Bannon evropské tažení nevzdává. V klášteře u Říma si chce vychovat nové hvězdy pravicového populismu | info.cz

Články odjinud

Bannon evropské tažení nevzdává. V klášteře u Říma si chce vychovat nové hvězdy populismu

Jsou to už dva roky, byl Steve Bannon – někdejší pravá ruka Donalda Trumpa a hlavní strůjce jeho úspěchu – nucen opustit Bílý dům. Muž, který se s americkým prezidentem nerozešel zrovna v dobrém, nedlouho poté přesměroval svou pozornost na Evropu. Loni s velkou pompou představil nadaci The Movement, která měla před volbami do Evropského parlamentu posílit a sjednotit populistické, krajně pravicové strany na starém kontinentu. Úspěch se nedostavil a klíčoví politici samozvaného génia politického populismu odmítli. Bannon to teď zkouší znovu. Nedaleko Říma hodlá otevřít akademii, která má vychovat nové hvězdy evropské populistické konzervativní politiky.

Plány na vznik Akademie židovsko-křesťanského západu – jak se má škola oficiálně jmenovat – Bannon ohlásil už začátkem roku. Nyní přípravy dokončuje a otevřít chce ještě letos. Školu, která má být evropským centrem pro výchovu nových kádrů pravicového populismu, Bannon buduje ve městečku Anagni asi hodinu cesty od Říma – přesněji v kamenném klášteře Trisulti, který víc než osm set let obývali mniši.

Nová etapa podle očekávání vyvolává různé reakce. „Pro nás je Trisulti zvláštním místem – je to klíč ke kulturní identitě této oblasti… Musíte respektovat historii tohoto místa. Nemůžete ho dát těm, kteří mají opačnou ideologii,“ říká pro list Financial Times Letizia Roccaseccaová – jedna z místních aktivistek, která společně s dalšími obyvateli regionu a některými politiky bojuje za to, aby byly Bannonovy plány na přebudování kláštera zmařeny.

„Trisulti se stává centrem celosvětového boje proti fašismu a nacionalismu,“ věří Roccaseccaová. Odpůrci akademie pořádají demonstrace a doufají, že se jim podaří chod věcí zvrátit, zatím se však jejich snahy zdají být marné. Klášter, který po postupném odchodu mnichů začal chátrat, se italské ministerstvo kultury rozhodlo pronajmout už v roce 2017, a to ultrakonzervativní katolické organizaci Dignitatis Humanae Institute (DHI) na dobu 19 let za nájem ve výši 100 tisíc eur ročně.

Přes společnost DHI se pak klášter dostal do ruky Bannonovi, který byl podle svých slov tamním prostředím okamžitě uchvácen. Za „symbolické“ přitom považuje hlavně jeho umístění. „Řím spolu s Jeruzalémem a Aténami byly centrem židovsko-křesťanského západu,“ vysvětluje pro Financial Times Bannon.

Kromě zahradníka má ale klášter zatím jen jednoho dalšího obyvatele. Je jím Benjamin Harnwell – britský konzervativní katolík, který organizaci DHI v roce 2008 založil. Věrný spolupracovník Steva Bannona je taky budoucím ředitelem akademie. Samotnému Bannonovi tak zůstane na starost hlavně financování a další rozvoj školy.

Podle slov jejího zakladatele má být projekt finančně pokrytý z darů od bohatých katolíků z Itálie a dalších evropských zemí i ze Spojených států. Přestože by o to možná sami měli zájem, podpora Rusů je podle něj vyloučena. Zatím ale všechno platí Bannon sám. Pomocnou ruku mu podala také německá miliardářka konzervativní katolička Gloria Thurn-Taxis – konkrétně mu údajně nabídla svůj hrad v Německu, kde by mohl vzniknout i druhý evropský kampus.

Orbán, Salvini a spol. Bannona nepotřebují

„Máme toto místo na dalších 20 let, to je dost času na to změnit svět,“ pochvaluje si dlouhodobý pronájem kláštera Bannon. „Vraťte se sem za pár let a uvidíte zde kolem stovky studentů a asi 20 až 25 pracovníků fakulty. (Škola) už bude mít několik absolventů, kteří se budou objevovat v médiích, politických kampaních, budou pracovat jako ministři ve vládě a začnou budovat síť… Myslím, že tato akademie začne budovat nový kádr,“ popisuje bývalý Trumpův poradce své velkolepé vize.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbách

Akademie by podle něj měla vyprodukovat takové persony evropského nacionalismu, jako je dnes šéf italské protiimigrační strany Liga Matteo Salvini, rakouský kancléř Sebastian Kurz, německá politička z Alternativy pro Německo Beatrix von Storchová nebo členka francouzské Národní fronty a vnučka jejího zakladatele Jeana-Marie Le Pena Marion Maréchalová. Akademie tak má sloužit jako líheň nových pravicových populistických politiků, kteří v budoucnu obsadí klíčové posty evropské politiky.

Bannonovy plány ale kazí fakt, že stále shání akreditaci od jedné z amerických katolických univerzit, díky které by absolventům zajistil platnou kvalifikaci. Potenciální žadatele o studium by mohlo odradit také školné, které má činit 45 až 50 tisíc dolarů. Bannon však vysoké poplatky brání a tvrdí, že vynaložené peníze mají studenty přesvědčit, že stojí za to ukrojit ze svého života šest až devět měsíců a nastartovat tak „hvězdnou“ politickou kariéru.

Přestože akreditace stále chybí a detaily zdaleka nejsou doladěné, chce Bannon v tomto roce spustit první pilotní kurzy, které budou trvat dva až čtyři týdny. Zájemci o studium přitom podle něj nemusí být katolíci. „Jednoznačně ale chceme lidi, kteří podporují populismus a ekonomický nacionalismus – nedovedu si představit, že by sem chtěli přijít marxisté,“ říká Bannon, kterými by mezi vyučujícími rád viděl i taková jména, jako je Olavo de Carvalho – intelektuální „guru“ pravicového prezidenta Brazílie Jaira Bolsonara.

„(De Carvalho) řekl, že by byl poctěn, pokud by se mohl stát součástí univerzity,“ tvrdí Bannon, podle jehož vizí by na akademii mohli hostovat i vysoce postavení evropští polici, jako je Salvini nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Bývalý Trumpův poradce přitom má jasno i ohledně školních osnov – kromě výuky klasické a církevní historie by se studenti měli učit také vystupování na veřejnosti nebo to, jak v politice a předvolebních kampaních využívat média.

Navzdory Bannonovým jasným představám a nemalým investicím však odborníci neberou projekt příliš vážně. Mezi nimi je i profesor politiky z Princetonské univerzity Jan-Werner Müller, který pochybuje, že by Bannon měl něco nového, co by mohl evropským populistům nabídnout. „Orbánové a Salviniové dokázali perfektním způsobem získat a upevnit moc i bez amerických géniů populismu,“ tvrdí pro Financial Times.

Podobně skeptický je také politolog Duncan McDonnell. „Bannon nevynalezl ideologii populismu nebo obrany židovsko-křesťanského západu – obojí je v Evropě po celá desetiletí. V italštině by se řeklo, že vynalezl ‚acqua calda‘, tedy horkou vodu,“ míní odborník, který zářné budoucnosti akademie příliš nevěří – v „plné kráse“ se jí podle něj evropští ultrakonzervativci nemusejí dočkat ani za pět let.

Bannon byl před časem hostem pořadu Štrunc!. Připomeňte si rozhovor. autor: INFO.CZ

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud