EXKLUZIVNĚ: Evropa je ohrožena zevnitř. Rizikem jsou „domácí“ islamisté, říká de Kerchove | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EXKLUZIVNĚ: Evropa je ohrožena zevnitř. Rizikem jsou „domácí“ islamisté, říká de Kerchove

EXKLUZIVNĚ: Evropa je ohrožena zevnitř. Rizikem jsou „domácí“ islamisté, říká de Kerchove

Islámský terorismus nezmizel, jak ukázal tento týden útok v Lutychu.  Posledním trendem zůstávají domácí islamističtí radikálové, vysvětluje v rozhovoru pro INFO.CZ protiteroristický koordinátor EU Gilles de Kerchove. A varuje: nevíme, kolik bojovníků Islámského státu je na cestě z Iráku a Sýrie do Evropy. Masivní návrat podle něj nenastal. Zatím.

Pokud jde o terorismus, jaké skupiny jsou teď největší hrozbou pro země Evropské unie?

Největší hrozbou jsou stále radikální islamisté. Ale po kolapsu chalífátu, tedy po dobytí území teroristické organizace Islámský stát v Sýrii a v Iráku, se změnila povaha této hrozby. Evropské tajné služby se domnívají, že hlavním nebezpečím jsou teď domácí teroristé. Lidé, kteří nebyli v Iráku a v Sýrii, nebojovali tam po boku radikálních organizací jako IS nebo Fronta an-Nusra a neměli s nimi nikdy formální spojení. „Jen“ je inspiruje radikální islamistická propaganda.

Zároveň musíme být bdělí, protože nevíme, jak se bude vyvíjet Islámský stát. Fyzický chalífát byl sice zničen, ale mezi Irákem a Sýrií je stále tři až pět tisíc jeho bojovníků a navíc Islámský stát stále produkuje propagandu na internetu. I když v menší míře a horší kvalitě.

Domácí teroristé, o kterých jste mluvil, jsou tedy inspirováni propagandou Islámského státu?

Všeobecně propagandou, která se dá najít na internetu. Část byla vytvořena Islámským státem. Ten měl velmi talentované lidi používající sociální média a vyráběl spousty videí. Al-Káida dělá to samé a už dlouhá léta. A mnohé věci nahrávají na internet sympatizanti extrémistických organizací. Jde o velké množství různého materiálu. Nyní jako EU pracujeme spolu s internetovými společnostmi na tom, aby takový materiál velmi rychle mizel z internetu. A aby se tam po svém smazání nemohl objevit znovu.

Útoky radikálních islamistů v Evropě
Evropa byla v posledních třech letech terčem několika velkých útoků islamistů většinou spojovaných s teroristickou organizací Islámský stát. V lednu 2015 zaútočili teroristé na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo a výsledkem bylo 12 mrtvých. O den později opět v Paříži zahynuli čtyři lidé při útoku na obchod s Košer potravinami. Na podzim téhož roku zaútočili atentátníci na klub Bataclan a další místa v centru Paříže a zahynulo 130 lidí. V roce 2016 přišla vlna útoků v Belgii, následoval útok ve francouzském městě Nice a útok nákladním automobilem na návštěvníky vánočních trhů v Berlíně. Loni došlo k útokům ve Velké Británii, k několika útokům ve Španělsku a opět ve Francii. Letos zaútočil radikál nožem na nádraží ve francouzském Marseille a další v centru Paříže. Džihádista inspirovaný Islámský státem střílel v březnu ve francouzském Carcassonne. V úterý pak radikál při vycházce z vězení zabil dvě policistky a civilistu v belgickém Lutychu.

Jak probíhá tato spolupráce a je dostačující? Mluví se o nutnosti regulace internetových společností, aby byly odpovědné za obsah, který nabízejí. 

Evropská komise vytvořila takzvané Evropské internetové fórum – partnerství veřejného a soukromého sektoru. Probírali jsme na něm několik kroků a některé už fungují. Prvním je vylepšení systému označování nezákonného obsahu. Vytvořili jsme uvnitř Europolu (Evropský policejní úřad koordinující spolupráci policií v členských zemích – pozn. redakce) jednotku, kde pracují speciálně vycvičení experti, a označují nezákonný obsah na internetu. Internetového společnosti ho pak odstraní. Dosud bylo označeno přes čtyři tisíce kusů obsahu. Vycházíme přitom ze zkušeností britské policie, kde podobný tým funguje uvnitř Scotland Yardu.

Dalším krokem bylo vytvoření databází už odstraněného obsahu, který dostal digitální označení. Tyto databáze mají internetové společnosti a pomocí nich dokáží zabránit novému nahrání obsahu, který už byl jednou z internetu odstraněn. Funguje to automaticky.

Třetím krokem je využití algoritmů k tomu, aby byl automaticky identifikován nezákonný obsah. Funguje to pro videa a audionahrávky, s texty je to zatím problematičtější. Internetové společnosti na tom pracují, ale chtěli bychom, aby to šlo rychleji.

Evropská komise nyní posuzuje, zda je potřeba změnit právní odpovědnost internetových společností za zveřejňování obsahu a zda je třeba přijmout nové regulace. Není o tom ještě rozhodnuto, vše se vyhodnocuje.

Tři příčiny radikalizace

Proč se vlastně muslimové v Evropě radikalizují? Jaké jsou hlavní příčiny?

Já to obvykle popisuji ve třech kategoriích. První příčinnou jsou věci, které souvisí s osobním traumatem: může to být rozvod, to, že rodinu opustil otec, problém identity u druhé generace muslimských přistěhovalců v Evropě, pocit velké nespravedlnosti, když máte dojem, že muslimové jsou ohrožení nebo máte specifické sympatie pro Palestince. Může tu hrát roli i diskriminace, islamofobie a špatné sociální podmínky.

Druhá kategorie je spojena s ideologií a tady se dotýkáme radikálního islámu. Experti jsou rozděleni v názoru, zda tu radikální islám hraje roli sám o sobě jako impuls pro radikalizaci nebo zda na konci procesu radikalizace napomáhá jeho černobílé vidění světa k tomu, že si člověk s jeho pomocí ospravedlní použití násilí.

Ve třetí kategorii jsou impulsy, které bych označil jako usnadňovače radikalizace. Patří sem pobyt ve vězení, internet a salafistické organizace. Mnoho útočníků se radikalizovalo ve vězení, mluvili jsme o roli internetu a salafistické organizace aktivně rekrutují lidi na ulici (salafistická verze islámu požaduje očištění víry od novot a návrat k praxi předků. Radikální islamisté často vycházejí ze salafíje – pozn. redakce).

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Dám vám příklad z mé země, z Belgie. Belgie měla jeden z nejvyšších počtů radikálů bojujících v řadách Islámského státu v Iráku a v Sýrii pokud to měříme v přepočtu na obyvatele. Jedním z důvodů byla existence salafistické organizace Sharia4Belgium. Členové této organizace rekrutovali lidi v ulicích Bruselu, Vilvoorde a Antverp. Většinou na bohatším severu země. Odtud také odešlo k Islámskému státu více lidí než z jihu. Důvodem nebyla chudoba, ale právě nábor těchto lidí extrémistickou salafistickou organizací.

Musíme pracovat na všech aspektech, pracovat proti radikalizaci ve vězeních, na internetu, zakázat extrémistické salafistické organizace. Musíme omezit chudobu, zlepšit vzdělávání, podporovat kritické myšlení atd.

Například ve Francii se nyní dost diskutuje o vytvoření takzvaného evropského islámu a omezení financování muslimských zařízení v Evropě státy Perského zálivu. Je to řešením, jak bojovat s některými formami radikalismu?  

Nemám moc rád termín evropský islám. Je určitě dobrou myšlenkou nechat muslimy v Evropě, aby si vytvořili své vlastní organizace, vyškolili si vlastní imámy a sami si organizovali své náboženství.

Zároveň musíme zajistit, abychom v Evropě měli různé různorodé výklady muslimského náboženství. Ne aby převládla jen jedna škola islámu. Například již zmiňovaní salafisté jsou menšinovou odnoží islámu, navíc mladou, a měli bychom zajistit, aby jejich výklad nepřevládl. Momentálně je i dobrá doba k tomu diskutovat o tom se státy Perského zálivu. Například saúdský korunní princ (Mohamed bin Salmán) řekl, že by se islám v Saúdské Arábii měl vrátit k umírněnější verzi, která existovala před rokem 1979. Pokud jde o zahraniční peníze, je důležitá hlavně transparentnost. Musíme vědět, kam tyto finance jdou a co podporují.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Až se vrátí bojovníci chalífátu...

Kolik je v Evropě potenciálních islamistů? V tisku se objevilo číslo 70 tisíc.

Nechci a nebudu říkat čísla. Kdykoliv jsem to udělal v minulosti, tisk zmiňoval jen tato čísla a přitom je to spíše „kvalitativní“ než kvantitativní problém. Když uvedu nějaký počet radikálních lidí, moc to vlastně neřekne. Zásadní otázkou totiž je, kolik lidí je radikalizováno tak, že jsou blízko bodu zlomu. Tím myslím to, že chtějí použít násilí. Protože být radikálním není zločin. My oba jsme pravděpodobně v některých oblastech také radikální, máme radikální myšlenky. Ale nepoužíváme násilí k jejich prosazení.

Pro tajné služby je velkou výzvou určit, kdo je na jakém stupni radikalizace a identifikovat, a posléze sledovat ty, kteří jsou blízko svého zlomového momentu. Pachatele nedávných útoků, například v březnu v jihofrancouzském Carcassonne nebo tento měsíc v Paříži, policie a tajné služby znaly. Věděli, že to jsou radikálové. Proti takovým lidem je důležité zasáhnout o trochu dříve, než spáchají trestný čin.

Gilles de Kerchove (61 let)
Je od roku 2007 hlavním protiteroristickým koordinátorem EU. Vystudoval práva na Katolické univerzitě v Lovani a později v USA na Yaleově univerzitě. Podílel se na vytvoření evropského zatykače a návrhu Charty základních práv občanů EU, která měla být součástí nakonec neschválené evropské ústavy. Vyučuje na několika univerzitách, má tři děti.

Nejsem profesionál z tajných služeb, ale je tu široká škála nástrojů, které mohou pomoci. Od práce lidí na ulici, kteří znají tamní obyvatele, přes linky, kde se dají oznámit podezřelé věci, klasickou práci tajných služeb monitorujících telefony, e-maily a provoz na internetu, až po využití umělé inteligence pro identifikaci podezřelých. Pro některé země je ale problém hlídat všechny radikály, protože někdy potřebujete k nepřetržitému sledování jednoho člověka 20–25 příslušníků bezpečnostních služeb. Znamená to, že můžete sledovat pět nebo deset lidí, ale nelze to dělat u stovek podezřelých. Naštěstí jsme zatím neviděli masivní návrat bojovníků Islámského státu ze Sýrie a Iráku. Zatím.

Co je to islám? Pravidla, zajímavosti i postoj k ženám přehledně>>>

Kolik lidí s evropským občanstvím, kteří bojovali v řadách této teroristické organizace, se vrátilo do Evropy?

Měli jsme pět tisíc občanů EU, kteří bojovali v Sýrii a v Iráku na straně Islámského státu. 1500 se už vrátilo. Více než tisíc jich zahynulo. Je tu stále potenciálně 2500 lidí v oblasti. Nevíme, co se s nimi stalo. Pravděpodobně jsou mrtví, ale není to jisté. Někteří z nich se přemístili do dalších konfliktních oblastí, do Afghánistánu a jihovýchodní Asie. Někteří byli zadrženi Syrskými demokratickými silami, Kurdy, další Asadovým syrským režimem nebo jsou ve vězeních v Iráku. Je ale těžké říci, kolik jich tam je. Další jsou na cestě zpátky do Evropy, někteří například čekají v Turecku na vhodný okamžiku, až se budou moci vrátit.

Nedávno začaly některé evropské státy džihádisty, kteří bojovali v Sýrii a v Iráku, zbavovat občanství. Stejně jako členy jejich rodin. Cílem je, aby se nemohli vrátit zpátky do Evropy. Je to podle vás dobrý postup?

Nestudoval jsem teď dostatečně tuhle problematiku v právní knihovně, ale vím, že člověka můžete zbavit občanství jen v tom případě, že má ještě nějaké další. Nelze z něj udělat osobu bez státní příslušnosti.

Navíc je tu ještě jedno hledisko. Vezměme si hypotetický příklad, že třeba daná osoba měla české a marocké občanství a strávila ve svém životě více času v České republice a neměla skutečné vazby na Maroko. Jejím odesláním do Maroka sice ochráníte Českou republiku, ale nebude to dobrá služba Maroku. Osobně se spíše přikláním k tomu, že je lepší mít efektivní soudní systém, který odsoudí ty, kteří si to zaslouží. Zároveň je třeba mít efektivní rehabilitační program a sledovat nepřetržitě lidi, o kterých se domníváme, že mohou být nebezpeční.

Nevychyluje se rovnováha mezi zachováním bezpečnosti a občanských svobod v Evropské unii příliš na stranu větší bezpečnosti? Například ve Francii trval léta výjimečný stav a nakonec některá jeho ustanovení byla začleněna do jiných zákonů a platí dál. Někdy se mluví o tom, že se z Evropy kvůli terorismu stane „bezpečnostní stát“ podobný Izraeli.

Nechci zabíhat do detailů, ale ve Francii to posuzuje ústavní soud a ten v sedmi případech zrušil zákony, které byly podle něj příliš široké. Nebojím se toho, že by v Evropě byl směr k nadměrnému prosazování bezpečnosti na úkor jiných věcí. Nic takového tu není. Snažíme se bezpečnost a svobodu vyvážit. Na úrovni Evropské unie trvá přijímání nových předpisů dlouho a v tomto procesu je posuzován jejich dopad na svobodu. Děláme, co můžeme. Nakonec ale rozhodnou volení zástupci lidu, ne byrokraté. Parlament rozhodne o tom, zda lidé chtějí více nebo méně bezpečnosti a za jakou cenu. Stěží se ale jako Evropská unie staneme něčím takovým jako je Izrael.

720p 360p
Co je Islám? Animace vysvětluje spor mezi sunnity a šíity

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.