Babišovo NE migrantům v Itálii: Mohl volit jiná slova, obrazu Česka to neprospěje, tvrdí experti | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišovo NE migrantům v Itálii: Mohl volit jiná slova, obrazu Česka to neprospěje, tvrdí experti

Babišovo NE migrantům v Itálii: Mohl volit jiná slova, obrazu Česka to neprospěje, tvrdí experti

„Tohle je solidarita a odpovědnost, o kterou Evropu vždy žádáme,“ napsal ve svém facebookovém příspěvku italský premiér Giuseppe Conte, který o víkendu požádal o pomoc ostatní země EU při záchraně 450 migrantů zachráněných ve Středozemním moři. Jeho prosbu vyslyšelo celkem pět unijních zemí, z nichž každá přislíbila, že se postará o 50 lidí. Z úst českého premiéra Andreje Babiše ale zaznělo ostré „ne“, kterého si hojně všímají i zahraniční média. Český postoj nikoho v unii nepřekvapí, Babiš ale mohl volit jiný tón, shodují se pro INFO.CZ odborníci, podle kterých premiérova slova českému obrazu v Evropě zrovna neprospějí.

„Dostal jsem od premiéra Conteho spolu s ostatními premiéry EU kopii dopisu adresovanému předsedovi Evropské rady Tuskovi a Evropské komise Junckerovi, kde italský premiér žádá, aby se EU postarala o část ze 450 lidí, kteří jsou nyní na moři. Takový přístup je cesta do pekel,“ napsal v neděli na twitteru český premiér Andrej Babiš.

Reagoval tak na žádost Itálie, aby se i další země Evropské unie připojily k záchraně 450 migrantů, kteří připluli z Libye k evropským břehům. Výzvu postupně vyslyšelo pět evropských zemí – konkrétně Francie, Německo, Malta, Portugalsko a Španělsko, které se dohodly, že každá přijme celkem 50 zachráněných migrantů.

„Naše země žádné migranty přijímat nebude. Na Evropské radě jsme pro relokaci prosadili princip dobrovolnosti a toho se budeme držet,“ napsal také Babiš na svém twitterovém účtu. Jeho ostré „ne“ italské žádosti přitom rezonovalo i v zahraničních médiích, která si všímají především věty, že „takový přístup je cesta do pekel“. Česká pozice ohledně přijímání žadatelů o azyl je v Evropě důvěrně známá, podle odborníků však premiér mohl volit trochu mírnější slovník.

„Myslím, že to, co premiér řekl, nikoho výrazně nešokovalo – říká to konstantně již delší dobu. Já to ale vnímám jako poměrně razantní, hlasité a trochu zbytečné gesto, které podle mě ale směřuje spíše na vnitřní politickou scénu a vnitrostátní debatu o migraci. Je to určitý populismus, který premiér i prezident realizují směrem do Evropské unie. Nicméně se domnívám, že nás tento postoj dlouhodobě navenek poškozuje – je to velice nekonstruktivní a to ‚ne‘ se dá říct i jiným způsobem,“ říká pro INFO.CZ ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Podobně to vidí také ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. „Postoj České republiky, která nechce přijímat migranty na základě povinných kvót ani dobrovolnosti, je dlouhodobě známý. Myslím, že mnohem rozumnější by bylo přistoupit k tomu nižším profilem – to znamená hlasitě nekřičet, že my žádné migranty nepřijmeme, když to naši partneři už dobře vědí,“ říká pro INFO.CZ.

Že se Česko staví k italské žádosti odmítavě, potvrdil i ministr zahraničí Jan Hamáček z ČSSD, na rozdíl od Babiše však uvedl, že Česko může Itálii pomoc jiným způsobem – ať už nabídkou policistů a expertů. Podle Bartovice je právě Hamáčkův přístup v porovnávání s tím Babišovým mnohem přínosnější.

MigraceMigraceautor: Info.cz

„Vyjádření premiéra beru spíš jako vyjádření dovnitř České republiky – směrem k prezidentovi a svým voličům. Samozřejmě to není šťastné, protože i když to je určeno domácímu publiku, dostává se to navenek. Takže každý náš postoj zná a není potřeba ho komunikovat tímto neurvalým způsobem. Určitě je proto lepší přístup, který zvolil pan Hamáček – říct, že migranty nepřijímáme, ale nabízíme takové a takové příspěvky,“ vysvětluje ředitel institutu EUROPEUM.

Podle Bartovice tak Babiš sice nevolil nejšťastnější slova, pozice Česka v Evropě se tím ale nezmění. „Česká republika je dlouhodobě vnímaná jako země, která nechce přijímat migranty. Ta jeho slova tedy podle mě pozici České republiky nezmění, ale určitě to dobrému obrazu Česka nepřispívá,“ dodává odborník.

Země V4 v přístupu k migraci přitvrdily

Slova českého premiéra si už o víkendu všimla řada medií, jako je bruselský server Politico, nebo americký tisk jako Washington Post nebo ABC News. Vyjádření však rezonuje i v Itálii – například list La Stampa dnes s odkazem na stanovisko českého premiéra vydal článek s titulkem „Praha útočí“. List si přitom všímá i podobně tvrdého stanoviska, které do Itálie vyslalo Maďarsko.

„Nikoho nepřijmeme. Maďarští voliči se jasně vyjádřili v posledních volbách: nechtějí žít v zemi imigrantů,“ komentoval italskou žádost mluvčí maďarské vládní strany Fidesz premiéra Viktora Orbána István Hollik.

Právě země visegrádské čtyřky, jejichž přístup k migrační politice je v Evropské unii nejrazantnější, vystupují proti přerozdělování žadatelů o azyl dlouhodobě. Podle Bartovice se však v porovnání s obdobím začátku migrační krize jejich postoje stále víc přitvrzují. Navzdory tomu se ale visegrádská čtyřka od zbytku Evropské unie nijak neizoluje.

„Vývoj těch posledních let ukázal, že některé země začínají sledovat postoj visegrádských zemí a mění se i postoj samotných států V4. Například česká pozice zpočátku zněla tak, že odmítáme povinné kvóty, ale na základě dobrovolnosti jsme schopni akceptovat určité množství přesídlenců. Před volbami ale tento postoj přitvrdil do té míry, že nehodláme přijímat nikoho ani na základě dobrovolnosti. Postoj se přitom tímto způsobem změnil i v Polsku,“ říká Bartovic s tím, že Slovensko volí pragmatičtější postoj, a aby se vyhnulo žalobě ze strany Evropské komise, přijalo alespoň pár uprchlických rodin.

„Velmi radikální postoj zní také z Maďarska, ale je vidět, že se tím částečně inspirují i některé další země, ať už jde o Rakousko nebo německé Bavorsko. Visegrádskou skupinu tedy přístup k migraci do izolace zatím nedostává,“ dodává analytik.

Lidé do Evropy nikdy přicházet nepřestanou

V jednom ze čtyř twitterových příspěvků, kterými český premiér reagoval na žádost svého italského protějšku, Babiš také napsal, že přijímání migrantů „jen motivuje pašeráky a zvyšuje jejich příjmy“. Jediným řešením je podle něj takzvaný australský model – tedy nedopustit vylodění migrantů v Evropě a posílat zpět jejich lodě tam, odkud vypluly. „Musíme vyslat jasný signál, že nelegální migrace skončila a že Evropská unie je připravena nelegální migranty okamžitě vracet,“ napsal premiér.

Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci však Babiš těmito slovy neříká důrazné „ne“, pašerákům, ale partnerům v Evropské unii, kteří ho žádají o pomoc.

Infografika - uprchlíci ve světěInfografika - uprchlíci ve světěautor: Info.cz

„Je samozřejmě důležité směřovat své úsilí proti pašerákům, ale to s relokacemi výrazně nesouvisí. Ti lidé budou přicházet a přicházejí. Rozbíjet pašerácké sítě je samozřejmě důležité, ale nesouvisí to s přijímáním a dodržováním našich závazků. I když se podaří pašerácké sítě rozbít, stále budou nějaké fungovat. Ten zločinecký systém bohužel parazituje na lidském neštěstí, ti lidé ale přicházet nepřestanou, protože příčiny migrace jsou poměrně závažné,“ varuje Faltová.

Připomíná přitom například válku v Sýrii, dalším důvodem toho, že lidé opouštějí své domovy, však podle ní je „velmi špatná politická a hospodářská situace“ v jiných zemích. Jak uvádí nedávná zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), na vysokém počtu uprchlíků ve světě mají velký podíl také konflikty v afrických zemích, jako je Demokratická republika Kongo nebo Jižní Súdán.

Zatímco do Řecka míří podle dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) lidé především ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, Kamerunu a Konga, do Itálie nejčastěji připlouvají lodě s lidmi z Tuniska, Eritrei, Nigérie, Súdánu a Pobřeží slonoviny. Lidé, kteří míří do Evropy, však tvoří jen zlomek celkového počtu běženců na světě.

Kvůli násilí, válkám a pronásledování musel loni podle UNHCR opustit své domovy rekordní počet lidí – celkem jde o téměř 69 milionů obyvatel planety, z čehož polovinu tvoří děti. Alarmující je i počet těch, kteří byli nuceni překročit hranice domovské země – v roce 2017 to bylo 25,4 milionu lidí, což je o 2,9 milionu víc než v roce předchozím a zároveň největší nárůst, který UNHCR za jediný rok zaznamenala.

„Vidíme, že se situace globálně nijak nezlepšuje a uprchlíků přibývá – dlouhodobá řešení se totiž nedaří nacházet. Poměr lidí, kteří směřují do Evropy, je ale poměrně malý. Za rok 2018 to je zatím 50-60 tisíc lidí, což není pro Evropskou unii výrazně dramatické číslo. Pro samotnou Itálii a Řecko to už ale zvýšený problém je, jsou tam totiž i lidé, kteří přišli už v minulých letech. Pokud by Evropa byla solidární, tak si myslím, že by to celkové debatě o migraci a situaci v jednotlivých zemích výrazně pomohlo, ale zdá se, že to bohužel není cesta, kterou se Česká republika ubírá,“ uzavírá Faltová.

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.