Další rána pro Merkelovou. Odcházení kancléřky je rychlejší, než jsme si mysleli, říká expert | info.cz

Články odjinud

Další rána pro Merkelovou. Odcházení kancléřky je rychlejší, než jsme si mysleli, říká expert

Po dvou letošních krizích německé vlády v podobě sporu s Horstem Seehoferem o odmítání migrantů a kauzy kolem šéfa tajných služeb Hanse-Georga Maassena se německá kancléřka Angela Merkelová musí vypořádat s další ránou. Do čela poslanecké frakce CDU/CSU byla na místo jejího velmi blízkého důvěrníka Volkera Kaudera nečekaně zvolena nová tvář. Stalo se tak navzdory prosbě kancléřky, aby Kauder, který je v čele frakce 13 let, na svém postu zůstal. Na první pohled se obměna této pozice může zdát jako marginálie, podle analytiků však jde o začátek konce německé kancléřky. „Není to jen nějaká drobná nehoda na cestě politiky, ale zásadní oslabení Merkelové a velký zlom,“ říká pro INFO.CZ odborník Vladimír Handl.

Téměř na den přesně rok od německých parlamentních voleb, ze kterých vzešla současná, těžce sestavovaná koalice stran CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se pozice německé kancléřky znovu otřásá. Před hlasováním o šéfovi poslanecké frakce CDU/CSU nikdo nepochyboval, že křeslo znovu obhájí kancléřčin blízký spojenec Volker Kauder, který si pozici drží už 13 let. Pro jeho znovuzvolení se před poslanci vyslovila i sama Merkelová se slovy, že považuje Kaudera za klíčového pro stabilitu koalice. Poměrem hlasů 125 ku 112 však zvítězil 50letý ekonomický expert Ralph Brinkhaus, který kandidoval navzdory jejímu přání.

Nečekaný výsledek hlasování ohromil německé pozorovatele, kteří jej označují za „úpadek autority Merkelové“, „politickou bombu“ nebo dokonce za „začátek konce Merkelové“. A na lehkou váhu rozhodnutí většiny poslanecké frakce CDU/CSU nebere ani odborník na německou politiku Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vladimír Handl.

„Není to jen nějaká drobná nehoda na cestě politiky, ale zásadní oslabení a velký zlom. Má to praktický politický význam, protože se neví, jak bude Brinkhaus s kancléřkou spolupracovat, a za druhé to má i význam symbolický. Je to další oslabení Angely Merkelové, které je nepříjemné pro celou koalici včetně SPD, protože ani sociální demokraté nepotřebují, aby se otevíraly otázky zpochybňující stabilitu vlády,“ říká Handl pro INFO.CZ.

Právě vysoce postavený člen sociální demokracie Thomas Oppermann si v reakci na výsledek hlasování nebral servítky. „Je to vzpoura proti Merkelové,“ prohlásil podle bruselského serveru Politico. Podle Handla však nemusí jít přímo o vzpouru namířenou proti Merkelové, ale o snahu Křesťanskodemokratickou unii obnovit – podle mnohých členů CDU se totiž strana posouvá špatným směrem.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbách

Merkelová vyhrála volby, ale prohrála stranu

„Že hlasování dopadne takto, jsem opravdu nečekal. Zároveň zde ale dlouhodobě existovaly poměrně jasné hlasy, které volaly ani ne tak po nějakém odstupu od Angely Merkelové nebo vzpouře proti ní, ale hovořily o tom, že se nedaří stranu nastartovat a obnovit. To je výtka, která je ve straně poměrně dost rozšířená a kterou se Merkelové zatím dařilo udržovat v nějaké rovnováze s tím, že vláda potřebuje stabilní základ, protože doba je turbulentní a všichni jsme viděli opakující se vnitřní i mezinárodní krize, které vláda musí řešit,“ popisuje odborník s tím, že snaha strany o stabilitu zatím vždy vyhrála.

„Teď se ukazuje, že v tom vyvažování dvou principů převážilo volání po obnovení a obrození strany. Většina poslanců CDU se překvapivě rozhodla pro princip obrození a odsunula na druhé místo požadavek a prosbu Angely Merkelové: Potřebuju stabilitu, abych mohla vykonávat svou roli. To je skutečně zlom. Není to tedy nečekané v tom, že by tam ty tendence nebyly. Merkelová však v momentě krize, kdy požádá o podporu svého důvěrníka, podporu poprvé nedostane. A to je skutečně zásadní kvalitativní posun,“ vysvětluje odborník.

Snaha o obnovu strany tak poprvé vyhrála nad stabilitou. Po znovunastartování Křesťanskodemokratické unie však členové CDU i CSU volají dlouho. Mají totiž pocit, že strana pod vedením Merkelové směřuje jinam, než by si přáli, a chtějí, aby se CDU vrátila ke konzervativním hodnotám, jako je pořádek, bezpečnost a rodina.

„U obou konzervativních stran sílí tlak na návrat ke konzervativním kořenům, protože Angela Merkelová posunula stranu do středu a podle veřejnosti dokonce nalevo od středu. To část členské základny samozřejmě těžko nese. Na druhou stranu ale průzkumy ukazují, že právě proto Merkelová vyhrála volby, protože posunula stranu do středu a zabrala i část sociálně demokratické a zelené problematiky. Řekl bych tedy, že Merkelová vyhrála volby, ale prohrála stranu,“ dodává Handl.

Krize Merkelovou oslabily

Vedle snahy o obrodu CDU však za rozhodnutím strany podpořit Brinkhause namísto kancléřčina věrného spojence dozajista stojí i série krizí, kterými si její koalice prošla. Merkelové, která před volbami silně zvažovala, jestli má na nejsilnější post v zemi vůbec znovu kandidovat, se po složitých vyjednáváních nakonec podařilo sestavit koalici se sociální demokracií, která kvůli otřesnému volebnímu výsledku byla zprvu rozhodnutá odejít do opozice.

Wir schaffen das nicht: Éra Merkelové končí. Evropa ztratí ženu, která si poradila i s Putinem autor: INFO.CZ

Různé pohledy – především na otázku migrační politiky – však dlouhodobě panují také mezi CDU a její bavorskou sestrou CSU. Na jaře tak vznikla velmi křehká koalice, která už má za sebou dvě vážné krize, které hrozily rozpadem kabinetu. Německá veřejnost proto s fungováním vlády není zrovna spokojená – ta totiž místo běžné agendy musí takřka neustále řešit především to, aby se nerozpadla. Obě tyto krize kancléřku velmi oslabily – a právě to se zřejmě podepsalo na rozhodnutí jejích poslanců, že podpoří Brinkhause.

„Určitě tam rostou obavy, že vláda dostatečně dobře nefunguje a postavení kancléřky klesá. Výsledek hlasování je tedy výrazem toho, jak jí krize oslabily,“ říká Handl. Připomíná přitom poslední kauzu kolem šéfa německé kontrarozvědky Maassena, který místo vyhazovu za neuvážená slova dosáhl na povýšení. To v Německu vyvolalo silnou vlnu kritiky. Merkelová spolu s šéfkou SPD Andreou Nahlesovou se nakonec omluvily s tím, že situaci kolem kauzy Masseen špatně odhadly.

„Merkelová řekla, že jí to mrzí. A v politice je takové gesto vždy vnímáno buď jako projev síly, nebo jako projev slabosti. A myslím, že pro řadu lidí to nebyla schopnost sebereflexe, ale právě slabost. A kauza Kauder je zatím nejvýraznějším a nejdůležitějším symptomem tohoto jejího postupného oslabování,“ dodává Handl, podle kterého byl Kauder pro Merkelovou velmi důležitý – vždy si totiž výborně rozuměli a je otázka, zda to tak bude i v případě Brinkhause.

„Kauder byl důležitý v první řadě v tom, že si s kancléřkou absolutně rozuměli a nemuseli si nic vysvětlovat – ať už jde o celkový přístup k politice, konkrétní politické kauzy nebo personální otázky. To byla skutečně bezprostřední blízkost a politická symbióza. Ona vždy věděla, že se o něj může opřít,“ říká Handl. Dodává ale, že ani Brinkhaus nepatří úplně mezi kritiky kancléřky. V takovém případě by totiž ani neměl šanci uspět.

„Brinkhaus je schopný – je to hvězda, pokud jde o finanční, rozpočtové či daňové otázky. Navíc je výborný řečník a umí o finančních otázkách mluvit skutečně strhujícím způsobem. Poslanci ho zvolili právě proto, že byl vždy loajální vůči Merkelové – on nikdy proti kancléřce nešel, ať už šlo o řeckou krizi, rozpočtovou nebo migrační politiku. Takže má jít spíš o obnovení a omlazení vedení frakce. Pokud by totiž byl v opozici Merkelové, nikdy by nezískal většinu. Je to tedy sice odstup od kancléřky, ale není to revoluce v tomto smyslu, že by zvolili opozičníka – ten by to nedostal. Dostal to ten, který může frakci znovu nastartovat, což se od Kaudera oprávněně nečekalo,“ vysvětluje Handl pro INFO.CZ.

Vydrží Merkelová až do konce?

Zvolení Kaudera tedy opět otřáslo německou politikou a celá země si klade otázku, co bude dál. O odchodu Merkelové z čela nejsilnější země Evropy se totiž hovoří už déle než rok. Současnou koalici se jí podařilo sestavit s těžkým dechem a mnozí pozorovatelé vsází na to, že se jí vládu ani nepovede dovést do konce funkčního období.

„Od počátku se hovoří o tom, že Merkelová je za zenitem a je to její soumrak a odcházení z politiky, avšak takové odcházení, že se ještě vzedme k výkonu a bude schopná zajistit efektivní vládu. Její odcházení je však rychlejší, než jsme si mysleli – a to ve smyslu oslabování její mocenské pozice a autority v politickém systému, které je díky zvolení Brinkhause zcela zjevné. Myslím si ale, že o zajištění efektivního chodu vlády se budou obě koaliční strany snažit i nadále,“ míní Handl.

Snaha udržet vládu však nemusí trvat věčně. Odborník totiž zároveň připomíná, že sociální demokraté do koaliční smlouvy prosadili klauzuli, podle které po dvou letech fungování kabinetu dojde na bilancování a strana se rozhodne, zda chce s CDU/CSU ve vedení země pokračovat.

 „Tato otázka je čím dál víc diskutovaná. Nemyslím si ale, že by ani jedna ze stran směřovala k předčasným volbám, protože by obě ztratily. Jinými slovy, je to oslabení pozice Merkelové a její schopnosti mít věci pod kontrolou, ale alternativa tu není ani pro jednu z koaličních stran. Takže to bude muset pokračovat. Ale je otázka, jestli to vydrží samotná Angela Merkelová, protože někteří komentátoři hovoří o tom, že za této konstelace nevyvstává otázka, jestli by neměla znovu požádat o důvěru ve Spolkovém sněmu,“ uzavírá Handl.

Takovou možnost však sama kancléřka důsledně odmítá. „Jasné ne,“ odvětil dnes její mluvčí Steffan Seibert na dotaz novináře, zda Merkelová neuvažuje o tom, že požádá o vyjádření důvěry. Sama kancléřka přiznala porážku už po včerejším hlasování. „Je to hodina demokracie a v té existují i porážky, na tom není co přikrášlovat,“ uvedla Merkelová a nabídla Brinkhausovi úzkou spolupráci.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud