistický přístup k tématu – především k vyostřené otázce přerozdělování. Výroky typu ‚paní Merkelová si je pozvala, tak ať je krmí‘, nebo že nepřevezmeme ani jednoho uprchlíka, to jsou v německém kontextu absurdní politické postoje, které by německá politika čekala spíš na večírku než na vrcholné politické úrovni,“ říká pro INFO.CZ odborník na Německo z FSV UK Vladimír Handl.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

Přestože se podobné výroky dostávají i k německé kancléřce, podle Handla se k nim Merkelová vyjadřovat nebude. Vztah mezi oběma politiky je totiž spíš pragmatický než osobní. „Tyto bizarní výroky se nebudou komentovat. Vyjadřují kulturní vzdálenost mezi českou a německou politikou, ale není to předmět nějakého jednání a myslím si, že pragmatická rovina bude i nadále převládat,“ vysvětluje Handl s tím, že ani středeční schůzka Babiše s Merkelovou nesblíží – přinejmenším na úrovni jakési osobní chemie.

„Merkelová je dokonalá v tom, že deemocionalizuje politickou spolupráci a odosobňuje ji v tom smyslu, že je schopná jednat s každým, kdo je schopný pragmaticky, reálně a prakticky věci řešit. Takže pokud bude premiér nositelem pragmatického přístupu, který vede k nějakému řešení, je úspěch zaručen, alespoň co týče té spolupráce. Pokud jde o nějaký osobní vztah důvěry nebo blízkosti, to si myslím, že není na pořadu dne,“ míní odborník.

Babiš v migraci nevymyslel nic nového

Přestože se na první pohled může zdát, že oba politici stojí na opačné straně barikády, není to tak úplně pravda. V drtivé většině se totiž plány Merkelové s Babišem a potažmo celé Evropy ohledně řešení migrace překrývají. „Já myslím, že v 80 procentech migrační agendy a jejího řešení se česká politika s německou shoduje. V podstatě jde o prevenci migrace, pomoci lidem na místě a shodneme se i na vytvoření záchytných center, která by procesovala žádosti o azyl už na území států mimo EU. Pak je to otázka řízené migrace, protože česká politika ví, že řízenou migraci a kvalifikovanou pracovní sílu potřebuje. A problém není ani v otázce ochrany vnější hranice,“ říká Handl.

Kamenem úrazu však zůstává otázka solidarity, přestože Německo už od prosazování principu přerozdělování běženců ustupuje. „V čem se Česko s Německem neshodne, je přerozdělování běženců. Německá politika na toto téma sice v současnosti netlačí, protože ví, že to v unii stejně neprojde. Ale stále je to otevřená otázka, ke které se budeme vracet a ještě se bude muset nějak řešit,“ tvrdí odborník z Fakulty sociálních věd.

Záchranářské lodě ve StředomoříZáchranářské lodě ve Středomoříautor: INFO.CZ

Podobně to vidí také Bartovic, podle kterého se Babiš s Merkelovou neshodnou na „míře solidarity“ projevené zemím, na které je vyvíjen největší migrační tlak. „Z vyjádření našeho premiéra vnímám negativní posun směrem od ochoty nějakým způsobem nahrazovat to, že nejsme ochotní přijímat migranty jinými opatřeními, k tomu nedělat a nenabízet skoro nic. Tady se určitě neshodnou,“ říká Bartovic.

Podle Handla by tak Česko nemělo „jen říkat, že ví, jak na to“, ale víc se na řešení problémů v praxi podílet. „Česká republika musí zároveň prokázat, že se angažuje – že se podílí na projektech v Africe a dává do nich peníze. Angela Merkelová je v Africe každý rok a realizuje jakýsi Marshallův plán pro Afriku. To je příklad, kde se české podnikatelské subjekty mohou angažovat a tam by česká politika mohla ukázat, že se v praxi podílí na preventivním řešení migrace,“ dodává Handl.

Právě pomoc zemím na severu Afriky a dalším africkým zemím, odkud migranti přicházejí, je přitom středobodem Babišova plánu, který minulý týden prezentoval před italským premiérem Giuseppem Contem. Přestože v něm nezaznívá nic nového a má i řadu nedořešených trhlin, návrh pro řešení evropských migračních problémů z dílny českého premiéra získal podporu maďarského předsedy vlády Viktora Orbána, který ho označil za „velmi rozumný“.

Kromě pomoci africkým zemím Babiš navrhuje i finanční podporu jihoevropským státům, jako je Itálie, Španělsko nebo Malta. Premiér přitom volá především po zastavení nelegální migrace z Afriky – k tomu je podle něj zapotřebí především uzavření dohod se severoafrickými zeměmi podobně jako tomu bylo v případě uzavření dohody s Tureckem, kterou vyjednalo právě Německo v čele s Merkelovou a díky které se podařilo migrační vlnu přes Řecko a Balkán téměř zastavit.

„Nevymyslel nic nového. Návrhy na to, aby Evropská unie řešila migrační krizi stejně jako v případě Turecka, tu jsou samozřejmě už několik let. Zásadní problém ale je, že zkrátka Libye není Turecko, které je i přes řadu problémů v hrubých obrysech demokratickou zemí. Funguje tam soudnictví, parlament i vláda. Můžeme mít výhrady k tomu, jak fungují, ale pořád ještě můžeme říct, že si Turecko zachovává určité standardy a neprobíhá tam ozbrojený konflikt,“ komentuje Bartovic „plán“ českého premiéra.

Návrhy českého premiéra, které si ve středu vyslechne i německá kancléřka, jsou tak podle Bartovice realizovatelné pouze za předpokladu, že se poměry v Libyi změní – především aby zde byla jedna vláda, která by kontrolovala celé území a Evropská unie by s ní mohla jednat. Což však v rozvrácené, nestabilní Libyi v blízké době nehrozí. „Neviděl jsem detaily návrhu pana premiéra, ale nevím, jakým způsobem by EU po tolika letech konfliktu a nestability v Libyi najednou dokázala zabezpečit, aby zde byla jedna vláda, která by měla pod kontrolou celé území, byla dodržována lidská práva a v uprchlických táborech nedocházelo k násilí na migrantech. Je to pro mě těžko představitelné,“ říká ředitel institutu EUROPEUM.

Podle představ Babiše by při změně poměrů v Libyi měla pomoct právě Evropská unie. „Libye je klíč a tam bychom měli usilovat o to, aby tam vznikla nějaká jedna legitimní vláda, se kterou Evropská unie udělá podobnou dohodu jako s Tureckem. Je to o penězích a já ty peníze vidím v evropském rozpočtu,“ uvedl Babiš v neděli v pořadu Partie.

Představa, že by Evropská unie pomáhala s ustavením jedné legitimní vlády v Libyi, jsou však přinejmenším utopické. „To rozhodně není v kompetenci Evropské unie. Unie může přispívat k nějakému jednání v Libyi, i s různými tamními skupinami, snažit se na ně vyvíjet tlak nebo je motivovat finančně k nějakým změnám, ale ty páky samozřejmě nejsou silné,“ dodává Bartovic.

720p 360p
„Nesmí nás prozradit pláč.“ Pašeráci krmí i nejmenší děti sedativy, jejich síť se profesionalizuje

 

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1