Babiš sejmul plány na lepší ochranu hranic EU. Posílat peníze přímo do Říma ale není výhra | info.cz

Články odjinud

Babiš sejmul plány na lepší ochranu hranic EU. Posílat peníze přímo do Říma ale není výhra

Od vypuknutí migrační krize v roce 2015 volají země Visegrádu včetně ČR především po důsledné ochraně vnějších hranic Evropské unie. Právě s tímto cílem Evropská komise minulý týden navrhla posílit unijní agenturu pro pohraniční stráž (dříve Frontex), visegrádské země ale navzdory dřívějším proklamacím o nutnosti lepší ostrahy vnějších hranic plán zkritizovaly – pohraničníci EU jsou prý zbyteční a evropské peníze mají mířit přímo do zemí, jako je Itálie, Malta nebo Řecko, které se potýkají s migračním tlakem. Tento návrh zemí V4 se však nejeví jako nejlepší nápad. Země na jihu Evropy totiž mají s čerpáním peněz určených na ochranu vnějších hranic EU problém už dnes.

Postoj visegrádských zemí západní státy Evropské unie zřejmě přinejmenším překvapil. Jsou to právě země jako Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, které od počátku migrační krize vyzývají k lepší ochraně hranic evropské osmadvacítky – především té jižní, odkud do Evropy přichází nejvíc běženců. Komise proto zveřejnila návrh, podle kterého by se měl zvýšit počet zaměstnanců pobřežní a pohraniční agentury (dříve Frontex) na 10 tisíc. Podle rakouského předsednictví by toho unie měla dosáhnout do roku 2020.

Komisní návrh v pondělí nejprve „sejmul“ maďarský premiér Viktor Orbán, podle kterého tak chce Brusel Maďarsko připravit o jeho právo chránit hranice. Ke kritice se po společném jednání přidali i český a slovenský premiér Andrej Babiš a Peter Pellegrini. Podle nich by se jednalo o zbytečnou paralelní strukturu k pobřežním strážím evropských států a uvedli, že namísto posílení Frontexu považují za rozumnější posílení národních opatření. „Jsem přesvědčen, že Řecko, Itálie a Malta žádný Frontex nepotřebují,“ prohlásil v Košicích Babiš.

Tento obrat zemí Visegrádu považuje odborník na migraci z Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth za překvapivý. „Myslím, že je v tom určitý skrytý paradox. Vnímal jsem to tak, že visegrádští představitelé mají zájem na posilování ochrany vnější hranice Evropské unie a to i cestou posilování společných bezpečnostních pohraničních složek. A nejednou od nich slyšíme, že se do toho Frontex vlastně nemá míchat a že to je otázka nějaké národní suverenity. To je pro mě překvapivá změna,“ komentuje pro INFO.CZ.

Kritiku návrhu na posílení Frontexu nechápe ani česká eurokomisařka a bývalá ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO Věra Jourová. V pořadu Interview ČT24 v pondělí připomněla volání států z doby vrcholu migrační krize: „Evropo, chraň vnější hranici“ a poukázala na fakt, že Itálie nebo Řecko nemohou zavřít hranice jako Maďarsko. Zároveň si ale Evropa podle ní „nemůže dovolit“ jižní hranici nechránit. „Tím spíš, že tam teď z Afriky nahoru vzlíná vlna nelegálních migrantů, kteří jdou za lepším a které je potřeba vracet zpátky. A pro tuto hranici jsme především potřebovali zvýšit kapacity Frontexu,“ vysvětlila pro ČT24.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

„To jsou přece věci, na kterých se teď musíme jednoznačně dohodnout, a jsem zvědavá, jak to pan Orbán vysvětlí na neformální radě premiérů, která je tento týden ve čtvrtek; s jakým návrhem přijde místo posílení vnější ochrany hranic,“ uvedla také česká eurokomisařka, která reagovala i na Babišova slova, že Evropa Frontex nepotřebuje. „Nebudeme ho potřebovat v případě, že si oplotíme naše státní hranice. Dokud jsou hranice otevřené, tak musíme mít zajištěnou ochranu zejména té jižní mořské. I my Češi,“ dodala Jourová.

Může Babišův návrh fungovat?

Postoj zemí Visegrádu, podle kterého Frontex není potřeba a jednotlivé státy by si měly chránit své hranice samy, je však nejen překvapivý, ale má navíc jednu velkou trhlinu. Bez peněz se tyto státy neobejdou a jak ukazují údaje Evropské komise, které má INFO.CZ k dispozici, země na jihu EU mají s čerpáním prostředků z unijního rozpočtu, které jsou určeny na ochranu vnější hranice, problém už dnes. Je tedy otázkou, zda by další přísun financí přímo těmto vládám, jak navrhuje Babiš, přinesl skutečné řešení situace.

Pohraniční státy, jako je Itálie nebo Řecko, mohou nyní prostřednictvím rozpočtu EU čerpat prostředky z několika balíků. Jeden představují dlouhodobé programy, na které mohou státy sahat v průběhu celého rozpočtového období (2014-2020), a druhým je krátkodobé financování, které je určeno pro potřeby v nouzových situacích.

„Dlouhodobý a krátkodobý rozpočet, tedy fondy EU, pro členské státy EU v oblasti migrace a hranic je to, co umožňuje unii financovat dlouhodobější projekty, jako třeba školení zaměstnanců na konzulátech nebo regionální centra pro podporu integrace. Dále umožňuje financovat v nouzových situacích některé věci rychle, jako například program UNHCR na podporu přístřeší na řeckých ostrovech,“ vysvětlila redakci Magdalena Frouzová ze Zastoupení Evropské komise v ČR.

Záchranářské lodě ve StředomoříZáchranářské lodě ve Středomoříautor: INFO.CZ

Ze statistiky, které pravidelně zveřejňují unijní instituce, vyplývá, že Itálie ani Řecko prostředky, které jsou pro ně v rozpočtu evropské osmadvacítky od roku 2015 k dispozici, plně nevyužívají, nebo jim to jde přinejmenším pomalu. Itálie z celého balíku v objemu 873 milionů eur dosud použila 336 milionů eur, tedy ani ne polovinu. V případě dalšího hraničního státu – Řecka – je situace obdobná. Z celkového objemu prostředků ve výši 961 milionů eur, které mohou Athény na migraci vyčerpat, dovedly využít 464 milionů eur. Z materiálů Komise lze však vyčíst, že čerpání v případě Řecka se v poslední době zlepšilo.

Jelikož jde o unijní rozpočet, z podstaty věci ho není možné nahradit bilaterálními přesuny peněz mezi jednotlivými státy.

Frontex by měl mít silnější pravomoci

Podle analytika Tomáše Jungwirtha by se tedy spíš než na posílání dalších peněz přímo jihoevropským vládám měla Evropa skutečně zaměřit na posilování celoevropských struktur. „Myslím, že by opravdu dávalo smysl tlačit na posilování společných evropských struktur včetně Frontexu jakožto společné evropské agentury. Politická citlivost toho tématu je ale zjevná,“ říká pro INFO.CZ odborník s tím, že vedle personálního posílení by se mělo přistoupit také k posílení samotného mandátu Frontexu.

„Není to jen o penězích, ale také o tom, zda má agentura možnost do ostrahy hranic vstupovat bez ohledu na to, zda na tom existuje konsenzus dotčených členských států, anebo zda to má stále být jen nějaká podpůrná složka, která nehraje klíčovou roli a stráže jednotlivých členských států jen doplňuje. Toto je opět politické rozhodnutí, u kterého mě ale pozice Visegrádu překvapuje. Čekal bych, že Visegrád bude volat po společném evropském postupu. A pakliže to tak není, možná to naznačuje určitý vývoj daný jednáním s představiteli států na jižní hranici,“ dodává Jungwirth.

Změnu postoje podle něj mohla zapříčinit nedávná schůzka premiéra Babiše s jeho protějšky v Itálii a na Maltě – Giuseppem Contem a Josephem Muscatem. Hlavním tématem Babišova srpnového jednání s představiteli dvou jihoevropských zemí totiž byla právě ochrana hranic a zastavení nelegální migrace. Jak navíc poukazuje Jungwirth, například Itálie proti společné evropské ochraně svých hranic dlouhodobě vystupuje, Babišův nynější postoj tedy mohla ovlivnit právě tato schůzka z konce srpna. 

„Pokud je mi známo, například Itálie a její představitelé se vyjadřovali v tom smyslu, že nechtějí, aby Frontex mohl vstupovat do řízení na jejich hranicích. Naopak Řecko bylo k něčemu takovému připraveno, protože má zjevně zásadní problém ochranu svých hranic samo zajistit,“ vysvětluje odborník AMO s tím, že se postoj jednotlivých států na jihu Evropy liší. Podobně skeptické jako Itálie je k návrhu na posílení Frontexu také Španělsko.

Bude Visegrád v Salcburku za potížistu?

Babiš, Pellegrini a Orbán se do komisního návrhu na posílení Frontexu obuli těsně před neformálním summitem v rakouském Salcburku, kde budou evropští lídři dnes a zítra hovořit mimo jiné právě o ochraně vnějších hranic. Česko spolu s dalšími státy Visegrádu by se tak na setkání hlav států Evropské unie mohlo opět dostat do role potížisty. Na rozdíl od Česka, Slovenska a Maďarska plány na posílení Frontexu lídři Rakouska, Německa a Francie v posledních dnech podpořili.

Visegrád však v odporu k posílení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž rozhodně nebude samo – jak již bylo řečeno, proti posílení Frontexu se staví v první řadě jihoevropské země v čele s Itálií a Španělskem. Podle Jungwirtha země střední Evropy jejich pozici na jednání v Salcburku podpoří.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: INFO.CZ

„Nečekám, že by visegrádské země vstoupily do debaty o posílení pobřežní stráže tak, že by tu debatu od začátku zablokovaly. To by bylo výrazně netaktické. Spíš čekám, že se v tomto smyslu mohou připojit k argumentaci, kterou tam bude mít Itálie. Řekl bych, že Itálie bude tím silným hráčem, který bude prostřednictvím ministra vnitra Mattea Salviniho nebo premiéra Giuseppe Conteho vyjadřovat poměrně jasný názor s cílem udržet si suverenitu v oblasti ochrany hranic,“ míní Jungwirth, podle kterého se Visegrád dostane do pozice problémového aktéra, především pokud se bude řešit otázka evropského azylového systému, o kterém vedou členské země debaty už dva roky.

„Bude záležet na tom, zda se otevře otázka společného azylového systému, kde rozpory přetrvávají a kde V4 dlouhodobě hraje roli potížisty, nebo jestli bude důraz kladen na opatření vnějšího charakteru – na vztahy s africkými státy, návratovou politiku nebo na řízení migrace mimo území Evropské unie, kde máme už dnes určitý celoevropský konsenzus,“ uzavírá Jungwirth.

PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí autor: INFO.CZ

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud